„Na stezce, kterou kopytníci vytvořili v hustém porostu, jsme objevili dvě nastražená oka od pytláků. Okamžitě jsme přivolali policii, která případ začala hned vyšetřovat," sdělil smutnou zprávu Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

On, ani jeho vědečtí kolegové nechápou, kdo mohl oka nastražit. Jedna ze smyček byla nastražena na zemi a cílila na končetiny kopytníků. Druhá byla umístěna přibližně ve výšce hlavy. Nebezpečí tak hrozilo nejen zubrům, ale i lidem.

„V rezervaci v současné době probíhá rozsáhlý biologický monitoring. Vědci se tu pohybují často sami, i ve večerních hodinách, kdy už je horší viditelnost. Pokud by za této situace někdo nástrahu přehlédl a drátěná smyčka se mu stáhla kolem hrdla, mohlo dojít k obrovské tragédii," upozornil Dalibor Dostál.

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky slova ředitele České krajiny záhy doplnil: „Na jednom z ok jsme našli chomáč srsti, který svědčí o tom, že nejméně jedno zvíře se do pasti téměř chytilo," popsal Miroslav Jirků s tím, že se pravděpodobně jednalo o koně. Srst už odeslal k analýze, která jeho domněnku potvrdí, případně vyvrátí.

Kopytníkům šlo o život už třikrát!

Není to však poprvé, kdy šlo vzácným kopytníkům o život. Jen několik dnů po jejich příjezdu neznámý pachatel zapálil step plnou suché trávy. Zvířata byla tehdy uzavřena v aklimatizační ohradě a neměla možnost uprchnout. Hasiči uhasili plameny jen několik metrů od nich. „Podruhé ohrozili divoké koně neukáznění návštěvníci, kteří je i přes přísný zákaz krmili pečivem," konstatoval Dalibor Dostál. Kdyby tehdy nedorazila včas pomoc, mohla na následky krmení zemřít jak klisna Sgurr, tak i její několik dní staré hříbě.

Do lokality Traviny v Benátkách nad Jizerou se přitom vzácní kopytníci přistěhovali teprve v prosinci loňského roku. Sedm zubrů přijelo kamionem ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepolomice a Kiermusy, divocí koně dorazili jen několik dní poté z anglického Exmooru.

Není pochyb o tom, že se o činu pytláků dozvědí také lidé za hranicemi. „Místo příběhu se šťastným koncem, jak se podařilo bývalý vojenský prostor proměnit v ráj divokých zvířat, tak uvidí reportáž o tom, jak policie v rezervaci vyšetřuje pokus o pytláctví celoevropsky ohrožených živočichů," dodal Miloslav Jirků.

Co vlastně stojí za pytláctvím?

Lov zvěře pomocí ok je přitom ve vyspělých zemích zakázaný a ani dokumentaristé z Německa, kteří mají zkušenosti z přírodních rezervací z celého světa, nepamatují, že by podobný případ někde v Evropě zaznamenali.

A proč se tedy pytláci snaží zubry, případně divoké koně, zachytit do smrtících ok? Motivací zřejmě není získání atraktivní trofeje, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale zabránění rozšiřování rezervace. Není totiž žádným tajemstvím, že o pozemky v bývalém vojenském prostoru podle Dalibora Dostála usilují i různí mafiáni, kmotři a spekulanti. Pozemky o rozloze desítek hektarů jsou nyní součástí Evropsky významné lokality, a proto je nelze komerčně využívat.