V sousedním okrese už je přitom sezona vláknice začervenalé v plné síle. Podle mělnického mykologa Jaroslava Malého rostou nebezpečné houby například v parku u hřbitova na Chloumku, na plochách v místní nemocnici nebov lesích na Kokořínsku.
Vláknice začervenalá způsobuje takzvané muskarinové otravy. „Projevují se velmi rychle, takže postiženému člověku někdy začne být špatně už během jídla," připomíná Jaroslav Malý, podle kterého se otrava projevuje například značným sliněním. Může jít až o dva litry slin.
Obezřetní musí být především lidé, kteří sbírají lupenaté druhy hub včetně májovek. Právě na mělnickém Chloumku měla před čtyřmi lety namále houbařící stařenka. Naštěstí nebyla v parku sama. „Tehdy jsme tam s přáteli fotili houby. Byli jsme ve správném čase na správném místě," vzpomíná Jaroslav Malý na seniorku, kterou zahlédli právě nad vláknicemi začervenalými. Náhoda ji zachránila od fatálních následků.
Otrava toxinem muskarinem se kromě slinění může projevit rovněž nevolností, slabostí, třesem, poruchami vidění i srdečního rytmu a někdy i astmatickými potížemi. Smrtelná dávka pro člověka je přitom už čtyřicet až padesát gramů houby.
Vláknice začervenalá roste většinou od května do července v listnatých lesích, sadech a parcích, pod lipami, habry, buky nebo lískami.
„Mladý klobouk má tupě kuželovitý, bělavý až slámově nažloutlý, později zvoncovitý, skoro rozprostřený, vláknitý, na kraji paprsčitě protrhaný a postupně červenající," vysvětluje Jaroslav Malý a k podrobnějšímu seznámení s vláknicí začervenalou odkazuje na mykologický web www.naturatlas.cz. Smrtelně jedovatou houbu lze zaměnit především s čirůvkou májovkou, jejíž plodnice ale nečervenají a liší se nevláknitými klobouky, bělavými lupeny i moučně vonící dužninou. (ld)
