Co vás v současnosti zaměstnává nejvíc?
Aktuálně je to výměna oken a zateplení obecního domu. Z operačního programu ministerstva životního prostředí jsme získali dotaci a nyní, tedy 1. dubna, nastupuje firma, která to provede. Dále máme zažádáno o finanční příspěvek na adaptaci prostor bývalé obecné školy na mateřskou školku.

Přestala stačit kapacita? Kde vlastně školka sídlí?
Zatím tady u nás v patře, ale počet dětí už je příliš velký. Jezdí k nám i děti z okolních obcí, kde školky nemají nebo kde jim už nestačí kapacita. Každoročně jsme nahoře upravovali prostory tak, abychom mohli přijmout víc dětí, ale nyní už zkrátka nestačí. Školku chceme zcela přesunout do bývalé obecné školy, což je v klidné části obce, kde nejezdí auta a kde je dětské hřiště, na které se chodí i nyní. Tím se nám otevře možnost otevřít oddělené třídy pro děti do tří let a ty starší a zároveň tam vznikne místnost pro kroužky a další volnočasové aktivity nebo kuchyně. Ve výsledku si to vyžádá zhruba 11 milionů. Něco jsme sice našetřili, ale pokud by nevyšla dotace, museli bychom si vzít úvěr.

Takže děti vám z budovy úřadu časem úplně zmizí?
Ano, i když to není naším cílem (smích). Uleví se tak rodičům, kteří parkují u frekventované hlavní silnice, děti budou mít v dosahu hřiště, na které tu nemáme pozemek, a do vyprázdněných prostor mohou přijít podnikatelé.

Převis dětí je teď skoro všude. Víte jistě, zda bude pokračovat?
Nechali jsme si zpracovat demografickou studii, ze které vyplývá, že tento trend bude pokračovat. Máme tu spoustu zastavitelných ploch, ať už obecních nebo soukromých, a pokud nechceme, aby nám mladí odcházeli, musíme pro ně něco udělat. Poloha Všejan je pěkná a celá lokalita je také výborně dostupná. O parcely je proto velký zájem. Ten trend, že po dlouhé době přibývá obyvatel, trvá.

Ve Všejanech se nenudí.

Dětský maškarní ples. Foto: Archiv obce

Co se vám ve Všejanech v poslední době podařilo zrealizovat?
V jedné části obce jsme dokončili veřejné osvětlení, na což jsme získali dotaci za pomoci místní akční skupiny Svatojiřský les ze Státního zemědělského intervenčního fondu. Opravili jsme chodník v délce asi jeden a půl kilometru vedoucí kolem hlavní silnice a v opravách chodníků bychom rádi dále pokračovali. Také jsme zřídili bezdrátový obecní rozhlas a máme často aktualizované webové stránky, takže informovanost je vysoká. Rovněž čtvrtletně vydáváme Všejanské noviny. Jejich příští číslo vyjde 3. dubna a na internetu máme celý archiv k dispozici.

Co byste naopak vybudovali rádi, pokud by byly peníze?
Těch věcí by bylo. Jen kdyby byly ty peníze. Náš rozpočet je 6,8 milionů, což není pro obec naší velikosti žádné velké jmění. Rádi bychom vybudovali víceúčelové hřiště ve sportovním areálu na místě, kde je starý tenisový kurt. Kurt by měl být obnoven, ale hřiště musí být využitelné i pro další aktivity. Vedle něj chceme vystavět i základny pro hasičský sport nejen pro velké, ale i malé hasiče, aby zde mohli trénovat a pořád nějaký ten pohár.

Máte hasičskou mládež?
Hasičský kroužek tu vznikl v loňském roce a už do něj chodí kolem dvaceti až třiceti dětí. Dospělí hasiči se účastní okresního poháru, takže lepší zázemí také určitě ocení. Vedle malých hasičů máme i přípravku kopané, která se zúčastní na místním fotbalovém hřišti O pohár starosty obce Všejany. Na místním koupališti bychom rádi opravili střechu na přístřešku, aby se tam lidé při kulturních akcích mohli schovat před deštěm.

Kdo tady vlastně organizuje společenský život? Které spolky?
Jsou to tradiční spolky hasiči, fotbalisti, myslivci a v posledních dvou letech i 1. Otevřený spolek pro Všejany a Vanovice. Především fotbalisti a hasiči nám pomáhají zorganizovat Všejanské slavnosti, mistrovství republiky v přetahování lanem a další akce. Kulturních ani sportovních událostí se tu nekoná málo, jen by to chtělo zapojit víc lidí. Pravidelně pořádáme také Inspiromat, tvořivou dílnu. A nyní obnovujeme veřejnou knihovnu.

To je v době, kdy knihovny spíše zanikají, zajímavé.
Dříve tu knihovna bývala, ale nyní bychom ji rádi znovu zprovoznili a zároveň vybavili počítačem, kde by se mohli učit práci s počítačem také senioři, kteří se jen těžko odhodlají k cestě do nějaké internetové kavárny. Máme takovou představu, že obsluha by uživatelům ukázala, jak na to, a v budoucnu už by si na internetu dokázali hledat sami.

