Hmyz je potravinou budoucnosti. Nejen pro lidi, ale nejspíš i zvířata

A také testují jeho využití pro krmení slepic. „Hlavním cílem našeho projektu je zařadit podíl produktů z moučných červů do krmné dávky zvířat, konkrétně brojlerových kuřat a slepic produkujících konzumní vejce, ve formě konkrétních krmných směsí,“ vysvětluje Ondřej Šťastník z Ústavu výživy zvířat a pícninářství agronomické fakulty MENDELU. Vědci zatím provedli dva experimenty.

Momentálně hledají nejvhodnější procentuální podíl hmyzu. Vytvořili krmné směsi, do kterých přidali nula, dva a pět procent moučných červů a krmili s nimi slepice šest měsíců.

Nenechte se zmást prvním dojmem. Chovatelka: Doga je něžný obr s velkým srdcem

„Vědci sledovali řadu parametrů, například zdravotní stav zvířat. Před zahájením testů museli také vyřešit, jak ze sušených červů vyrobit moučku, kterou pak přimíchali do krmné směsi. Červy nakonec sešrotovali s pšenicí,“ popisuje mluvčí univerzity Filip Vrána.

Nakonec se ukázalo, že pro drůbež je vhodná směs s tím nejvyšším podílem hmyzí složky. „Na základě našich předběžných výsledků můžeme konstatovat, že použití do pěti procent moučných červů v krmné směsi pro drůbež se jeví jako vhodný podíl, který významně neovlivňuje zdravotní stav zvířat a celkovou kvalitu masa a vajec,“ popisuje Ondřej Šťastník. Další experiment by se měl naopak zaměřit na přínosy hmyzího krmiva. „Kromě základních parametrů užitkovosti a zdraví kuřat se také zaměříme podrobněji na kvalitu výsledného produktu tedy kvalitu prsní a stehenní svaloviny,“ dodává Šťastník.

Limitem je cena a možná i zákon

V poslední době je velmi diskutovaný problém živočišné výroby. Ozývají se hlasy vědců, kteří varují, že aktuální spotřeba masa a zvyšující se světová populace budou mít přímo devastující vliv na klima. Pro období 20202029 předpokládá OECD nárůst světové produkce masa o téměř čtyřicet procent. V roce 2029 by se mohlo množství světově vyprodukovaného masa zastavit na 366 milionech tun. V roce 2050 by mělo na zemi žít devět miliard lidí a oproti dnešku by se spotřeba živočišných produktů zvýšila až o sedmdesát procent.

Muflon, amur nebo myš domácí. Experti řeší, které druhy sem nepatří

Na rozdíl od pšenice, sóji a dalších rostlinných krmiv se kvůli tomu hmyzímu nemusí mýtit deštné pralesy ani měnit na monokulturu druhová skladba českých polí. „Chov hmyzu produkuje méně skleníkových plynů, spotřebovává méně vody a zabírá menší prostor, než vyžaduje produkce hovězího, kuřecího nebo vepřového masa. A hmyz je navíc dobrým zdrojem bílkovin, vlákniny a mastných kyselin,“ popisuje Lukáš Bureš, entomolog ze společnosti Grig, která vyvíjí hmyzí suplementy.

Produkce hmyzích potravin nebo i krmiv pro hospodářská zvířata je ale zatím na úplném počátku, limituje ho navíc několik faktorů. Především finanční nákladnost. „Cena za kilogram usušených moučných červů se na podzim 2020 pohybovala kolem 300 korun,“ vypočítává Filip Vrána z MENDELU.

Přidávání hmyzích složek do průmyslových krmiv hospodářským zvířatům zatím neulehčují ani veterinární předpisy a legislativa. Zpracovaná hmyzí moučka se podle sdělení Státní veterinární správy může využívat pro chov zájmových zvířat, takzvaný petfood a v akvakulturách. Není jí možné ale využívat v chovu hospodářských zvířat.

Množení psů nese vážná rizika. Voříšci končí v útulcích, hrozí jim i smrt

Oproti tomu využívat a prodávat hmyz jako složku potravin pro lidi nic nebrání. Od roku 2018 zařadila Evropská unie hmyz na seznam takzvaných nových potravin.

