Hudebníci Pavel Půta, Andy Seidl, Ivan Berka nebo herec Václav Knop a řada dalších přijala pozvání na Benefiční koncert pro Spokojený domov. Tato obecně prospěšná společnost poskytuje už deset let péči seniorům a hendikepovaným v pohodlí jejich vlastních domácností a své desáté narozeniny oslaví už tuto sobotu 4. října od 19 hodin v Městském divadle.

Z výtěžku ze vstupného by organizace ráda zakoupila pro své pečovatelky nový automobil, ten starý už totiž dosluhuje a situace začíná být kritická. Bez automobilu by Spokojený domov mohl jen těžko pomáhat klientům z nejzapadlejších vesniček Mladoboleslavska a Českého ráje.

Hlavní hvězdou večera bude bigbítová legenda a zpěvák hitů Žárlivý kakadu nebo Parní stroj Viktor Sodoma. Toho vyzpovídal manažer Spokojeného domova pro komunikaci Petr Novák.

Jak vzpomínáte na zpěváka Petra Nováka? Kdy jste se s ním vlastně setkal poprvé?
Byl jsem se podívat na druhém koncertě skupiny Matadors v roce 1966, který byl v Čáslavské ulici na Vinohradech. Sál byl narvaný a na pódiu hvězdy jako Karel Kahovec, Vladimír Mišík, Radim Hladík nebo Jan Farmer Obermayer. No bylo to úžasné. Najednou zmizela skupina z pódia a na parket přišel takový dlouhý kluk s červeným frňákem a s sebou nesl Sonet duo. Samozřejmě ho měl na 120 voltů, takže bylo velké podpětí a bylo to pod tónem. Dále měl harmoniku, kterou měl o půl tónu nižší. A zazpíval písničku Já budu chodit po špičkách. Tehdy jsem ho poprvé zaregistroval jako zpěváka. Ale pak jsem zjistil, že poprvé jsme se potkali mnohem dříve on byl z Vinohrad a chodil válčit s Žižkováky do Rajské zahrady nebo do vinohradských sadů. Byli jsme stejně staří, takže v dobách, kdy nám bylo devět deset let, jsme si hráli na Rychlé šípy a Bratrstvo kočičí pracky a házeli jsme po sobě kameny. Dostal jsem jednou dlaždičkou přímo do zad a pak jsem z toho byl týden nemocný. Ale nevím, jestli to bylo od Petra, nebo od někoho jiného.

Poznávají vás lidé dnes na ulici?
Poznávají mě hlavně starší. Mladí vůbec nevědí, kdo to byl Viktor Sodoma. Poslední generace, která si něco pamatuje, je asi ta hokejisty Jardy Jágra. Ten si vzpomněl a říkal: „Viktor Sodoma, toho jsem poslouchal, když mi bylo osm let." Ale nedá se nic dělat, generační výměna musí existovat. Je pravda, že i moje vnoučata mě zvala do školy, abych jim zazpíval Papouška Kakadu. Ale dnes už poslouchají něco jiného.

Povězte nám, jak relaxujete?
Golfem. A ještě navíc, když vyhraju nad svou ženou. Je také pravda, že rád chodím na procházky, máme pejska, jsem rád s rodinou, s vnoučaty. Můj nejstarší vnuk v 16 letech utekl z rodiny, měl přitom možnost dodělat prestižní gympl. Vrátil se a vypadá to, že lituje svých činů. Potom mám radost ze své vnučky Federiky, která absolvovala gympl a udělala zkoušky na architekturu při ČVUT. Třetí vnuk se vrátil z Ameriky, kde měl školu, hraje na saxofon, tak doufám, že si zahraje se mnou a naší kapelou. A poslední vnuk mi dělá skoro největší radost, hraje na klavír, zpívá ve sboru v Sedmihlásku a má tak nádherný hlas… Už jsme spolu udělali asi tři vystoupení při otvírání výstavy pro Jardu Němečka, autora známého komiksu Čtyřlístek. A vnuk měl větší úspěch než já.

Kde aktuálně vystupujete?
S kapelou George & Beatovens nás zvou na plesy či podobné akce. Vystupuji i v domovech pro seniory. Tam jsem se setkal s interprety, kteří jsou ještě starší než já. Třeba Karel Fiala, Standa Procházka nebo Josef Zíma. Ale jak jsem říkal, generační výměna musí existovat, a tak místo dechovkových důchodců už pomalu nastupují bigbítoví důchodci. Jim i všem postiženým a zraněným fandím. Vždyť jsem byl nedávno po operaci kyčle jedním z nich.