Jen málo zvířecích druhů se dokáže svému okolí přizpůsobit tak dobře jako prase divoké. To je hlavní důvod, proč populace takzvané černé zvěře už řadu let vytrvale stoupá a proč na kňoury, bachyně i pruhovaná selata lidé narážejí stále častěji. Aby se počty nejinteligentnějšího divokého zvířete naší krajiny dařilo redukovat, však podle hajných nestačí pouhý odstřel.

„Neřekl bych, že slovo přemnožení je na místě. Divoká prasata jsou nesmírně adaptabilní, a to je jejich obrovská výhoda. Mají silné nohy, takže mohou migrovat, dokáží najít vodu, jsou všežravci, takže mají neustálý přísun potravy, a dokonce v přírodě zastávají podobnou úlohu jako hyeny v Africe. Nepohrdnou totiž ani mršinou, a tak lesy navíc čistí," vyjmenovává Karel Bendl z benátecké hájovny Okrouhlík.

Díky všem těmto vlastnostem divoká prasata, která navíc nemají v našich končinách přirozeného nepřítele, ani konkurenta (kterými by mohli být například vlci nebo rysi), dokázala zaplnit každé uprázdněné místo.

Zatímco v roce 2013 bylo na Mladoboleslavsku odstřeleno 1230 kusů černé zvěře, vloni to bylo dokonce 1489 prasat. Do tohoto počtu se navíc nezapočítávají kusy ulovené na Mnichovohradišťsku a ve vojenských lesích Mladá u Luštěnic. Trend je tedy jasný, populace prasat stále stoupá.

„Změny v zemědělské legislativě, které by mohly ovlivnit růst populace prasat, mi nejsou známy. O tom se pouze mluví a nakonec stejně vždy záleží na jednotlivých uživatelích zemědělských pozemků a jejich přístupu. Jediným způsobem, jak prasatům život zkomplikovat, by bylo nesetí řepky a kukuřice v lánech vedle sebe," konstatuje Josef Novák z odboru životního prostředí mladoboleslavského magistrátu.

„Většina zemědělců stále pěstuje všechny plodiny na otevřených plochách a okraje polí zasahují pokud možno až na hranici lesa. To se potom nemohou divit, že jim prasata ničí úrodu. Co udělali pro to, aby jim v tom zabránili? Přitom by mohli alespoň nechat mezi stromy a polem volný pás, přes který se prasatům nechce, protože vědí, že v tu chvíli nejsou v bezpečí," ptá se Karel Bendl, jenž růst populace divočáků pokládá za důsledek nerovnováhy v přírodě.

V současné době probíhá lovecká sezóna, která začala 1. srpna. Podle Bendla je však třeba šířit mezi myslivci osvětu. Odstřel je totiž třeba provádět s rozmyslem, jinak může být výsledkem jen zhoršení situace. K tomu dojde například v momentě, kdy je zastřelena vodící bachyně, která je zpravidla v čele stáda. Ta jediná má totiž právo pářit se. Ve chvíli, kdy se po jejím odstřelu tlupa rozpadne, zakládají samice vlastní stáda.

Co se týče nastávající zimy, lesníci by uvítali tužší zimu se sněhem. Na sněhu jsou totiž prasata lépe vidět a je snazší jejich odstřel, mrazy větší než 15 stupňů navíc způsobí, že nepřežijí všechna mláďata. Divoká prasata jsou však v říji celý rok, a tak ani průměrně chladná zima jejich počty výrazně nezmenší.