Povolených druhů je jen několik

Na světě se podle vědců pohybuje okolo dvou tisíc druhů jedlého hmyzu. Evropská unie ale byla mnohem striktnější, takže pro lidskou spotřebu jsou chovány podle Potravinářské komory České republiky především cvrček domácí, saranče stěhovavá, potemník stájový, potemník moučný, potemník brazilský a bourec morušový.

Libor Svoboda: Hmyz se stal běžnou součástí mého jídelníčku

Zatímco někteří mají noční můry i z toho, že by ve spánku pozřeli pavouka, jsou lidé, kteří hmyzu jako jídlu budoucnosti věří. A konzumují ho s chutí už několik let. Jedním z nich je i Libor Svoboda z Mladé Boleslavi, kterého hmyz zaujal jako zdroj kvalitní stravy.

„Hmyz jsem okusil poprvé někdy v roce 2016, když jsem viděl upoutávku na Start-up české firmy, která vyrábí produkty z cvrčků,“ popisuje.

Rekordní množství ptáků v Podyjí: v bažinách hnízdí chřástal i nové druhy kachen

„Připadalo mi to jako dobrý nápad na zpestření mého jídelníčku a ochutnání něčeho nového. Líbila se my myšlenka proteinů z dosud ne běžného zdroje, který je však všude kolem nás a má potenciál do budoucna,“ říká. Cvrček jako hmyz rychle roste a není potřeba hledat způsoby, jak jeho růst urychlovat. Což je nešvar průmyslových chovů hospodářských zvířat.

Dodá energii i chuťový zážitek

Pro Libora Svobodu představuje hmyz zdravé zpestření stravy a cvrččí mouka a produkty z ní se staly pevnou součástí jeho jídelníčku. „Je to pro mě sladká nebo slaná chuťově výborná svačinka, která vám dodá rychle energii a celkem i zasytí,“ popisuje. Konzumuje především proteinové tyčinky či krekry. Zkoušel ale i těstoviny, chléb, nápoje. Přesto přiznává zdrženlivost ke konzumaci hmyzu v neupravené podobě.

„Je to pro mě výzva. Ale rád poznávám věci na vlastní kůži a až pak si dělám vlastní názor, který jsem potom schopen obhájit. Zkoušel jsem i například smaženého bource morušového a ten mi celkem chutnal,“ usmívá se. Sám si ale hmyz doma nepřipravuje. „Pokud nepočítám mouchy opařené v hrnci s vodou,“ směje se.

Nutriím se daří. Za roztomilým zjevem se ale skrývá hrozba

Hmyzí tyčinky si pochvaluje. „Vždycky mi dodá spoustu energie a dobije mi celkově „baterie“, a nejen při sportu, ale také při jízdě autem, kdy se mi během krátké chvíle vrátí bdělost a pozornost. V době před pandemií jsem docela často trávil denně stovky kilometrů řízením auta a opravdu se mi tyto tyčinky moc osvědčily,“ vypráví Libor Svoboda.

Výbava fitness? Činky, gumy, brouci

Na hmyzí produkty jako zdroj kýžených proteinů a doplněk stravy nedají dopustit ani někteří milovníci fitness, kteří si pěstují silné svaly. „Množství bílkovin ve sto gramech cvrčků je skoro stejné jako ve sto gramech hovězího,“ poznamenává fitness trenér Lukáš Kuklík. „Samozřejmě se takové množství cvrčků shání jinak než to hovězí, ale po nutriční stránce je to vynikající zdroj proteinů s opravdu malým obsahem tuku. Pro fitness cíle je to ideální zdroj,“ dodává trenér.

Výběr je dobrý

S aktuální nabídkou hmyzích produktů v České republice je Libor Svoboda spokojený. A protože rád cestuje, má i srovnání se světem za hranicemi. „Při mých cestách po Evropě, jsem nikdy na produkty z hmyzu nenarazil, ale na druhou stranu, jsem je konkrétně nevyhledával. V jihovýchodní Asii tomu bylo jinak, tam vždy byl hmyzí produkt poblíž, ale mě zas vždy lákala místní tradiční kuchyně a hmyz zůstával stranou mého zájmu,“ uzavírá Libor Svoboda. (min)