Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vratislav Šverma o Proměnách Veselé: Padesátá léta jsou stále živá

Veselá - Před několika týdny představil Vratislav Šverma svou knihu o historii Veselé. Co ho vedlo k jejímu napsání a jaký to byl proces?

9.10.2014
SDÍLEJ:

Strojař a nyní regionální historik Vratislav Šverma by před lety rozhodně nehádal, že jednou napíše knihu.Foto: Deník/Martin Weiss

"Jsem strojař, nikdy by mě nenapadlo, že jednou napíšu knihu," kroutí hlavou Vratislav Šverma, regionální historik z Veselé. Ten před několika týdny poslal do světa Proměny Veselé, dvousetstránkovou publikaci plnou fotografií, vyprávění pamětníků a pojednání o tom, jak šla léta v této vesničce, která je dnes součástí Mnichova Hradiště, od pravěku až do nedávných let.
 

Kde se vzal nápad napsat knihu? Měl jste k psaní vztah?
Kdybych musel psát milostné dopisy, snad bych se ani neoženil. Takovou nechuť jsem míval k psaní. Když jsem ale pracoval v LIAZu, dostal jsem jako vedoucí oddělení jednou za úkol napsat o závodě článek. Tím to tak nějak začalo.

Takže napsání Proměn byla otázka času?
K psaní knihy jsem se dostal před deseti lety. Dával jsem dohromady rodokmen naší rodiny a občas potřeboval něco z muzea. Během jedné z mých návštěv přišel do muzea mladík, který hledal materiály o LIAZu. Ředitelka z toho byla celá špatná, protože LIAZ do muzea nic moc nedával, a já během listování ten rozhovor vyslechl. Nakonec mi to nedalo a jako bývalý liazák jsem nabídl pomoc. Z kanceláře jsem si totiž odnesl celou krabici dokumentů, které shromažďoval můj bývalý šéf. Po něm už o ně ale nikdo neměl zájem, a tak jsem si je nechal. Roztříděné jsem je předal muzeu. To letos uspořádalo výstavu o LIAZu a na té jsem se já podílel. O historii Veselé jsem se ale zajímal od mládí. Měl jsem dědu, který mě s sebou brával po sedlácích, a já tak viděl jejich život a problémy. Informace o vesnici jsem si postupně dával dohromady, vytvořil jsem CD plné informací o LIAZu, Haškovu a od toho byl už jen krok ke knize o Veselé.

Po letech sbírání informací musel rukopis pěkně nakynout.
Počet stránek se vyšplhal na 800. Každou chvíli jsem něco přidal a snažil se získat každou informaci. Pamětníci odcházejí a spousta věcí by s nimi zmizela nadobro. Kolikrát jsem si říkal, proč jsi za ním nešel, vždyť on ti umřel.

Uvítal jste, když mladí Veseláci začali pořizovat příběhy pamětníků v rámci projektu Paměť národa?
To je bezvadná věc. Každý se nejdřív styděl, ale pak se rozkecal. Najednou se na sebe ty věci začaly nabalovat a příběh byl na světě. To je jako s těmi britskými vojáky. Po návštěvě potomků jednoho z nich jsme objevili další děkovný certifikát britské vlády za jejich ukrývání.

Zajímalo by mě, jak se z osmi set stran rukopisu stalo dvě stě.
Musel jsem to výrazně redukovat. Potom jsem to nechal upravit Pavlem Sosnovcem z Muzea Mladoboleslavska. Ten byl nekompromisní a u spousty věcí řekl, že to není Veselá, a vypustil je. To se týkalo pasáží, kde jsem chtěl připomenout kontext. Vnoučata mojí generace už nemají o nedávné historii často vůbec ponětí, nevědí třeba, kdo to byli legionáři. Sosnovec tam nechal jen nutné minimum. Pak jsem ještě kvůli ceně pečlivě vybral fotky a výsledek máte v ruce.

Sháněl jste fotografie i mezi lidmi? Nebo v muzeu?
V muzeu jich moc nebylo, šlo spíše o pohlednice. Ale fotky jsou z různých zdrojů. Třeba tahle ilustrace (ukazuje na přebal), to je obraz, který je v naší rodině.

Kolik knih se vlastně tisklo v prvním vydání?
Dvě stě. To jde ještě zvládnout digitálním tiskem, což vychází podstatně levněji. Cena jedné knihy je 220 korun.

Které období historie vám dalo nejvíc zabrat?
Padesátá léta. Stále je to ještě živá historie. Převody majetku do JZD, vysídlení „kulaků" a záhadná ztráta veškeré písemné dokumentace z okresního archivu.

Koukám, že začínáte od pravěku geologií.
Považoval jsem to za nutné. Chtěl jsem, aby každý, kdo se podívá kolem, věděl, jak vznikly okolní kopce, že tu bylo dno moře a jaké zkameněliny se tady nelezly.

Jaké jsou na knihu reakce?
Někomu se nelíbilo třeba to, že jsem z historie školy vybral jen malou část. Přece ale nebudu dublovat školní kroniku. V té zájemci najdou víc. Někomu přijde moc vysoká cena. Ale těch 220 korun bylo skutečně to nejnižší minimum.

Je něco, co vám v knize dělá opravdu velkou radost?
Moc mě potěšila obálka. Dlouho jsem nevědl, jak ji vymyslet. Původně jsem na ni uvažoval o kapličce, ale pak mě napadly ty oddělené obdélníky. Skvěle to ladí s podkladem. Sice jsem zaslechl, že ta kniha má rozměr jako skripta, ale to přece nevadí. Díky tomu se tam vejdou mapy a budou čitelné.

Hodláte mapovat dál současné dění?
To ne, já nedělám kroniku. Aby nějak vypadala, to člověk nemůže dělat nic jiného. Dříve ji vedli kantoři, ale dnes nevím. Například škola a školka mají své vlastní. Zaplaťpánbůh, že já už to mám hotové.

Může se zdát, že Veselá už všechna tajemství historie vydala. Myslíte, že tomu tak je?
Veselá má jistě mnoho dalších tajemství a příběhů. Původně jsem chtěl tu knihu pojmout jinak. Plánoval jsem vzít to dům po domě a sepsat příběhy jednotlivých stavení. Jako děti jsme během draní peří poslouchaly vyprávění babek. To byly příběhy. Škoda, že jsme tehdy neměli nějaký diktafon.

Autor: Martin Weiss

9.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Soukromá střední škola Maja uspořádala v rámci akce Mléko do škol svůj projektový den.
16

OBRAZEM: Maja měla Mléko ve škole

V rámci světového dne úrazu dorazily do Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi i dvě třídy dětí ze Základní školy Kosmonosy.
14

OBRAZEM: Děti se učily první pomoc, pak si prošly nemocnici

Ve středu v Deníku: prvňáčci ze ZŠ Brodce a ZŠ Bezno

Už ve středu pokračuje ojedinělý seriál Deníku, v němž se představí všechny děti, které letos nastoupily poprvé do školy. Prohlédněte si jejich rozzářené tváře plné očekávání nových vzrušujících zážitků. Ve středu 18. října pokračujeme fotkami usměvavých dětí ze ZŠ a MŠ Václava Vaňka Bezno a Masarykovy ZŠ a MŠ Brodce.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Boleslavské divadlo finišuje s premiérou

Mladá Boleslav – Na prknech Velké scény mladoboleslavského divadla se už tento pátek uskuteční další letošní premiéra. Bude jím hra Deburau.

Kandidátní listina bez žen? Ve středních Čechách mohou voliči najít jedinou

Střední Čechy – O křesla v Poslanecké sněmovně se ve Středočeském kraji celkem – na všech 26 kandidátních listinách, které nyní voliči nacházejí ve svých poštovních stránkách – uchází 754 kandidátů, jejichž průměrný věk dosahuje 46,4 roku. Z nich je 210 žen (tedy 27,85 procenta). V jejich případě činí průměrný věk 47,1 roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení