Český svaz včelařů má novou předsedkyni Jarmilu Machovou, která už ve vedení této organizace pracovala. Jak její volbu hodnotíte vy jako bývalý člen Předsednictva republikového výboru ČSV?
Kdybych se na její zvolení díval v souvislosti se ztrátou společnosti Včela Předboj, kdy svaz před lety utrpěl ztrátu na majetku v hodnotě téměř 100 milionů, musel bych si myslet, že se delegáti sjezdu zbláznili. Její angažmá v kauzách, které dnes hýbou svazem, je také neoddiskutovatelné, pracovala 22 let jako svazový právník. Avšak z jiného úhlu pohledu je její zvolení celkem logické a nepřekvapilo mě. Jde o důsledek dvouleté faktické nečinnosti starého Předsednictva republikového výboru a nefunkčností struktur svazu, které nezajišťují patřičnou obměnu funkcionářů a vymáhání odpovědnosti. Osobně přeji nové předsedkyni úspěch, ale ze zkušenosti vím, že se charakter člověka mění jen velice málo. Už jen v zájmu členů ČSV bych si přál, abych nebyl v tomto případě dobrým prorokem a ona byla lepším předsedou, než oba dva předešlí.
Výsledky sjezdu budou příští čtyři roky určující pro desetitisíce českých včelařů. S veřejností však v současnosti ještě stále pořádně hýbe kauza antibiotik v medu svazové společnosti Včelpo.
Včelpo je skutečně problém, ale vůbec ne neočekávaný. Před čtyřmi roky jsme my Boleslaváci, ještě jako základní organizace ČSV, byli ve Včelpu na zájezdu. Již tehdy jsme navrhovali řediteli, aby se na etiketách medu od Včelpa objevovala jména včelařů, od kterých med je. Jednak by to byla pro ty včelaře reklama, ochotněji by Včelpu med prodávali a také by byla kontrola, dohledatelnost. Ta myšlenka se mu líbila, ale nezavedl ji. Proč taky, když mu to nikdo neuložil. Dozorčí rada se scházela třikrát nebo čtyřikrát do roka jen proto, aby si vypila kávu a snědla chlebíčky. Ochranná známka Český med by se měla přitom dále zhodnocovat.
K medializaci celé věci přispěl svým otevřeným dopisem také ministr zemědělství Jurečka, který vyzval k nákupu medu přímo od včelařů. Takové vyjádření musí slyšet včelaři rádi, že?
Pan ministr se do toho vložil s vervou. Možná i v domnění, že sjezd může něco změnit. Pravda je, že pro ochranu českých malovčelařů udělal neskonale více než samotný svaz. Myslím, že nastal čas znovu prodiskutovat, jak přenastavit pravidla, aby kvalitní med od včelaře byl prodáván skutečně jen u včelaře a aby komerční přístup velkovčelařů měl trochu jiná pravidla než nyní, kdy se plete všechno dohromady. Určitě se bude třeba znovu zamyslet i nad smysluplností současného systému podpory státu včelařskému oboru. Možná, že se konečně začnou podporovat slabá místa oboru a upustí se od toho současného paušalismu.
Co se týče nově založeného Včelařského spolku pro Mladou Boleslav a okolí, jehož jste předsedou, už jste zaznamenali zvýšený zájem vyšších míst o situaci v Mladé Boleslavi? A kontaktoval vás někdo s tím, že by se rád inspiroval krokem Boleslaváků, protože ČSV vlastně k ničemu nepotřebuje?
Kontaktovalo nás hodně členů svazu, ale jak dalece budou chtít jít samostatnou cestou jako my a jak se budou chtít zbavit své spoluodpovědnosti za kostlivce ČSV, se teprve ukáže. Víte, lidé jsou sice ochotni přijmout nové věci, ale nechtějí zapomenout na ty staré. Proto se někdy pokrok prosazuje jen pomalu. Ve všem je ale třeba hledat příležitost a není třeba sklánět hlavu. Se svou novou situací budeme seznamovat samosprávy, kde mají naši včelaři své včely a s nimiž máme dlouhodobě dobré vztahy. Skvělá byla vždy spolupráce s městem Mladá Boleslav, Kosmonosy, ale i dalšími obcemi a také Zemědělskou společností Bukovno. Od Ministerstva zemědělství víme, že budeme také zváni na různá jednání týkající se oboru včelařství. Vždyt jsme po ČSV, Pracovní společnosti nástavkových včelařů a hnutí Šance pro včely čtvrtým největším včelařským subjektem v ČR.
