Z počátku těžkou situaci zlepšilo až navazující financování. „Z několika zdrojů jsme žádali například na standardní provoz služeb i vzdělávání zaměstnanců. V průběhu roku se ale rozjel další projekt, který byl zaměřený na vzdělávání rodinných příslušníků," shrnul Jan Stuchlík s tím, že nakonec se peníze sešly na všechny služby, které ve Fokusu probíhaly.

Jedním z nejdůležitějších počinů loňského roku je vytvoření pozice PR konzultanta. Přestože v Mladé Boleslavi jeho služeb klienti ještě využívat nemohou, není vyloučeno, že by se to v budoucnu nemohlo změnit.

O krok napřed jsou například v sousedním Nymburku. Jak Jan Stuchlík vysvětlil, jde o člověka s vlastní zkušeností s duševním onemocněním. „Očekává se od něj, že pracuje v týmu a využívá svého příběhu. Do jisté míry je jako rolový model, pro některé klienty může být přijatelnější a věrohodnější než sociální pracovník profesionál, psychiatr. Může totiž říkat, že zažil něco podobného a může být vzorem pro ostatní," řekl odborný ředitel sdružení Fokus Mladá Boleslav.

Začátek psychózy

Podle něj se řada mladých lidí na začátku psychózy při hospitalizaci může potkat s těmi, kteří už mají za sebou desetiletý či dvacetiletý nepříznivý průběh nemoci. Tím, že vidí jejich současný stav, mohou si myslet, že dopadnou stejně. Takoví lidé jsou často bez jakéhokoliv zájmu o svůj rozvoj či o okolí.

Naštěstí jde o menší počet klientů. Správná rehabilitace může stav duševně nemocného člověka významně pozitivně ovlivnit. „Pro samotného člověka je to pak významný zlom. S postižením se naučí nějak žít, podaří se mu získat zaměstnání a jsou věci, o něž projevuje zájem," konstatoval Jan Stuchlík.

V zahraničí, například ve Spojených státech, Nizozemí, ve Skandinávii či v Anglii existují služby, kde je už minimálně patnáct let povinností, aby součástí rehabilitačního týmu byl také člověk s vlastní zkušeností.

„V Čechách je tento projekt poměrně nový. My jsme ho rozjeli s Centrem péče o rozvoj duševního zdraví a podařilo se nám do této pozice v deseti organizacích obsadit deset lidí. Kromě toho jsme jim poskytli určité vzdělání a trénink, které jsou pro tuto roli nezbytné," poznamenal.

Jak ale záhy dodal, není to úplně snadné. Ne všichni klienti ve svých pracovních místech vydrželi po celou dobu. Pozice PR konzultanta se měnila z různých důvodů, například jedna zaměstnankyně otěhotněla a musela odejít na mateřskou dovolenou, jindy měl zase PR konzultant dojem, že mu tým, který je kolem něj, nesedí.

Dva lidi z deseti

„Když jsme v létě program vyhodnocovali, ukázalo se, že pozici změnili dva lidi z deseti. Toto číslo vůbec nepřesahuje to, co je v sociálních službách běžné. Pravidelně se zde během roku obmění dvacet procent takových zaměstnanců. Stále ale nejsme schopní dosáhnout lepší stability," poukázal na současnou situaci Jan Stuchlík.

Jedním z důvodů jsou finance. Jde totiž o pozici, která není placená úplně nejlépe. Kromě toho na ni nastupují především mladé ženy po absolvování studia, například po vyšších či vysokých školách, a po krátké době odchází za rodinnými povinnostmi.

V Mladé Boleslavi PR Konzultant zatím nefunguje. „Ve chvíli, kdy se projekt připravoval, tak jsme zde neměli nikoho vytipovaného a právě v tento čas se u nás měnil terénní tým. Sloučili jsme ho s týmem chráněného a podporovaného bydlení, přestěhovali ho do ulice Čechova a zvětšili jsme ho z osmi na dvanáct lidí," vyjmenovává důvody odborný ředitel boleslavského Fokusu.

Navíc zde před rokem spustili nový model fungování inspirovaný službami, které poskytují v Holandsku. „Možná zde pozice PR konzultanta vznikne letos. Na druhou stranu je pochopitelné, že dělat příliš mnoho změn najednou, není rozumné. Nejdřív si tým musí sednout, musí vědět co a jak dělat a teprve potom můžeme něco přidávat či ubírat," myslí si Jan Stuchlík.

Netají se tím, že mu zavedení této pozice určené pro vyléčeného člověka s duševní nemocí, přineslo velkou radost. Za dvacet let, kdy Fokus působí v Mladé Boleslavi, zapojili do různých týmů už několikrát lidi, kteří mají s dušení nemoci vlastní zkušenosti. Přicházeli do otevřených výběrových řízení. Znamenalo to, že museli splňovat konkrétní požadavky, například sociální vzdělání. Často se ale stávalo, že se svou vlastní zkušeností ale nepracovali.