Za pár dní se uskuteční celorepublikový sjezd Českého svazu včelařů (ČSV), ovšem bez účasti zástupce Základní organizace Mladá Boleslav. Ta tentokrát svého delegáta nevyšle. Většina členů boleslavské organizace včelařů se totiž rozhodla na členství ve Svazu rezignovat a vstoupit do nové regionální organizace, která bude sama sobě pánem. Mezi českými včelaři se jedná o první dokonaný případ odluky celé základní organizace od svazu, jenž sdružuje 98 procent všech českých včelařů. Proč k tomu došlo a co si od toho zdejší včelaři slibují?

„Návrh nových svazových stanov, o kterých se bude jednat na sjezdu, zbavuje včelaře svéprávnosti. V případě jeho schválení ztratí základní organizace například možnost nakládat svobodně s vlastním majetkem. Třeba včelaři ze Žďáru tak pozbudou vlastnictví svého spolkového včelína a stanou se pouze jeho uživateli," říká Leoš Dvorský, předseda boleslavských včelařů.

O takzvané delimitaci se mezi boleslavskými včelaři hovoří již od roku 2013, na výroční schůzi o rok později toto rozhodnutí členská základna oficiálně přijala. Pro výbor začala série vyjednávání s ČSV a porad s právníky, která letos vyvrcholila.

Včelaři k extrémnímu řešení přikročili po sérii pochybení ve vedení Svazu, z nichž hned několik znamenalo milionové pokuty či jiné ztráty. O tyto peníze v konečném důsledku přišli samotní včelaři, neboť penále se hradí z členských příspěvků. K aktuální kauze kolem medu z produkce dceřinné firmy ČSV, v němž byla objevena zakázaná antibiotika typická pro med z dovozu, což vedlo k dočasnému zastavení jeho prodeje a odebrání značky Klasa, nechtějí už Boleslaváci říkat víc, než že jde o chybu systénovou.

„Nikdo z vás nepotřebuje ke své činnosti někoho v Praze," zmínil na rozhodující schůzi letos v říjnu Dvorský, když auditorium čítající desítky včelařů a včelařek seznamoval 
s tím, jak by se mělo nadále postupovat. Následně vyjmenoval, jaké změny rezignace na členství v ČSV přinese.

Ti, kteří čekali celou řádku nevýhod, byli příjemně překvapeni. Boleslaváci odchodem ze Svazu přijdou podle očekávání o svůj majetkový podíl ve Svazu jako takovém a o svůj podíl ve svépomocném fondu, jenž včelařům částečně kompenzuje vzniklé škody. Vedle toho se však budou muset obejít pouze bez svazového časopisu a vyznamenání pro příkladné včelaře. „Uděláme si vlastní," zaznělo.

Výhody tedy definitivně převážily. Největší ohlas měla především skutečnost, že členské příspěvky bude nyní zcela využívat jen nový včelařský spolek a žádná jejich část nebude přerozdělována, potěšilo další prohloubení spolupráce s veterinární správou, kterou už nyní včelaři dobrovolně informují o zdravotním stavu svých včel, ale i taková skutečnost jako možnost být vedle členství v novém spolku také členem jakékoliv jiné včelařské organizace (což nový, dosud neschválený návrh stanov ČSV zakazuje).

Další možnosti otevírá také skutečnost, že nový spolek nezávislý na Svazu bude zván na jednání o dotacích a další důležitá setkání na ministerstvo zemědělství jako svébytný subjekt. Se svou členskou základnou přesahující 120 lidí (z původní organizace nevstoupili dva a váhají tři) půjde patrně o třetí největší včelařskou organizaci po Českém svazu včelařů a Pracovní společnosti nástavkových včelařů.

„Pokud se pro to rozhodneme, můžeme se do ČSV kdykoliv vrátit. Ovšem pouze s plnou právní subjektivitou a za předpokladu, že to všichni členové schválí," uzavřel místopředseda Jiří Šturma.

Včelaři si v závěru říjnové schůze prostudovali návrh stanov, které se oficiálně hlásí k odkazu původního Včelařského spolku pro Mladou Boleslav a okolí založeného v roce 1912, a až na jednu výjimku jednohlasně návrh přijali. Začala ustavující schůze spolku nového, jenž ponese historický název ze začátku minulého století.

„Domnívám se, že současná politika svazu a jeho organizační struktura je pro spolkový život destruující a že tato organizace už neplní funkci, kvůli které vznikla – napomáhat rozvoji českého včelařství a tvořit pro včely a včelaře příznivé podmínky," dodává Leoš Dvorský.