Neměli zdejší včelaři obavy z toho, že se pro ně odchodem něco změní? Kolik včelařů transformací spolku odpadlo?
U nás včelařům říkáme dlouhodobě vše na rovinu, proto nebyli překvapení. Jinde, kde se skutečnosti zatajují a vše probíhá přes filtr okresních organizací a téměř anonymních zástupců okresů v Republikovém výboru, tomu může být jinak. Pro naše včelaře se, co se třeba dotací týče, mnoho nemění. Rozhodně ne k horšímu. Do nové organizace se ihned přihlásilo 124 členů. Jediný člen se nepřihlásil a jeden přestupuje do jiné organizace, protože tam má včely. Tři členové oficiálně přestali včelařit, protože nemají dlouhodobě včely.
Vypadá to, že po letech politiky a konzultací s právníky vás už zase budou zaměstnávat pouze včely. Je to tak? Připravujete nějaké vzdělávací aktivity nebo novinky?
Je to tak. Pro členy chystáme přednášky a kurzy, především pro začátečníky. Pochopitelně se budeme nadále věnovat zdravotnímu stavu včelstev a šlechtění na vyšší odolnost proti nemocem. Již dnes se to ukazuje jako správná, byť dlouhá cesta. Podstatné ale je, že naši včelaři tak mohou svým známým i zákazníkům nabídnou prvotřídní produkt, prakticky v lékárenské kvalitě. Tím myslím samozřejmě med od našich včelstev. Naše webové stránky právě spouštíme. Jsou sice stále ve výstavbě, ale jsou již funkční a budou se pravidelně zaplňovat. Zkuste www.vsmbo.cz a uvidíte jejich první mutaci.
A abychom se nebavili pouze o organizačních záležitostech, jak se zatím vyvíjí zima pro včely? Teploty jsou zatím stále poměrně vysoké, což není ideální, že?
Pro včely by byla ideální krátká a tuhá zima. Ta současná s sebou přináší hodně problémů jednak ve vyšší spotřebě zásob, ale také v lepších podmínkách pro různé včelí nemoci. Ale i zde můžeme nacházet pozitivum. Je to krásný test odolnosti a přizpůsobivosti našich včel.
Jak tráví zimu včely a jak ji zvládá kleštík, který na nich parazituje?
I kleštíkovi tato zima může nahrávat. Hodně ale záleží na genetice včelstev. Ta včelstva, která i přes teplé počasí neplodují, s kleštíkem mít problémy nebudou. Horší jsou viry a nosema apis a nosema ceranae, těmto patogenům toto počasí vyhovuje. Bereme to ale jako další test odolnosti.
Je v úlech touto dobou plod? Teploty jsou poměrně vysoké.
U mě osobně jsou včelstva bez plodu, ale uvidíme, jak to bude dále. El Niňo letos prostě řádí a matičku zimu ke kralování moc nepouští.
Už máte za sebou desítky let včelaření. Těšíte se přesto na jaro, až úly opět ožijí?
Máte pravdu. Včelařím 52 let a každé roční období prožívám obdobně, jako když jsem začínal včelařit. S velkým očekáváním. Snad jen ty včely jsou stále rozumnější a milejší než dříve a já si občas připadám jako upracovaná létavka. Ale na druhou stranu vím, že ta předešlá práce nebyla nadarmo. Svoji práci ve včelách mám naplánovanou na 150 let. Kdybych náhodou zemřel jen o hodinu dříve, byl bych asi hodně naštvaný. To víte, život člověku u včel sládne jak včelí pást.