Tisíc let starý kámen na mletí obilí nazývaný žernov našel nedaleko Mladé Boleslavi pod hradištěm Švédské šance včelař Jindřich Ruml. Unikátní archeologický nález, který náhodně objevil při kopání jámy pro sloupek plotu, odevzdal do povolaných rukou.

O tom, že by si jej snad jen na chvíli ponechal, podle svých slov ani neuvažoval. „Co s tím v obýváku? Větší cenu to bude mít v muzeu,“ směje se Ruml. „Nález je výjimečný, rotační kamenný mlýnek s průměrem 40 centimetrů je totiž vcelku,“ řekl archeolog Muzea Mladoboleslavska Filip Krásný, který ale také dodává, že nástroj bude třeba pečlivě zakonzervovat dřív, než se začne rozpadat.

„Žernov pochází z raného středověku, tedy z období mezi 8. - 11. stoletím. Před mnoha lety jsme v lokalitě objevili podobný kámen, budeme tedy nyní zkoumat, jestli nejde o části stejného stroje,“ doplňuje Krásný. A jak k objevu vůbec došlo?

Včelař Ruml, který má v lokalitě u hradiště v údolí včelník, opravoval minulý týden plot kolem svého pozemku. Vykopával jámy na jeho sloupky, když v jedné z nich objevil raně středověký žernov, tedy kamenný rotační mlýn na mletí obilí. „Hned mně to bylo divné, rýčem jsem totiž narazil asi ve třiceticentimetrové hloubce na úplně jiný kámen, jinak se všude okolo vyskytuje pískovec; navíc byl kulatý“ popisuje sympatický nálezce Jindřich Ruml z mladoboleslavské Sahary.

„Žernovy se moc často nenacházejí a pokud ano, tak jsou rozlámané,“ uvedl Krásný.Z hradiště na místo nálezu mohl budoucí exponát boleslavského muzea skulit někdo, kdo už zařízení na mletí obilí nepotřeboval nebo se porouchalo.

Kamenný desetikilogramový mlýn se středovým otvorem mohl ale také posloužit jako zbraň proti nepříteli. „Někdy, když byla hradiště obléhána už dlouhou dobu a napadení nevěděli, co po agresorech seshora házet, tak po nich vrhali také tato drtidla na obilí,“ vysvětlil Krásný.

Mlýn, který včelař pod Švédskými šancemi našel, byl původně dvoudílný. A je možné, že zase dvoudílný bude. Asi před 20 lety našel jiný muž ve stejné lokalitě podobný žernov. Je možné, že jde o dvě části z jednoho mlýnu. Archeolog plánuje dát oba kusy dohromady. Chce zjistit, zda skutečně pocházejí z původního kompletního rotačního mlýnu. „Na místě ještě provedeme revizní sondu,“ popisuje další postup archeologů Filip Krásný.

Mlýn má zejména historickou hodnotu, penězi stěží postižitelnou; jde o doklad raně středověkého semílání obilí. Je vyroben z kamene, který se na Mladoboleslavsku nevyskytuje a byl odněkud dovezen. „Proto je mlýn dokladem i dálkového obchodování,“ uvedl Krásný. Jde zřejmě o svor, potvrdit to musí ještě geolog.

Obilí se po celé období raného středověku semílalo na ručním rotačním mlýnu, ve střední Evropě známém už od mladší doby železné. Mlýn se skládal ze dvou kruhových kamenů - žernovů. Spodní byl označován jako ležák, horní jako běhoun. Otvory v žernovu sloužily k nasazení papřice - dřevěné či železné příčky, na níž spočívala váha horního kamene.

„Kdyby se pan Ruml rozhodl postavit sloupek o kousek vedle, tak by se pravděpodobně v místě jiného nestavělo, nekopalo a kámen by tak zůstal neobjeven,“ říká Filip Krásný a připomíná: „V době vzniku muzeí bylo ctí nějaký exponát do nich donést, dnes je trend spíše opačný a nálezce by si předmět nejraději sám ponechal, případně zpeněžil, takže čin pana Rumla je příkladný pro další potenciální nálezce.“