Ve Všejanech se nenudí.

Setkání s názvem Kavárnička doprovází také hudba a tanec. Foto: Archiv obce

Představte si, že obec najednou získá nějaké další finance. Co by díky nim vzniklo?
Další nové chodníky, bezbariérový přístup na úřad, informační panely a tabule, opravili bychom rozbité místní komunikace, dovybavili hasiče, kterým zatím musíme výstroj kupovat pouze postupně to víte, například takový pár ohnivzdorných bot stojí pět tisíc. Chystáme se jim právě objednat nové dýchací masky. Na hasičském autě jsme jim před několika lety nechali opravit podvozek, takže přestože jde o starší vozidlo, pořád je provozuschopné. Každopádně máme štěstí, že lidé se tu nebojí práce a často nám vypomohou.

Ano?
Stále se u nás najdou lidi, kteří, když si všimnou třeba vysoké trávy, prostě jdou a posekají ji. Máme u nás skvělou partu lidí, kteří se nebojí přiložit ruku k dílu a společně tak zlepšují kvalitu života v naší obci. Když například některý spolek uspořádá brigádu, rádi mu jeho dřinu vynahradíme. Například příspěvkem na činnost. Lidé si pak svého okolí víc váží a peníze, které by dostala firma, zůstávají takříkajíc doma.

Ve Všejanech se nenudí.

Výherci čtvrtého klání kuchařů Všejanský talíř. Foto: Archiv obce

Pohled do minulosti

V dávné minulosti byla samotná obec i její okolí porostlé neproniknutelnými lesy. Krajinou už tehdy protékala říčka Vlkava, která v okolní krajině vymílala jámy. Díky nim dostala obec už za prvních Přemyslovců název Všejámy, tj. samé jámy.

Na počátku 11. století část Všejam náležela Janu Všejamskému ze Svinčan, část Kateřině z Kolowrat, která sídlila tehdy v Lysé nad Labem. Panská i císařská vrchnost se zde ovšem střídala velmi často.

Druhou částí obce, kterou od Všejan dělí říčka Vlkava, jsou Vanovice, původně Hněvanovice. Osada měla velké množství vlastníků, pustošily ji války husitské i válka třicetiletá. V roce 1654 zde byl evidován pouze jediný chalupník. Po tomto období jsou dějiny osady víceméně totožné s dějinami Všejan.

V roce 1344 byla založena dominanta obce kostel sv. Jana Křtitele. Tehdy měla osada podobu opevněné tvrze, kolem níž se rozprostíraly bažiny. Dnešní vzhled kostela pochází z roku 1872, kdy došlo k jeho prodloužení a zásadní přestavbě a v dalších letech k vybavení uměleckými díly.

O tom, že celou obec v 17. století zasáhla třicetiletá válka, svědčí řada archeologických nálezů v okolí Vlkavy, které byly objeveny při její regulaci.

Obec naopak nejvíce vzkvétala mezi dvěma světovými válkami. V roce 1930 zde žilo 1186 obyvatel. Úpadek přišel až v padesátých letech minulého století. Byly zpřetrhány vlastnické vztahy, řadě sedláků byl zabaven majetek, jeden dvacetiletý dokonce přišel o život. Z tohoto úpadku se obec nevzpamatovala dodnes.

Podepsal se na ní i rok 1968 a příchod sovětských vojsk do nedalekých Milovic. Armáda začala používat nevyhovující stáčírnu pohonných hmot pro blízké letiště a letecký benzín přes dvacet let prosakoval do půdy i studní.

V roce 1984 vedla tato skutečnost k vybudování vodovodu. Tehdy měla obec pouhých 522 obyvatel.

V sedmdesátých letech vybudovala obec koupaliště, které je využíváno i širokým okolím, a v roce 1983 nový víceúčelový dům, v němž sídlí mateřská škola, masér, vznikající knihovna a obecní úřad.

Všejanské slavnosti

Všejanské slavnosti navštěvuje císař František Josef I., který obcí kdysi projížděl. Foto: Deník

Rodáci ze Všejan

Josef Václav Bohuslav (1863-1952)

Právník a spisovatel narozený ve Všejanech byl v roce 1900 zvolen členem prezídia Zemského soudu v Praze a během své praxe se vypracoval až na post senátního prezidenta Nejvyššího soudu. Je autorem celé řady právnických spisů, překladů a velmi činný byl ve spolkovém životě, například mezi turisty.

Josef Jiránek (1855-1940)

Přítel a žák Bedřicha Smetany se se skladatelem setkal poprvé v deseti letech. Smetana nadaného chlapce přijal za svého žáka a v roce 1875 mu vydal osvědčení. Tehdy už měl Jiránek za sebou své první skladby. Studoval hru na varhany, housle a harfu a později hudbu učil na konzervatoři v Charkově, po návratu do Prahy se stal profesorem. Patřil mezi nejlepší interprety Smetanovy hudby a učil například R. Frimla nebo V. Nováka.