Dříve se tam říkalo Na včelníku a říčka Klenice zde vytvořila jakýsi ostrůvek. Na něm byl náhodně objeven výjimečně bohatý hrob, který zapsal Řepov do historie.

Pohřbený bezpochyby patřil k nejvyšším sociálním vrstvám germánské společnosti. Zemřel pravděpodobně v první polovině 2. století našeho letopočtu, a archeologové o něm hovoří jako o germánském knížeti.

Součástí pohřební výbavy byly unikátní, již ve své době velice ceněné římské kovové výrobky. Hlavní část souboru tvoří honosné, řemeslně i umělecky dokonale zpracované výrobky sloužící primárně pro slavnostní pití vína.

Dále byly nalezeny součásti picích rohů vyrobené z bronzu a stříbra a především luxusní plechové nádoby: mísa, vědro a hluboká pánev.
Na naběračce i cedníku objevitelé pokladu nalezli vyražené kolky majitele dílny „L. Compituricina", ve které byly tyto předměty kolem roku 50 po Kristu vyrobeny. Z estetického i archeologického hlediska se tyto římské předměty řadí k nejvýznamnějším nálezům z našeho území.

Výzdoba hluboké pánve, v níž se po římském způsobu mísilo víno s vodou, je více než příznačná. Tvář Menády upomíná na boha vína Dionýsa. Právě Menády, někdy označované také jako Bakhantky, provázely Dionýsa při divokých picích orgiích. Při nich upadaly do stavu podobnému šílenství. V doprovodu hlučné hudby se oddávaly divokým rejům, oblečeny do dlouhých průsvitných říz nebo zvířecích kůží. Držíce v rukách hady nebo dýky, vrhaly se na obětní zvířata, trhaly je na kusy a za syrova pojídaly.

Bakhantky a Menády nebyly jen postavami mýtickými, nýbrž i skutečnými. Ve starém Římě proti jejich zběsilému chování musela zasahovat státní moc. Výrazem bakhanálie ostatně dodnes označujeme nespoutanou zábavu a bohapusté pitky.

Výjimečné předměty z Řepova dnes zdobí sbírky Národního muzea. V Mladé Boleslavi byly vystaveny naposled před patnácti lety. Letos se staly součástí výstavy s prostým názvem Řím, která probíhá v Muzeu Mladoboleslavska až do 28. září letošního roku.

Na výstavě najdete také pohřební výbavu z bohatého hrobu z moravského Mušova či kopie známých antických soch. Slavnému řepovskému nálezu bude věnována také jedna z tabulí archeologické naučné stezky, která letos v Řepově vznikne.
 

Filip Krásný, autor článku, je archeologem Muzea Mladoboleslavska.