I na takové situace lze na Mladoboleslavsku narazit – proti očekávání však v daleko menším rozsahu. Mnohde se práce v komisi stala příležitostí k příjemným sousedským setkáním umožňujícím i vzájemné bližší poznávání. Potvrdila to třeba předsedkyně komise obvodu číslo 5 působící v mnichovohradišťském domě s pečovatelskou službou Lucie Vojtíšková. „My si povídáme,“ konstatovala. Témata hovoru? Rozmanitá. „O životě, práci, volném čase – tak různě,“ upřesnila Vojtíšková.

Připomněla také, že ve volebních místnostech, kde po oba dny voleb strávili čas odpovídající délce běžné pracovní šichty (v sobotu navíc mnohde i s přesčasem) členové volebních komisí neseděli o hladu. V Mnichově Hradišti měli nachystány cukrovinky, které dostali od městského úřadu. Podobně se nakupovalo i jinde, třeba i chlebíčky – a stalo se, že si sladkosti členové komisí nenechávali jen pro sebe. „Od radnice máme koupené sušenky, které dáváme dětičkám, pokud přijdou s rodiči,“ řekl předseda komise v obci Klášter Hradiště nad Jizerou poblíž Mnichova Hradiště František Syrovátka.

Někde však měli občerstvení bohatší. Například také nedaleko Mnichova Hradiště, v obci Jivina. „U nás vždycky ženy připraví chlebíčky, ale i napečou a namíchají saláty; potom si předávají recepty,“ řekla zapisovatelka Hana Václavíková. Vymámit předpis na některou z obzvlášť osvědčených „volebních pochoutek“ se však Deníku nepodařilo. Tahle volba by byla těžká – a nelze vybrat jen něco, když všechno bylo výborné…

Jedno kuchařské tajemství však přece jen utajeno nezůstalo. V obci Židněves nedaleko Mladé Boleslavi nadchl štrúdl upečený členkou komise. Zmizel velmi rychle. „Byly v něm moc dobré oříšky, z domova – a jablíčka jsou taky vlastní,“ prozradila pekařka Ivana Ulrichová. Vlastnoručně upečené řezy ke kávě i připravené jednohubky si pochvalovali v Dolním Slivně u Benátek nad Jizerou. V Plužné nedaleko Bělé pod Bezdězem zase čistě dámská komise vsadila na ovocné mísy. Na výběr byly domácí plody i exotické druhy.

Přátelská atmosféra mnohde vládla jak v rámci komisí, tak i mezi příchozími. „My jsme malá vesnička; každý, kdo přijde volit, se zastaví na kus řeči,“ poznamenala zapisovatelka v Židněvsi Veronika Heršálková. Čas tak prý utíká rychle. Navíc jsme si teď chystali obálky na archivaci a pomocné archy,“ doplnila v sobotu dopoledne. To, že na volební nudu nezbýval čas ani v době čekání na příchod voličů, potvrdili Deníku i lidé z řady dalších komisí. Předseda z Kláštera Hradiště Syrovátka připomněl, že také bylo třeba objet okolní vesnice s přenosnou urnou, jejíž návštěvu si objednala desítka občanů. „A lidí chodí málo, ale plynule – ne tedy že bychom měli nápor a pak nic,“ doplnil.