Projekt nazvaný „Druhá šance u Františka“ nyní hledá domov pro desítky tříletých psů, kteří zatím žijí v útulku Borovno ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku. „Bíglové prošli takzvanými lehkými a středně těžkými pokusy spojených především s výrobou léčiv. V našem zařízení je socializujeme a pomáháme jim získat návyky pro lidsko-psí soužití a obnovit důvěru v lidi. Pejskové byli psychicky ve špatném stavu,“ popsala Deníku Andrea Kolmanová, zakladatelka projektu Druhá šance u Františka.

Pro lidi z útulku to není jednoduchá práce: Při kontaktu s člověkem se traumatizovaní psi často pomočí či pokálejí strachem, zatím se vyhýbají kontaktu a neumí chodit na vodítku.

Plemeno bígl (část chovatelů používá původní anglický název beagle) bylo primárně vyšlechtěno jako lovecké už ve 14. století a dnes je oblíbeným společníkem. Právě jeho povaha se stala důvodem, proč jsou bíglové pro laboratorní účely chováni po celém světě.

V roce 2021 otřásl světem únik záběrů ze španělské laboratoře u Madridu, kde zaměstnanci tyto psy týrali a nakonec je nechávali zemřít na řízené vykrvácení. Později se ukázalo, že taková praxe je ve světě bohužel běžná. „Bíglové jsou laboratořemi oblíbení pro svou milou neagresivní povahu. Proti člověku nezasáhnou, raději tiše trpí. Navíc mají bezproblémové porody s mnoha štěňaty, feny jsou velmi samostatné matky, takže pro chov na množství, které laboratoře chtějí, je to ideální,“ popisuje Kolmanová.

Šance na nový život 

Dostat psy z laboratoří úplně, nebo jim zajistit druhý život, se snaží organizace po celém světě. Narážejí ale na legislativní proces, který vše ztěžuje. To byl i případ českého projektu Druhá šance u Františka. „Nelze zazvonit u laboratoře a říct, já bych si vzal psy, které už nepotřebujete domů,“ vysvětluje Kolmanová.

„Podmínky, za jakých mohou psi do adopce, určuje zákon, který si klade nároky na prostředí i socializaci s nimi. Samozřejmě musí být také vůle u těch laboratořích, aby byly ochotny je do adopcí propustit,“ popisuje Kolmanová.

Pokusy na zvířatech probíhají v České republice v soukromých firmách i v akademickém prostoru. Statistiku pokusů vede ministerstvo zemědělství, loni jich zaznamenalo bezmála 252 tisíc. Nejčastěji pokusy prochází myši a potkani, nevyhýbají se ale ani kozám, prasatům a turům či kočkám. Praxe, kdy je možná adopce takto „použitých“ zvířat, však není v Česku příliš zažitá.

„Veřejnost projevuje o osud těchto zvířat vysoký zájem, ale odhadujeme, že adopcí jsou naprosto minimální počty. V České republice víme o psech, králících a potkanech.  Ty dává každý rok k adopci veterinární fakulta, která je používá při studiu,“ shrnuje Barbora Bartušková Večlová, předsedkyně organizace Svoboda zvířat, která proti pokusům vystupuje.

Pokud máte zájem psa adoptovat, můžete se obrátit přímo na útulek Borovno. V současné době také probíhá sbírka prostředků, kam můžete přispět, například skrze portál Donio.