VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výroba papíru se opět vrátila do Bělé, tedy jen do muzea

Bělá pod Bezdězem - Když se řekne Bělá pod Bezdězem, každému se hned vybaví závod papíren, který v minulosti zaměstnával stovky lidí z nejbližšího okolí. Jenže, poslední papírenský stroj se zastavil před sedmi lety, od té doby se zde papír pouze zpracovává.

5.10.2015
SDÍLEJ:

V bělském muzeu v sobotu vyráběli papír. Návštěvníkům to šlo od rukyFoto: Lucie Růžková

Paměti papíren sahají až do dob založení města. Zmínka je i v obdarovací listině Hynka Berky z Dubé a Lipé z 24. dubna 1337. V tomto roce už zde stál mlýn nazvaný Valcha. Město ho později darovalo soukenickému cechu k valchování suken. Zhruba o tři sta let později, tedy v roce 1696 vystavěl hrabě Arnošt Josef z Valdštejna, majitel bělského panství, pod rybníkem Vlkem nedaleko Valchy papírnu.

„Prvním papírníkem zde byl roku 1700 Tobiáš Jagl, který vyráběl ruční papír s vodoznakem W uprostřed pro potřebu kanceláří valdštejnského panství. Vyráběný papír byl velmi dobré jakosti a byl dovážen i do Prahy," píše se na stránkách bělských papíren o historii jednoho z nejvýznamnějších podniků.

Na to, proč právě v Bělé pod Bezdězem, v dávných dobách vznikla papírna, se pokoušel najít odpověď také Josef Miller ze zámeckého muzea, kam se historickou techniku přišla naučit desítka návštěvníků. „Myslím si, že panstvo na každém panství chtělo mít vlastní papír pro kancelářské účely. Pergamen byl moc drahý, protože byl vyráběný z kůže, tak dali přednost právě papíru," domníval se Josef Miller.

Před tři sta letech se továrna ale proměnila. Na místě původní valchy vyrostla nová továrna. V roce 1969 pak došlo k odstavení celulózky, což významně pomohlo ke zlepšení životního prostředí.

Návštěvníci se tak pod vedením Martiny Poliakové z Tkalcovského muzea v Trutnově učili nejen vyrábět ruční papír, ale také čerpat papírovinu přes sítko, zdobit ho či různým způsobem dekorovat. Hotový ruční papír poté poslali do speciálního přístroje zvaného big shot, který do přání vyřízl vybraný vzor.
Děti zase s nadšením používaly lis na ruční papír, z něhož silou vymačkávaly přebytečnou vodu. Historická technika zkrátka nezanikne.

Výroba papíru je technika, která jde každému

Rozhovor s Martinou Poliakovou o tom, jak lze i v jednadvacátém století vyrobit ruční papír

Bělá pod Bezdězem – Martina Poliaková, lektorka Tkalcovského muzea v Trutnově, zavítala v sobotu do Informačního centra na bělském zámku. V ruce měla papír ze skartovačky a mixér. Proč? Vše vysvětlila v následujícím rozhovoru.

Jak jste se k výrobě ručního papíru vlastně dostala?
Já jsem lektorkou Tkalcovského muzea v Trutnově, kde se zabýváme starými výtvarnými technikami, které obnovujeme a představujeme návštěvníkům. Mezi to jsme připojili také ruční výrobu papíru.

Přestože to je velmi stará technika, zdá se mi, že veřejnost začíná zase bavit, je to tak?
Máte pravdu. My navíc těmto technikám vdechujeme nový život, což znamená, že například ukazujeme, jak si vyrobit papír v domácím prostředí. To mnoho lidí nezná. Navíc jsou pak mile překvapení, když zjistí, že to není taková věda, jak se jim to zdálo. Navíc je to technika, která každému hned jde, na rozdíl třeba od točení na kruhu. Tam se člověk nejdříve musí naučit správný způsob a navíc musí zkombinovat více pohybů.

A jak si tedy připravit materiál na domácí výrobu papíru?
Je to jednoduché. Vezmete papír ze skartovačky, musí být na malé kousky a namočíte ho na osmačtyřicet hodin do kýble s vodou. Poté ho rozmixujete ručním mixérem a přidáte barvu na textil. A to je prakticky vše. Pokud ho chcete mít například ozdobený, přihodíte třeba lístečky květin a podobně. Všeho přiměřeně.

Co vás na této staré technice baví? Je na vás totiž vidět chuť a zaujetí, s jakým ji učíte návštěvníky.
To je dobrá otázka. V první řadě je pozitivní, že je to ekologický výroba. V podstatě nemusíme nikam vyhazovat staré papíry ze skartovaček, ale upotřebíme je k něčemu, co má smysl.

Co všechno lze ze starého papíru vyrobit?
Je toho velká škála. V Tkalcovském muzeu touto historickou technikou vyrábíme obaly na lampy, přání či vánoční ozdoby. Kromě toho z papíru mohou vzniknout i loutky. Při jejich výrobě ale používáme ještě pojiva, takže povrch loutek je zvláštní.

Autor: Lucie Růžková

Místo události:
5.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Letos poprvé se do akce Česko zpívá koledy zapojili i v 1. Základní škole v Mladé Boleslavi.
6

OBRAZEM: Zpívali i ti z jedničky

Injekční stříkačky. Ilustrační fotografie.

Do boje s drogami se experti vrhají společně. Spojenými silami

OBRAZEM: Boleslavsko zpívalo koledy

Mladoboleslavsko - S úderem středeční 18. hodiny se rozezpívala nejen celá republika. V Česku na bezmála osmi stovkách míst a pak na řadě míst po světě lidé zpívali šest známých koled. Tradice zpívání na náměstích, návsích a dalších místech vznikla před dvaceti lety v západních Čechách. Sedmým rokem se pak zpívá i na Mladoboleslavsku.

Stav třetiny středočeských mostů volá po opravě

Střední Čechy – Přemostění Červeného a Bakovského potoka ve Velvarech na Kladensku, most přes odvodňovací strouhu u obce Klíčany na Praze-východ, dvoumetrový můstek přes meliorační sběrač u Husí Lhoty nedaleko Mladé Boleslavi či necelých pět metrů dlouhý most přes Křenovku v okrajové části Kutné Hory zvané Perštejnec. To jsou mosty Středočeského kraje, které patří k nejhorším.

Liba o svém zvolení do vedení asociace: Je to i úspěch středočeského fotbalu

Praha /ROZHOVOR/ – Územně i fotbalově největší kraj bude mít po letech své zastoupení v nejužším vedení českého fotbalu. Miroslav Liba stojí pět let v čele středočeského svazu, v úterý dostal důvěru od delegátů mimořádné valné hromady Fotbalové asociace ČR a stal se členem výkonného výboru za Čechy. „Čeká mě víc práce. Vnímám to nejen jako osobní úspěch, ale i úspěch středočeského fotbalu,“ říká někdejší prvoligový rozhodčí.

Meteorický roj Geminid je nyní k vidění na obloze. I na Benešovsku

Střední Čechy – Meteorických rojů je během roku několik desítek. To ale neznamená, že je vidíme jen jediný den. Roje bývají aktivní asi 14 dní. Proto i nyní mohou milovníci astronomie vidět na obloze meteory, a to až do 17. prosince, díky meteorickému roji Geminid. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT