Na čele žebříčků Cermatu figuruje škola v obou předmětech. Když se u paní ředitelky Michaely Řehákové Černé posadíme, je na ní vidět, že účel návštěvy Deníku těší. „První, od koho jsem se dozvěděla tu skvělou zprávu, byl náš pan starosta. Dal mi to na vědomí se slovy uznání. Pro mě je důležité, že zřizovatel vnímá fakt, že škola je úspěšná. Takže za mě super,“ usmívá se paní ředitelka. Před sebou má papír s body, které ona považuje za důvody, proč je škola, respektive její deváťáci, v posledním období tak úspěšná.

Kmen žáků

Základní školu navštěvuje 320 dětí v patnácti třídách. Prvňáci až šesťáci jsou ve dvou třídách, tedy mají Áčko a Béčko. Od sedmáků po deváťáky je ročníková už jen jedna třída. „Část žáků nám odchází na osmiletá gymnázia. Takže pak často spojujeme dvě třídy z prvního stupně do jedné třídy druhého stupně,“ vysvětluje ředitelka důvod menšího počtu tříd starších školáků.

Kněžmost je spádovou oblastí pro několik osad v okolí. Kromě nich přibývají na školu žáci, kteří se přistěhovali s rodiči z Prahy. Jedna slečna se ve škole učí vždy 14 dnů a další dva týdny chodí do školy v západních Čechách, což určuje střídavá péče rodičů. „Skladba dětí je pestrá, ale základ tvoří děti z Kněžmosta,“ doplňuje Michaela Řeháková Černá.

Většinu z nich v matematice připravuje shodou okolností právě paní ředitelka, část má na starost Květa Havlíková. Podle ředitelky tvoří tandem. Úspěšným pedagogem češtiny je pak Tomáš Breň.

play_fill

Nymbursko: Na kterých základních školách žáci nejlépe zvládají přijímačky

Nymbursko

Jako jeden z faktorů úspěšnosti vidí možnost, že chybějící žáci se na hodinu mohou připojit online. Jinými slovy, ani chřipka není důvodem, proč nebýt na hodině matematiky či češtiny. „Nasdílím obrazovku a žák, který je doma, vidí, co píšu na tabuli a slyší výklad. Když chtějí, neuteče jim ani výklad, ani procvičování. A sami se mohou na dálku i doptávat. Je to dobrovolné, nikoho k tomu nenutíme, ale pokud mají zájem, není to problém. Díky tomu, že část školy je nová a má skvělé technické vybavení, můžeme skutečně využívat řadu zajímavých pomůcek,“ vysvětluje ředitelka.

Dalším důvodem kvalitní přípravy předmětů na přijímací zkoušky má být i vyšší hodinová dotace. Ve třech ročnících učí po pěti hodinách týdně, v jednom ročníku čtyři hodiny týdně. A k tomu navíc mají deváťáci takzvanou půlenou hodinu. Část třídy má matematiku, další část češtinu a pak si to prohodí. „Děti jsou do skupin rozdělené podle toho, jestli jdou na přijímací zkoušky nebo ne. V rámci výuky můžeme tu přípravu více individualizovat a cílit na ty, kteří to nejvíc potřebují. Těm, kteří se chystají studovat na učilištích, se snažíme prohlubovat základy. To jsou takové bonusy navíc pro všechny skupiny žáků a myslím, že se nám to velmi osvědčuje,“ je přesvědčena.

K tomu všemu ještě mají deváťáci možnost chodit na jednu dobrovolnou hodinu češtiny týdně a ohledně matematiky nabízí učitelé soukromé konzultace. Navíc si během roku mohou vyzkoušet napsat ve škole cvičné testy z matematiky. Jsou vybírány z těch, které absolvovaly v minulých letech jejich předchůdci při přijímačkách. Testů je šest až osm za rok.

Pozoruhodnou službu nabízí paní ředitelka také přímo během přijímacích pohovorů. „První den, kdy se zkoušky konají, nabízím večer online připojení. Test se zájemci celý projdu, vysvětlím jim, co jim nebylo jasné, aby na ten druhý den už šli ve větším klidu. I to se velmi osvědčuje,“ konstatuje Michaela Řeháková Černá, která kromě školní výuky klade důraz na domácí přípravu. Ta je podle ní k úspěchu nezbytná. „No a nakonec se jim taky snažím vysvětlit, že matematika je krásná. Že ten pocit, když příklad vyjde, je tak hezký, že stojí za to se tím zabývat,“ usmívá se Michaela Řeháková Černá.

Ukrajinské triko

Pak absolvujeme procházku po škole a podíváme se i do některých tříd. Nacházíme se v téměř nové školní budově, která začala sloužit svému účelu na podzim roku 2019. V některých částech má i netypické prvky. Překvapí například jakási napodobenina venkovního oplocení s dekoracemi. „To jsou takzvané designové prvky. Ne všechno tu samozřejmě vypadá, jak by si člověk představoval,“ vysvětluje ředitelka za chůze.

To už míříme do třídy za deváťáky na hodinu češtiny s panem učitelem Tomášem Breněm. Jsem varován, že panu učiteli se moc do setkání se zástupcem médií nechtělo.  Dokážu takový postoj pochopit, ale zamčené dveře třídy překvapí i mě. Paní ředitelka začne klepat. Klepe vytrvale. Přemlouvám ji, abychom to vzdali a že to vyřešíme jinak. Když někdo nechce mluvit s novináři, nebudeme ho nutit, mumlám si pod fousy směrem k paní ředitelce.

Za chvíli cvakne klíč v zámku a dveře se otevřou. Odemkl jeden ze žáků. Pan učitel sedí za katedrou a sleduje, co se bude dít. Ředitelka mě představuje a já se snažím ve stručnosti vysvětlit, proč jsem přišel. Že jejich předchůdci byli velmi úspěšní při přijímačkách a já doufám, že oni budou taky. Že tu určitě mají skvělé učitele, které je na přijímačky připravují.

play_fill

Podívejte se: Divadlo se rozloučilo s božskou Florence vyprodanou derniérou

Volný čas

Pohled pana učitele zaparkoval na mém triku. Že jsem si nevzal nějaké obyčejnější, bleskne mi hlavou. Mám na něm totiž vyobrazen jeden z ruských křižníků a kolem něj známý nápis v ukrajinských barvách o ruské válečné lodi. „Ukažte, co to tam máte napsané,“ říká češtinář, a jeho tvář se k mé úlevě roztahuje do úsměvu. Triko je za dva roky nošení dost oprané a uvědomuji si, že je na něm vulgární slovo a jsme v hodině češtiny. Rád bych od něj odpoutal pozornost, ale nedaří se mi to. „Děti, všichni se podívejte na to triko. To je krása, to by se mi taky líbilo,“ říká češtinář a usmívá se.

Pak už se konečně dostaneme k diskusi se školáky o přijímačkách a dva dobrovolníci mi o tom povypráví i na video, které si můžete prohlédnout v galerii za textem. Když se nakonec zeptám i češtináře, v čem tkví podle něj úspěch místních deváťáků u přijímaček, pro jistotu se mě dvakrát zeptá, jestli myslím otázku vážně. Když jej dvakrát ujistím, že ano, je stručný, ale výstižný. „Nehrajeme si, ale vyučujeme,“ odpoví a tím je celá věc vyřízená.