Kdo neuvěřil předpovědi s trvalým  deštěm, neprohloupil. Nejen, že nepršelo, ale jak jsme se dozvěděli od ornitologa Pavla Kverka, děti i dospělí mohli vidět i slyšet, krom obyčejných, i několik opravdových ptačích vzácností. „Nad hladinou lovili dva rybáci, ozývaly se divoké husy a v mokřadu spontánně tokali jeřábi. Nešlo málem uvěřit. Slyšet bylo žluvu, kukačku, rákosníky, strnady, skřivany, slavíka, vránu šedivku a další. Na čapím stožáru v louce pobýval ptačí pár. Skupinky vlaštovek lovily hmyz nad poli i mokřadem, hned bylo účastníkům vysvětleno, proč se za chladného počasí tak děje," vylíčil atmosféru ornitolog Pavel Kverek.

Konala se ukázka kroužkování, chyceni byli rákosníci proužkovaní, posléze ale vypuštěni na svobodu. Na přejeté ropuše zelené, která nevypadala sice vábně, byla ale vysvětlena nebezpečnost silnic nejen pro obojživelníky, ale i pro ptactvo a zvěř. Zájemcům o houbaření byly představeny v lesíku čirůvky májovky, pohovořeno bylo o okolní krajině. Cesta po hrázi ale přinesla i chvilku napětí. „Ukázalo se totiž, že labuť, která byla původně přilákána pro přečtení kódu kroužku na noze, je na noze druhé zaškrcena rybářským vlascem a v plovací bláně má zaseknutý háček. Na pečivo se ji podařilo chytit a ze šňůry pak nožem vysvobodit. Háček byl kleštěmi rozlomen a vyvlíknut. Lidé kolem se mohli přesvědčit, jak ornitologie umí pomáhat, a děti měly jedinečnou možnost, labuť si před vypuštěním pohladit," vyprávěl ornitolog.

V samém konci vycházky byly rozdány materiály propagující ornitologii i ochranu přírody, tradičně byly v bedýnce na výběr krásné acháty i sbírka peří.  Kdo uhodl výšku čapího hnízdiště, dostal fialový krystal ametystu z místních polí. Před polednem se spokojení návštěvníci rozjeli k domovům.
„Poděkovat bych chtěl kultivovanému společenstvu lidí, synovi za spolupráci, počasí – za neuvěřitelnou a nečekanou podporu, přírodě za vzrušující divadlo," uzavřel Kverek.