Na úvod se zeptám hned na to nejdůležitější. Jaké projekty máte aktuálně v hledáčku? Co byste během svého úřadování chtěli v obci změnit?
Po nástupu do funkcí jsme vytvořili výhledový plán, ve kterém jsme si projekty rozdělili do tří skupin. Předpokládáme ale, že ty dlouhodobé nestihneme dokončit během našeho volebního období. Mezi nimi je především výstavba multikulturního centra. Pod tím vzletným označením si můžete představit kulturní dům nebo hospůdku s větším sálem, kde by se obec mohla scházet. Právě skutečnost, že tady takový obecní prostor není, je podle nás největším nedostatkem.

Jakým způsobem to řešíte?
Využíváme místní restauraci, případně sokolovnu ve Březně. To ale bohužel některé lidi odrazuje od účasti. Přece jen to je kousek cesty.

Máte ve výhledu ještě podobný projekt?
Byli bychom rádi, kdyby se povedlo převést na obec kabiny ve sportovním areálu. Nyní je spravuje Sokol Březno a Židněves má na starost okolní pozemek. Rádi bychom to sjednotili a do těch kabin investovali. Obec může na takovou akci získat finance snáz než Sokol. Pochopitelně nechceme Březno z areálu vyhnat, jde nám o celkové zvelebení.

close Pálení čarodějnic v Židněvsi. zoom_in

Dostáváme se ke středně dlouhému horizontu.
Tam máme na prvním místě chodník podle hlavní silnice I/16. Ten je v majetku Ředitelství silnic a dálnic, takže se pokusíme tuto instituci přesvědčit o nutnosti rekonstrukce. Když se to nepodaří, zkusíme pozemek získat do majetku obce a opravu financovat sami nebo s pomocí dotací. Na podzim proběhla rekonstrukce ulice za Satelitem, která spojuje starou a novou zástavbu a v budoucnu na ni naváže ještě další oblast výstavby, která je na konci obce vlevo ve směru na Jičín. Vyrůst by tu mělo 43 parcel.

To Židněves čeká pořádné rozšíření.
Je to tak. Územní plán počítá s tím, že obec se bude rozrůstat právě tímto směrem. Napravo od silnice už je jen několik volných parcel. Nalevo se počítá s rozšířením na obou koncích obce. Židněves se totiž v minulosti rozšiřovala pouze uprostřed, nyní tak získá komplexnější tvar.

Hovoříte o dramatickém nárůstu počtu obyvatel. Dokáže jich obec aktuálně tolik pojmout?
Tím se dostáváme k dalšímu z cílů. Potřebujeme rozšířit čističku odpadních vod. Když ji před lety Židněves a Březno společně budovaly, nikdo netušil, že dojde k takovému stavebnímu boomu. Už dnes je její kapacita téměř na hraně a výhledově by se na ni mělo připojit 200 nemovitostí. Projekt už je hotový, musíme získat dotační peníze, protože z rozpočtu to utáhnout nelze. Ve výsledku vlastně vybudujeme novou čističku v té stávající, rozšířit ji územně není možné. Noví obyvatelé budou situaci muset zatím řešit prostřednictvím septiků.

Zatím mluvíme o věcech, které jsou v řešení nebo v přípravě. Jsou také záležitosti, která vás trápí, protože je zatím nelze vyřešit?
Starosti nám dělá Klenice. Přeháněl bych, kdybych řekl, že jde o říčku, ale v některých letech se z ní stane skutečná řeka a zaplaví pozemky. A nejde jen o důsledek tání sněhu. Před pěti lety dramaticky stoupla v průběhu srpna a září. Proto hodláme vybudovat protipovodňový val, který by měl uchránit dotčené nemovitosti. Na druhé straněnám zase stéká voda z polí. Obcí prochází meliorační potok, který vodu ze 150 hektarů stahuje, ale bohužel také vrací do vsi a odvádí do Klenice. Stačí, aby vydatněji zapršelo, a voda je v domech. Správce toku bohužel změnu nechystá, zavázal se pouze k pravidelné údržbě, která nám však nestačí.

A co doprava? Středem obce prochází důležitá dopravní tepna.
Je to cena za snadnou dostupnost. Ležíme na hlavním tahu na Jičín a Hradec, kudy jezdí mnoho osobních aut, ale také kamionů, takže ve špičce člověk ani nemůže přejít. Snažili jsme se přechod zabezpečit, ale protože 1/16 je silnice první třídy, nedostali jsme svolení vybudovat přechod se semaforem. Doufáme, že se jednoho dne skutečně vybuduje avizovaný obchvat, který má vést v dostatečné vzdálenosti od Plazů, Židněvsi a Sukorad a u Martinovic ústit na stávající silnici. Na této investici má zájem i Škoda Auto, která tudy zásobuje své závody. Uvidíme, jestli se jí to povede uspíšit. Zahájení je naplánováno na rok 2020, dokončení na rok 2025. Jestli tomu tak ale bude, je otázka. Ještě se ani nezačaly vykupovat pozemky.

