Arnošt z Valdštejna, nejstarší žijící člen slavného šlechtického rodu, letos dovršil devadesát let. Při příležitosti tohoto životního jubilea projevil jediné přání podniknout ještě jednou cestu po Čechách a Moravě, vidět znovu statky a državy, které jeho rodina dříve vlastnila, a zároveň také předat vzpomínky na tato místa svým potomkům, kteří mu jeho přání minulý týden splnili.

Cestu zorganizoval syn starého pána Karel Albrecht. Vedla přes Moravu, do Prahy, na Mladoboleslavsko a nakonec také na Českolipsko. Přímo v České Lípě totiž Arnošt z Valdštejna před 2. světovou válkou studoval. Po válce už se do Čech nevrátil a nový domov našel ve Vídni.

Mladoboleslavskou etapu rodině pomáhala naplánovat Helena Průšková, bývalá archivářka Okresního archivu v Mnichově Hradišti. Ta se o připravované návštěvě v korespondenci zmínila Vojtěchu Dvořákovi z Bakova nad Jizerou, realizátorovi projektu Zvířetice 3D. Slovo dalo slovo a Dvořákovi se jen pár hodin před průjezdem Valdštejnů podařilo pozvat vzácnou návštěvu z Rakouska do nového Turistického informačního centra v Podhradí na velkolepou vizualizaci současné zříceniny do podoby zámku konce 17. století, tedy právě za éry Valdštejnů.

„Přijela výprava čítající dvanáct šlechticů. Kromě Arnošta z Valdštejna a jeho ženy Marie mimo jiné jejich syn Karel Albrecht se svými čtyřmi potomky, který výpravu organizoval", vypráví Vojtěch Dvořák. Nezasvěcení kolemjdoucí by však jen těžko hádali, že přítomní pánové v rozhalených košilích a dámy v letních šatech nepatří k návštěvníkům, kterých do Zvířetic v sezóně zavítají denně desítky.

„Z prezentace byli nadšení a bylo vidět, že nechválí jen ze slušnosti," pochvaloval si rovněž na závěr setkání Vojtěch Dvořák.

O archeologických nálezech objevených během výkopových prací na Zvířeticích vyprávěl hostům také archeolog Muzea Mladoboleslavska Filip Krásný, kterého Dvořák k účasti na poslední chvíli přizval. Ten s sebou dokonce přivezl jeden autentický exponát, který mu před odjezdem z muzea padl do oka kovový ohřívací koš, jenž byl v 70. letech objeven v bývalé hradní studni. Ve své době se plnil žhavými uhlíky a kamínky a sloužil k ohřívání lože.

Také Krásný návštěvu jen chválil: „Byli hrozně milí a na nic si nehráli. Společně jsme překonávali jazykovou bariéru a dokonce jsme spolu mluvili i česky. Většina z hostů česky rozuměla," říká historik.

Valdštejni se v Podhradí zdrželi tři čtvrtě hodiny, podstatně déle než na jiných místech, kde náročný terén neumožnil, aby se oslavenec upoutaný na kolečkové křeslo podíval dále než z okénka automobilu. Ze Zvířetic pokračovali Valdštejnové dále do Mnichova Hradiště, které bylo hlavním cílem jejich cesty, neboť právě zde prožil nejstarší hrabě část svého života.

„Děkuji mnohokrát za báječný den u vás," vzkázal Arnošt z Valdštejna v návštěvní knize. Až v budoucnu také zavítáte do Podhradí, můžete si v knize nalistovat 21. červenec a podívat se, jak se podepisují ti, jejichž předci utvářeli české i evropské dějiny.

close Valdštejny v informačním centru v Podhradí pod zříceninou Zvířetice čekala prezentace toho, jak dřívější zámek vypadal na konci 17. století. zoom_in