Podle čeho vybíráte psy, kteří jsou vhodní pro výcvik?
Jednak je to podle zdravotního stavu. U pejska děláme vyšetření na to, jestli má správně narostlé lokty a kyčle a jestli mu dobře funguje srdce a oči. Sledujeme také jeho povahu. Pes nesmí být divoký a měl by být soustředěný na svou práci. U dvouměsíčního štěněte se to ale samozřejmě hned nepozná. Soustředíme se na to hlavně v předvýchově, kde je pes do jedenácti měsíců.

Jsou jako vodicí psy pro nevidomé vhodná určitá plemena nebo na rase nezáleží?
Určitě, řídíme se i typem plemena. Vhodný je například labradorský retrívr či zlatý retrívr. Máme i křížence labradudla, což je pes, který nepelichá, a v omezené míře cvičíme také německého ovčáka.

Jak dlouhá je doba, než je pes pro zrakově handicapované připravený všechno zvládnout?
Výcvik trvá šest až osm měsíců. V první řadě ale záleží na konkrétním psovi, jestli se učí rychle nebo má s nějakými kroky problém.

Jak výcvik vypadá? Co všechno se při něm musí naučit?
V začátku se učí hlavně chodit v tahu, to znamená, že musí zvládnout pohybovat se v postroji. V podstatě pes musí jít krok před nevidomým člověkem. Výcvik se poté doplňuje o povely, to znamená, že pes musí umět odbočit nebo vyhledávat dveře, zastávky, přechody, schody. Musí se naučit nastoupit a vystoupit z dopravních prostředků, na eskalátory a podobně. Při těchto povelech se odměňuje. Například, když mu dám povel dveře, tak on ví, že u kliky dostane pamlsek. Tato motivace se pak časem odbourává.

Jak si zvládne osvojit trasu, kterou bude chodit s nevidomým?
Je to tak, že cvičitel jede s klientem do jeho města a tam pejska učí. Nevidomý ale nemusí mít strach, že by se pes ztratil. Předávání trvá týden v jeho bydlišti a pes tak může poznat, kudy jeho pán chodí.

Lze říct, za jak dlouho si pes zvykne na člověka, jemuž pomáhá?
Je to různé. Někteří klienti říkají, že si oba sedli po třech měsících nebo až po půl roce. Je to hodně individuální.

Jak dlouho může vodicí pes sloužit nevidomému?
Je to přesně šest let. Poté má zrakově handicapovaný nárok na nového psa. Nevidomý si ho může samozřejmě nechat, nebo se pro pejska hledá nová rodina.

Co nedělat:

• Nikdy vodicího psa nevyrušujeme v jeho práce. Nemlaskáme na něj, ani na sebe jinak neupozorňujeme.
• Nikdy na vodicího psa nesaháme, nehladíme jej a nemluvíme na něj bez vědomí majitele.
• Nikdy k sobě psa nevoláme.
• Nikdy psa nekrmíme bez vědomí majitele.
• Chceme-li pomoci člověku 
s vodicím psem, vždy oslovíme nevidomého, nikoliv psa.
• Jdeme-li po ulici se svým vlastním psem, nikdy mu nedovolíme vodicího psa obtěžovat, očichávat