Jak informuje SVS na svých webových stránkách, nákaza naštěstí není přenosná na člověka, ale pro hospodářská zvířata, psy nebo kočky má fatální následky. V chovech hospodářských zvířat v ČR se už dlouhodobě tato nemoc neobjevila, ovšem u psů se každoročně odhalí několik potvrzených případů. V letech 2013-2020 je evidováno 21 potvrzených případů výskytu choroby u psů, onemocnění vždy skončilo úhynem psa. V roce 2018 se dokonce nákaza prokázala také u kočky.

Ve světové literatuře byly zmíněny dva případy přežití Aujeszkyho choroby, po jednom u psa a kočky, podrobněji se ale literatura o případech nezmiňuje, a proto je onemocnění v kategorii s fatálním koncem.

Československý vlčák
Vynikají v lovu i hlídání svých pánů. Česko se pyšní sedmi národními plemeny psů

Letos se nemoc projevila u dvou psů ze Zlínského kraje, jedno zvíře bylo z Buchlovic (jezevčík) a druhé ze Zádveřic (jagdteriér). Riziko ale na chlupáče čeká prakticky kdekoliv. Jak Deníku řekl veterinář Miloš Vávra z Veterinární univerzity Brno, k nakažení dochází obvykle přímým kontaktem s virus vylučujícím divokým prasetem. Nejčastějším zdrojem infekce jsou sliny, výměšky dýchacího aparátu a krev nebo syrové, tepelně neupravené maso divočáka.

Inkubační doba bývá od tří do šesti dnů. Jakmile se objeví první příznaky, zbývají pejskovi už jen hodiny života. „K úhynu psa dochází od šesti do 96 hodin,“ upřesnil Miloš Vávra.

Původcem onemocnění je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. Nemoc se projevuje podobně jako vzteklina. Na začátku může jít o nechutenství, zvracení, depresi, apatii či podrážděnost, ale také pes může začít kousat do věcí či slinit. Člověka však pes nenapadá, což je naopak příznak vztekliny. „Dalšími klinickými příznaky Aujeszkyho choroby jsou sebepoškozování vlivem extrémního svědění zejména v oblasti hlavy, uší či pysků tlamy, to jsou významné příznaky nemoci. Dochází k olizování až maniakálnímu olizování a škrábání. Při obrně hltanu a tlamy dochází k výtoku slin z dutiny ústní, tvorby pěny u tlamy. Objevují se záškuby svalstva a paralýza,“ doplnil Vávra.

Že je smrt opravdu rychlá, popsal na sociální síti i muž ze Zlínska, který kvůli Aujeszkyho chorobě přišel před více než dvěma lety o svou fenku. Osudný den dopoledne se zdálo, že je vše normální. Ve tři hodiny odpoledne už byla fenka v křeči a měla dechové potíže. Kolem 21. hodiny byla po smrti. Nakazila se v lese, když byla asi 20 či 25 minut bez přítomnosti svého pána u mrtvé bachyně.

Ilustrační snímek
Alergiemi trpí téměř třetina psů. Spouštěčem může být nevhodné složení stravy

V současné době neexistuje žádná vakcína, která by psy od Aujeszkyho choroby ochránila. Při použití vakcíny pro prasata u psa docházelo k propuknutí infekce a následnému úhynu psa. „Na základě informací od předních firem produkujících vakcíny pro psy v Evropě o vývoji není ani uvažováno s ohledem na neúspěchy v minulosti a malou cílovou skupinu, vývoj vakcíny je finančně velice náročný,“ doplnil Miloš Vávra. „Z preventivního hlediska je zásadní minimalizovat možnost kontaktu psů (ale i dalších domácích zvířat) s divokými prasaty a nekrmit zvířata syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. 

Tepelné ošetření masa určeného ke krmení psů či koček je rozhodující. Vysoké teploty viru nesvědčí. Naopak v chlazeném a mraženém mase zůstává virus aktivní až několik měsíců.

Výskyt onemocnění Aujeszkyho choroby u psů je pravděpodobně mnohem vyšší, než udávají oficiální počty evidované u SVS. Nasvědčuje tomu komunikace v kynologických a mysliveckých skupinách. S ohledem na rychlý fatální průběh onemocnění pravděpodobně často dochází k úhynu psa či jiného zvířete a majitel již ani neinformuje svého veterináře, natož SVS.

Aujeszkyho choroba patří mezi nemoci povinné hlášení SVS, mělo by se hlásit i jen podezření na výskyt nemoci. „Rád bych zmapoval reálný výskyt onemocnění v populaci našich psů, koček a dalších zvířat v minulých letech. Pokud byl někdo svědkem onemocnění zvířete s typickými příznaky Aujeszkyho choroby končícího smrtí či o výskytu slyšel, nebo se setkal s podezřelým chováním divokých zvířat, např. lišek, rád přijmu informace na e-mail vavravet@gmail.com. Zajímají mne i pravděpodobné případy onemocnění,“ dodal Vávra.

Autor: Irena Frolová