„Já jsem z požárního sboru Ludvíček, jiskra, plamen, kouř, to je můj koníček," zpívá v jedné ze svých písní Michal Tučný. Kromě toho, že hrdlořezští dobrovolní hasiči likvidují požáry, pro obec dělají i mnohé další. A to už rovných 130 let!

Zdejší sbor byl založen v roce 1885. Letošní kulaté jubileum si tak hasiči připomněli se svými sousedy v podobě celodenní slavnosti.

Už ráno začala ve sportovním areálu soutěž v požárním útoku. Dětské družstvo si odneslo jako obvykle zlaté medaile, třebaže tentokrát ve své kategorii soutěžilo jako jediné. Kategorii mužů vyhrál tým z Bakova nad Jizerou, Hrdlořezští skončili druzí jen těsně. Také ženy se umístily na krásném druhém místě za sestavou z Nové Vsi.

Do akce šla však i stará garda. Závodníci vesměs v důchodovém věku však na start přivezli historickou ruční stříkačku, která se obyčejně zapřahala za koně, a útok provedli s ní. Čas nebyl takový, jakého lze docílit s moderním čerpadlem, ale pánové v bílých uniformách a přilbách s odznaky Rakouska-Uherska nechali obecenstvo zavzpomínat na elegantní staré časy.

Odpoledne se centrum dění přesunulo na náves ke kapličce. Starosta hasičů Josef Černý předal ocenění včetně medaile za deset let u sboru, kterou si vysloužila celá řada zástupců místní hasičské mládeže, v parku plnily děti úkoly, aby vyhrály malinovku a párek v rohlíku, své umění předvedl raketový modelář Václav Krůta a pak už se mikrofonu chopily kapely.

Slavnosti zakončil až večerní koncert kapely Generace, která letos slaví padesát let účinkování. Tehdy se plného využití dočkal i připravený taneční parket.

Stříkačku, kterou představila stará garda, nekoupil sbor, ale místní hospodský

Funkce starosty Sboru dobrovolných hasičů Hrdlořezy se předává z otce na syna. Při povídání o současném stavu sboru se starostou Josefem Černým mladším nám to v žertu potvrdil Josef Černý starší, který si k nám přisedl. Řeč šla však i o tom, jak se hasičům daří vychovávat hasičskou mládež, nebo o tom, jak sbor získal svou první stříkačku.

Jak si v posledních letech vede SDH Hrdlořezy?
Máme 64 členů včetně asi třiceti dětí. Na soutěžích tak míváme dvě družstva dětí a někdy navíc družstvo přípravky, tedy těch nejmenších. Vloni se nám dařilo a naše děti starší i mladší okresní soutěž vyhrály. Jinak máme závodní áčko, které tvoří mladí kluci, a béčko, kam patříme my, tatíkové. Během oslav se představila také stará garda a ženy, které ale na závody nejezdí.

Předpokládám, že jako největší zájmová organizace v obci se výrazně podílíte na společenském dění v Hrdlořezích. Co vás zaměstnává?
V lednu vše začíná výroční valnou hromadou. To už plánujeme na únor hasičský ples. V dubnu sbíráme železný odpad a papír. Ze soutěží se účastníme Boleslavského poháru, Bítouchovského nasávání a dalších memoriálů v okolí. Děti se účastní soutěže Plamen. Přes léto pořádáme v rámci okresu dětský tábor na vodě a v zimě další, který je na lyžích.

Zaslechl jsem, že vašim mladým sportovcům se daří i na celorepublikové úrovni.
Máme tu krajské přeborníky Michala a Lucku Čermákovy. Michal už je v reprezentaci a na Mistrovství ČR dorostu skončil třetí. Běhá sto metrů překážek a dnes byl mezi našimi mláďaty, která dostala vyznamenání za deset let u sboru. Letos má před sebou poslední rok gymnázia a hlásí se do Ostravy na hasičskou vysokou školu. Pro hasiče žije. On i Lucka už jsou dnes v kategoriích dospělých.

Takže úspěchů je dost?
V rámci okresu jsme rozhodně vidět. Především naše dětské týmy, které patří mezi nejlepší.

Podle jmen je ale znát, že vztah k SDH je u mnohých otázkou rodinné tradice.
To je pravda. Těch rodin je zhruba kolem sedmi a tam je hasič každý, od předškoláka po prabábu. Čtyři generace hasičů nejsou výjimkou.

Máte i zásahovou jednotku?
Máme. Letos jsme u požáru zasahovali celkem třikrát. Shodou okolností to naposledy byl můj kombajn, který chytil před hospodou. Naštěstí se nám ho povedlo včas uhasit.

Všichni si se zájmem prohlížejí starou ruční stříkačku. Víte, jak přesně je stará?
Víme. Sbor byl založen 1885 a stříkačka byla pořízena v roce 1888. Zakládajícím členem sboru byl také dědeček majitele hospody U Fišerů, který tehdy stříkačku koupil, a stal se tak mecenášem. Dodnes ji udržujeme v dobrém stavu a stříká pořád dobře. Jiří Hladík ze stáje Kateřina nám k ní půjčuje i koně, které do té stříkačky zapřaháme, a účastníme se tak třeba svateb.

A co peníze? To obvykle bývá u dobrovolných hasičů problém.
Útočíme na krajské i republikové dotace. Náš člen Roman Hanus se dotacemi zabývá ve Škodovce a umí v tom chodit, takže se o to umí postarat. V celé řadě projektů jsme úspěšní. Třeba se nám podařilo opravit hasičskou zbrojnici nebo získat peníze na stříkačku a sadu hadic. Letos už jsme splnili i podmínky dotace na elektrocentrálu. Teď už ji musíme jen koupit.