A co spolupráce s okolními obcemi? Předpokládám, že s Březnem, které je logicky vaším nejbližším partnerem, je nejintenzivnější.
Připravujeme náš vstup do místní akční skupiny Boleslavsko, protože tím můžeme jenom získat. S tím Březnem ale máte pravdu. Už jsme hovořili o společné kanalizaci, čističce a další spolupráci obecních úřadů. Řada místních chodila do Března do školy, takže vztahy máme dobré.

Nepanuje mezi obcemi rivalita? Například ve sportu.
Tak to rozhodně ano. Televize Nova nedávno odvysílala sestřih derby mezi Židněvsí a Březnem v sekci Okresní přebor. Takový zápas už tu byl několikrát a atmosféra byla vždy neuvěřitelná. Teď naposledy se Židněvsi podařilo poprvé dokonce vyhrát.

close Děti ze Židněvsi. zoom_in

Telegraficky

- Nejslavnějším rodákem ze Židněvsi je Antonín Vodka, někdejší starosta Mladé Boleslavi, který úřad zastával od roku 1863 do roku 1870. Právě v jeho éře se okresní město zcela počeštilo a čeština se začala oficiálně používat také na úřadech.

- Pozornost nového vedení obce se zaměřila na místní rybník Jáchymák. Ten bude odbahněn, jeho břehy zpevněny, a protože do vody bývají čas od času nasazovány ryby, místní rybáře čeká příjemná sezóna. Projekt vzniká.

- Minulý týden obec pořádala brigádu, během které byly odstraněny staré břízy u sportovního areálu. Nyní by prostranství zastupitelé rádi znovu osázeli stromy. Hodlají využít akci společnosti Škoda Auto Za každé prodané auto v ČR jeden zasazený strom.

close Akce kýta v Židněvsi. zoom_in

Jak se u nás žije

Společně s obcí pořádají celou řadu společenských akcí v Židněvsi především dobrovolní hasiči, sportovní klub a baráčníci. Hasiči a sportovci nyní zvou na 21. března do březenské sokolovny na svůj ples. Dále se v obci sdružují také rybáři, myslivci a tenisté. Maškarní bály, dětské dny, čarodějnice, ukončení prázdnin a následná Akce kýta, to jsou všechno příležitosti, kdy se mohou sousedé setkat a strávit společně příjemný čas. Populární je také zábava pod širým nebem ve sportovním areálu, která zaznamenala účast i šesti set lidí. „Neměli bychom zapomenout na vánoční setkání, které u nás trochu netypicky probíhá až 24. prosince. To už lidé mají čas, děti dostanou drobné dárky a všichni si společně popřejí pěkné svátky," řekl místostarosta Luboš Jákl.

close Vánoční setkání v Židněvsi. zoom_in

Jméno a historie obce

Jméno získala obec pravděpodobně podle Židina, svého zakladatele. V historických materiálech se ale nabízejí i další vysvětlení názvu například odvozeniny od slovesa „ždáti", tedy přát si nebo čekat. Krkolomný název Judendorf, který Židněvsi vtiskli němečtí okupanti v domnění, že obec založili Židé, však nikdy nebyl doložen jako zakládající se na pravdě.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255. Už o padesát let později však získává statut města s tržním právem. To jí udělil král Václav II. roku 1302. Jenže Židněves ve svém rozvoji ustrnula a sousední Březno ji předčilo.

Židněves byla už od středověku součástí Březenského panství, takže ve správě území se střídaly významné šlechtické rody Vartemberkové, Kounicové nebo rod Hohenlohe-Waldenburg.

Třicetiletá válka, která notně zacloumala také s Mladoboleslavskem (Mladá Boleslav přišla během ní o 40 procent svého obyvatelstva), Židněves narozdíl od řady sousedních obcí ušetřila. Ne zcela, ale obec zůstala existovat.

V roce 1874 v obci vystavěl Josef Pazderník na svém pozemku větrný mlýn, který fungoval do roku 1892. Dobové prameny však říkají, že lopatky se často netočily a mleči museli čekat na vítr. Pak se v roce 1892 mlýn za bezvětří poroučel k zemi a Pazderník si dřevo odvezl.

V polovině 19. století už Židněves čítala 64 domů a 489 obyvatel. Obyvatelé zvolna přestali opouštět dominantní sféru zemědělství a zkoušeli stále častěji štěstí v městských fabrikách.

Dvacáté století přineslo i do Židněvsi celou řadu změn. V roce 1905 byla zprovozněna železniční trať ze Sudoměře do Sobotky, v letech 1902 1912 probíhala regulace Klenice , v roce 1914, po začátku světové války, sem byl umístěn zeměbranecký pluk. Obyvatelé tak často čelili rekvírování potravin i zvířat. Válka však přinesla i jednu velkou novotu po jejím skončení sem byl zaveden elektrický proud.