„Řekla bych, že jsme taková rodina střední třídy. Nemáme dluhy, nic velkého nesplácíme, bydlíme ve svém a máme auto. Ale jsme trochu vystrašení, ceny za jídlo a oblečení se zvyšují a s našimi příjmy jsme tak akorát na normálním životě. Pokud by se nám platby zvedly i jen o dva nebo tři tisíce, už to taková pohoda nebude,“ popisuje Petra.

Od prázdnin se tak začala soustředit na to, jak ušetřit, a objevuje nové možnosti. Nakupuje věci z druhé ruky, hledá akce a párkrát zašla i do prodejen levných potravin nebo charitativních obchodů oděvů a potřeb pro domácnost. Zamířila také do charitativního obchodu organizace Adra, který je v Železné ulici v Liberci. Sem si lidé nyní přichází hlavně pro zimní oblečení, které tu pořídí za hubičku. Všechny věci jsou darované od jiných lidí nebo organizací.

„Lidé nám sem nosí nebo vozí věci, někdo se ptá předem, někdo doveze věci rovnou. Ti, kteří sem chodí pro věci, jsou většinou stálí zákazníci, anebo je zaujme něco ve výloze,“ popsala prodavačka charitativního obchodu.

Zejména na facebooku fungují skupiny, kde lidé swapují, tedy vyměňují věci za něco jiného. „Několikrát za měsíc najdu doma něco, co nabídnu. Měním to výhradně za ovoce, mléčné výrobky nebo drogerii. Takhle hodně ušetřím. Vyměnila jsem třeba mnoho dětských hraček nebo potřeb do kuchyně, co nepoužívám,“ popsala aktivní swaperka Petra Marková.

„Kamarádky také swapují a pořídí levně třeba potřeby pro děti, a ty se hodí vždycky,“ podotkla Marková.

Nemají ani na potraviny

Lidé hledají úspory, kde se dá. „Obecně se dá říci, že lidé šetří. Je víc i takových, kteří už nemají ani na potraviny. Začalo to při covidu, pak jsme doufali, že to ustane, ale cílová skupina se bohužel rozšiřuje,“ popsal aktuální situaci ředitel liberecké pobočky Člověka v tísni Lukáš Průcha.

„V době covidu se v kritické situaci ocitli lidé, kteří pracovali v pohostinství nebo v cestovkách a přišli o práci. S příchodem energetické krize se skupina nezmenšuje, spíš naopak. Poslední dobou jde hlavně o seniory a nemocné lidi, kteří vzhledem ke svému stavu nemají možnost si přivydělat,“ vysvětlil Průcha.

Nejohroženější skupinou jsou podle Průchy rodiče, kteří se sami starají o děti, a rodiny, kde je jeden ze členů nemocný nebo na rodičovské dovolené.

Problémy mají také rodiny, kde oba dospělí pracují na nízkokvalifikovaných pozicích a jejich příjmy už nestačí. Zejména když mají doma třeba středoškoláka, u kterého se zvyšují náklady na cestování do školy, internát nebo lyžařský výcvik a podobně.

O pomoc si neřeknou

Ze zkušeností Člověka v tísni je stále velká skupina lidí, kteří se ostýchají si říci o pomoc. „Přitom to není ostuda. Často se nám stává, že když jim pak přepočítáme příjmy, zjistí, že mají nárok na sociální dávky, a pomůže jim to,“ poznamenal Průcha a vyzval, aby se lidé nebáli si nechat poradit.