„Drtivá většina pacientů v produktivním věku neschopenky odmítá,“ uvedl mladoboleslavský praktický lékař Pavel Soukup. Podle něho je důvod zřejmý, peníze. „Především ti s vyššími příjmy si buď berou dovolenou, nebo nemoc jednoduše přecházejí,“ vysvětlil zkušený lékař. Zneužívání neschopenek je podle něho většinou problémem ve slabších sociálních vrstvách. „Setkávám se s tím, že někdo neschopenku zištně vyhledává, případně se neschopnost snaží využít v době ztráty zaměstnání, ale to jsou opravdu výjimky z výjimek,“ poznamenal a doplnil, že mnohem větší problém spatřuje v neschopnosti systému čerpat a používat sociální výhody a příspěvky.

Problematika neschopenek a jejich možného zneužívání se týká i zaměstnavatelů. Spolumajitel boleslavské společnosti Reaga Jiří Nezavdal uvedl, že své zaměstnance během prvních dvou týdnů, kdy nemocenskou lidem hradí firmy, nekontrolují. „Pokud bychom ovšem měli podezření, že někdo podvádí a na neschopence se neléčí, není doma nebo někde vykonává nějakou práci, zaměstnance bychom si naopak zkontrolovali,“ vysvětlil, že firma má k dispozici nástroj, jakým kontrolu provádět, ale zatím ho nevyužívá.

Obdobně je na tom i mladoboleslavský magistrát. „Žádnou konkrétní osobu na hlídání zaměstnanců během nemoci nemáme,“ řekla mluvčí magistrátu Šárka Charousková. Při delší nemoci se na radnici spoléhají na služby místní správy sociálního zabezpečení v podobě kontrol.

Ze dvou desítek oslovených firem se drtivá většina odmítla k otázce vyjádřit s vysvětlením, že nechce případným podvodníkům poskytovat návod.

„Neumím si představit, že bych měl mít neschopenku a neměl bych se léčit,“ konstatoval zaměstnanec boleslavské automobilky Martin P. „Uznat se nechávám jen tehdy, když je mi opravdu špatně a mám vysokou teplotu, jinak se snažím léčit tak, že si vezmu dovolenou, jeden dva dny, většinou to stačí,“ doplnil.

Kontrolu nemocných provádí pověření zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení. V období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, za které náleží náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem, může kontrolu dodržování režimu kromě okresní správy sociálního zabezpečení provádět i zaměstnavatel.

„Kontrola plní především preventivní funkci. Cílem není někoho trestat nebo postihovat, jde především o to, aby dočasná pracovní neschopnost a čerpání nemocenského nebylo zneužíváno,“ vysvětlila vedoucí oddělení vnitřních a vnějších vztahů Renáta Provazníková z České správy sociálního zabezpečení. Dále uvedla, že se kontrolují ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec nedodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce, ale i namátkou vybraní lidé.

„Lidé si často myslí, že kontrola nemůže přijít večer nebo během svátku či víkendu. To je ale omyl, kontrola může být v zásadě provedena kdykoliv. Existuje-li důvodné podezření, může být provedena i například v pozdních hodinách,“ konstatovala vedoucí komunikace.

K častým prohřeškům lidí na neschopence patří nedodržení lékařem stanovené doby vycházek, neoznačení zvonku a bytu jmenovkou, nepřítomnost v místě pobytu nebo přistižení nemocného při práci, například při malování bytu nebo sekání zahrady. Prokáže-li se, že k porušení skutečně došlo, zahájí správa řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí o krácení nebo v případě opakovaného nebo závažného porušení i odnětí nemocenské.