Tři z pěti staveb, které se do soutěže přihlásily, se nacházejí přímo na území Mladé Boleslavi.

U rozšíření kliniky doktora Pírka, vypracované architektem Martinem Rajnišem, Davidem Kubíkem a jejich týmem, není překvapením, že o titul usiluje. Stavba v těsném sousedství lesoparku Štěpánka a městského bazénu patří mezi největší a nejsledovanější projekty posledních let.

„Architekt Rajniš si dal velmi záležet, aby docílil kontrastu mezi těžkou skálou a lehkou prosklenou sousedící fasádou. Důležitým prvkem je světlost a prosklení budovy, které má navodit klid příchozích pacientů. Architektonické řešení budovy tak citlivě ctí hlavní účel poskytované lékařské činnosti a umístění budovy,“ vyzdvihuje přednosti stavby Eliška Chládková ze společnosti PP 53, která stavbu do soutěže přihlásila.

Mezi výrazné rysy budovy patří rovněž masivní pískovcová stěna, která přirozeně odráží přilehlou skálu. Stěna je uprostřed přerušena skleněnou fasádou, která má při nočním osvětlení evokovat chirurgický řez, a odkazovat tak k funkci kliniky. Kromě kamene definuje budovu především čiré sklo, mající budovu prosvětlit a dodat jí atmosféru vzdušnosti a lehkosti. 

Přístavba Pírkovy kliniky usiluje o oba tituly, krajský i celorepublikový.

Ilustrační fotografie.
Dříve povodně, nyní sucha. Města musí počítat se vším

Shodně je na tom další z návrhů. Tým společnosti Hlaváček – architekti s.r.o., která už ve městě pracovala například na revitalizaci Staroměstského náměstí nebo na sídle Leteckého muzea Metoděje Vlacha, vstupuje do klání s rekonstrukcí a dostavbou vstupního areálu do Technického vývojového centra Škoda Auto, které slouží designérským a kondičním účelům.

Dříve vizuálně poněkud roztříštěný prostor byl podle architekta Michala Hlaváčka harmonicky scelen. „V jeden výraz jsou nyní spojeny původní budovy designu ze začátku minulého století, které byly doplněny ještě o moderní nástavbu a propojeny s budovou bývalé kotelny,“ vysvětlil architekt.

Boleslavské trio uzavírá budova bývalých kasáren v Jičínské ulici, která byla proměněna v objekt bydlení. „Kasárna patří mezi ikonické budovy města, kterými procházela jeho historie. Bylo škoda, že dlouhá léta chátral,“ říká Mária Plačková ze společnosti Rezidence Jičínská s.r.o.

„Revitalizace kasáren na bytový dům se povedla architektonicky a projektově. Celkový vzhled ctí původní podobu budovy, jistý moderní doplněk představuje nástavba, která je ale poněkud ustoupená od průčelí, takže nepůsobí rušivě, ačkoliv má samozřejmě i své kritiky,“ připomněla Plačková. Projektantem revitalizace byla společnost Topdesign Projekty s.r.o. Také kasárna usilují o oba tituly.

Primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati
Zákon je na cizí dělníky krátký. To chci změnit, říká primátor Nwelati

Se stavbou možná skromnějších rozměrů, která ale rozhodně není bez hodnoty, vstupují do soutěže Benátky nad Jizerou. Ty v rekonstrukci základní umělecké školy vsadily na věrnost a respekt historii. Úkol byl svěřen projektantu Martinu Volejníkovi. „Jde o původně barokní dům, jemuž bylo jeho bývalé kouzlo navráceno. V originálním duchu byla obnovena okna, dveře, původní konstrukce byly zachovány v maximální možné míře,“ říká Alena Kratochvílová, která má ve městě na starosti správu majetku. Součástí úprav bylo například i restaurování barokní sochy svatého Floriána. Stavba se uchází o krajský titul.

Přehlídku uzavírá stavba, která loni ve veřejné anketě o Rozhlednu roku vyhrála. Nyní chce ovládnout střední Čechy. Rozhledna na Čížovce patří mezi unikáty.

„Projektovali jsme za 25 let existence Atelieru Tsunami sice celou škálu budov s důrazem na dobrou architekturu, ale rozhledna to byla první. A hned v Českém ráji! O to větší motivace,“ vypráví architekt Michal Ježek. „V Atelieru jsme udělali interní soutěž tří architektů, ze které vzešly tři naprosto odlišné návrhy, každý se zcela jinou filozofií, ze kterých byl vybrán jeden. Ten jsme pak společně dopracovali do realizované podoby,“ vysvětluje Michal Ježek, jemuž s realizací pomáhali architekti Ivo Balcar, Martin Tomek a Aleš Krtička.

„Hlavních motivů, které určily tvar a snad i zapamatovatelně odlišily rozhlednu od mnoha jiných, je několik. Plná podnož, obložená místním pískovcem, do které je umístěn vstup a prodejna občerstvení, jasnou volbou byla kombinace dřeva a rozmarům počasí dlouhodobě vzdorující žárově zinkované ocele. Dále tvar převýšeného čtyřbokého jehlanu, který je staticky extrémně příznivý, pyramida je stabilita sama,“ dodává architekt. 

"U rozhleden je ovšem obvyklá "uťatá špička" - takový trochu přerostlý posed. My jsme základní tvar ponechali a do obtížně využitelné sbíhající se špičky umístili zvon, kterým návštěvník může po zdolání nejvyššího podlaží vyslat světu zprávu o zdolání vrcholu a své přání, modlitbu…," říká Michal Ježek. "Pro odvážné povahy jsme jehlan „propíchnuli“ lávkou se skleněnou podlahou. S Grand Canyonem se to jistě srovnat nedá, ale je to zajímavý pocit, mít pod nohama jen „průhledné nic“ a takto levitovat 24 metrů nad zemí," vypráví architekt Michal Ježek a dodává, že je velmi potěšen pozitivním ohlasem veřejnosti, která stavbu ocenila.

Ilustrační foto
Pokud nejde elektřina, má vše vědět starosta