Jeden z nejmohutnějších železobetonových viaduktů v Čechách stojí v Krnsku nedaleko Mladé Boleslavi. Nedávno se zahalil do modré. Nejde však o nový nátěr, to kolem jeho části dělníci vystavěli lešení. Kolos vybudovaný v roce 1924 prochází zásadní rekonstrukcí.

Na konci 19. století přestal původní železniční most sestávající ze dvou zděných pilířů a masivní železné konstrukce stačit. Rostoucí provoz na železniční trati vedoucí napříč údolím Strenického potoka z Prahy do Mladé Boleslavi a dále na Liberec si vyžádal nový most. Z devatenácti nabídek byl vybrán projekt Stanislava Bechyně, spoluautora projektu paláce Lucerna nebo Veletržního paláce. Půl roku po začátku prací bylo hotovo, výluka trvala pouhých 40 dní. V roce 1958 byl most dokonce prohlášen kulturní památkou.

Současný stav stavby sice není havarijní, ale kámen je na řadě míst vážně narušen, degraduje a trpí nevhodným cementovým nátěrem, jehož smyslem mělo být v minulosti zastavení další degradace materiálu. Došlo však k pravému opaku. Měkký pojizerský pískovec přestal dýchat a začal se drolit. Už dříve byla maximální rychlost vlaků v tomto úseku omezena.

„Proběhne sanace betonových i kamenných částí a hodně narušené kamenné prvky se budou vyměňovat za nové. Kámen však musí barevně odpovídat tomu původnímu. Nám jde především o vizuálnost aby most vypadal stejně jako dříve a o funkčnost," poznamenává vedoucí oddělení památkové péče mladoboleslavského magistrátu Kristýna Licinbergová.

Přestože práce se rozběhly teprve nedávno, lešením je zakryta zhruba třetina stavby, v centrální části stojí výtah a probíhá referenční čištění kamene a betonu.

Až bude rekonstrukce, kterou projde postupně celé těleso mostu, hotová, bude stavba ještě opatřena hydrofobním nátěrem, který ji ochrání před vodou a zároveň kameni umožní dýchat. Hotovo má být do konce roku.

Sedmadvacetimetrový viadukt patří Českým drahám, investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty, které se na zásadní rekonstrukci podařilo získat prostředky z evropských fondů.