V patnáct kilometrů dlouhém jeskyním systému přečkává chladné měsíce v současnosti kolem tři a půl tisíce netopýrů. Objevuje se tu průběžně polovina všech druhů, které se v České republice vyskytují. „Největší zastoupení má netopýr velký. Těch zimuje v jeskyni kolem dvou tisíc,“ řekl Deníku přírodovědec Vlastislav Káňa, který pracuje v Muzea Blanenska.

Čápi
OBRAZEM: Jedinečná podívaná. Čápi vyvedli mladé a balí kufry na cestu za teplem

Býčí skálu jako zimoviště využívají v letech, kdy je tuhá zima, také vrápenci malí. „U netopýrů velkých jsme překvapivě žádný vliv počasí nezjistili,“ informovala Natália Martínková, která po smrti Jana Zimy jeho data analyzovala a zveřejnila.

Odlišná strategie

Za rozdíly může podle vědců jiná strategie při zimování. „Netopýr velký zimuje spíš v chladnějších chodbách, ve shlucích, kde se zhruba pět až deset, ale někdy až více než sto zvířat navzájem dotýká. Zvířata tím především zamezují vypařování vody. Více než stokusové shluky netopýrů velkých na Býčí skále jsou středoevropským unikátem. Pro vrápence je pak podstatné najít si opravdu dobré zimoviště v případě, že je zima dlouhá a mrazivá. Zimují odděleně, a tak dávají přednost teplejším místům hlouběji v jeskyni,“ dodal Káňa.

Nejpozoruhodnějším místem je středověký hrad v Černé Vodě u Žacléře, který si tam postavil Martin Zeman. Jeho hrad není veřejně přístupný, nicméně občas tam nějaké návštěvy zabrousí. Pumu, lva, lvice a nově i tygra chová soukromý majitel.
Tygr jako domácí mazlíček? Chovatele velkých šelem čeká školení

Nárůst počtu zimujících netopýrů přičítají odborníci zákazu používání insekticidu DDT a také jejich důsledné ochraně na zimovištích. K těm v Moravském krasu patří kromě Býčí skály také Sloupsko-šošůvské jeskyně, Ochozská jeskyně nebo jeskyně Výpustek. S jejich pravidelným sčítáním začali odborníci v roce 1982. V Býčí skále ještě dříve, v 70. letech minulého století. Letos v krasu zimovalo kolem jedenácti a půl tisíce netopýrů.