Myslíte si, že vám sběrna vezme úplně všechno? Omyl je pravdou, alespoň v Metalcentru v Mladé Boleslavi. Na to, co od lidí přijmou si dávají velký pozor. Potvrzuje to i Michaela Vimrová, zaměstnankyně firmy.
„Pokud k nám nějaký člověk přijde se značkou nebo s poklopem od kanalizace, tak se nerozmýšlíme a rovnou voláme policii,“ uvedla Michaela Vimrová.
Podle slov zaměstnankyně Metalcentra zde v minulosti zaznamenali hned několik takových případů. Obtížnější je však rozpoznat, zda jsou, či nejsou odcizené jiné materiály.
„To se opravdu nedá rozpoznat. Od zákazníků si však opisujeme číslo občanských průkazů. V případě, že někdo krádež nahlásí, tak si ho policie už podle těchto údajů najde,“ řekla Vimrová.
Kdo si chce krádežemi v Mladé Boleslavi nejvíce přilepšit? Podle zkušeností z Metalcentra jsou to nejčastěji lidé, kteří svůj „lup“ odcizí přímo svému zaměstnavateli.
Jak si lidé mohou ve sběrnách přilepšit? „Za jedno kilo odevzdaného plechu lidé dostanou lidé čtyři koruny, padesát haléřů, za kilo železa je to pak o korunu více,“ dodala Vimrová.
Obdobně je tomu i na Mělnicku. Zkušenosti ve sběrnách jsou takové, že jestliže jejich pracovníci odmítají pochybné zboží a k případům volají policii, mezi lidmi se to rychle rozkřikne.
„Samozřejmě že to lidé stále zkouší, ale v mnohem menší míře,“ uvedl Jiří Rosemüller, jednatel společnosti Kovošrot v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku.
Co všechno dokáží lidé odcizit? Dva největší případy uříznutí metráků měděného vodiče z troleje se odehrály nedávno na stavbě koridoru v Čerčanech.
Pachatelé využili dlouhodobé výluky kolejí i napětí nad nimi a odvezli desítky metrů měděných lan. Pokud by se zmýlili, tak jim hrozil zásah stejnosměrným elektrickým proudem o napětí tři tisíce voltů.
close
zoom_in
Je to ze železa? Hmm … tak to hoďte na váhu
Chcete jen tak prodat bez občanky víko kanálu? To se vám povede.
Když nám tohle proroctví pronesl strážník městské policie, s nímž jsme byli domluveni na realizaci testu výkupu v kolínských sběrnách, ne tak úplně jsme mu věřili. Asi nejsme ty správné typy s pokřivenou morálkou. Ale tuhle reportáž jsme si s kolegou užili. Patřičně se na ni oblékli ve stylu skutečných životních zkrachovalců a společenských lůz a kanál opravdu prodali. Nevěříte?
Čas: 7.30. Oblečeni v montérkách nevábného vzhledu a s cigaretou té nejlevnější značky v koutku úst vyrážíme před naši redakci na Karlově náměstí. Dva páry rukou čapnou víko kanálu a šup – těžký kov už pěkně trůní na připravené kárce. Poněkud nesměle nás sleduje magistra ze sousední lékárny. Polevila v poctivém zametání před prodejnou, aby se podívala, cože to tam vyvádíme. Ale to je všechno. Telefonát na policii nebo na strážníky? Ani náhodou. „Nebojte, jde jen o test, vrátíme to,“ mrkneme na ni smířlivě.
A teď hurá do akce!
Cesta napříč náměstím je zábavná. Ale i smutná zároveň. „Pozor, vezu, kanál!“ zahýkám zkresleným hrubým hlasem do hloučku lidí na ranním trhu. Dav se rozestoupí, koukne do kárky, jestli náhodou nelžu, a lhostejně si každý jde po svém. „Kdepak, nikdo nám nevolal, že by vás potkal,“ oznamuje strážník, když dorazíme na služebnu na smluvenou schůzku. „Lidem je to jedno, nechtějí si dělat problémy,“ dodává.
close
zoom_in
Kupte trochu železa
A pak už jdeme na první ze dvou testovacích štací. Cíl: Starokolínská ulice. „Dobrej, šéfe. Kupte od nás trochu železa a dejte na pivko.“ Chlapík na vrátnici nás rázně odmítne. „Kanály nevykupujeme. A kor tenhle, je úplně novej. Zbláznili jste se?! A určitě nemáte občanky, co?“ Pět minut přemlouvání nezabírá. Muž si stojí za svým.
Volíme proto jinou taktiku. Necháme ho vyřídit jiné dva klienty a mezitím obcházíme harampádí na šrotišti. Bingo, tohle je ono! Po čtvrthodině bloumání přichází náš triumf. „Hoďte to na váhu!“ poručí chlapík. Ručička ukáže něco přes půl metráku. „Odvezte to támhle za tu buňku a přijďte pro prachy,“ velí.
Táááák. A je to. Složeno dle pokynu. Ještě nadiktovat falešné jméno, adresu a rodné číslo a 250 korun čistá ruka je našich. „To ti musí stačit. Jinak si ten kanál sbal a vypadni,“ rozohní se výkupčí, když ho přihlouplým tónem upozorním, že na doklad napsal něco přes tři stovky.
Na odchodu nás podle dohody staví hlídka strážníků a k případu volá i kolegy ze státní policie. Napálený muž ze sběrny nám spílá, prohodí i peprný výraz na adresu kriminalistů. Myslí si, že jsme nastrčení detektivové v roli volavek.
Svoji pravou totožnost prozrazujeme až po příjezdu skutečných policistů. Ti kauzu kanál řeší po úmluvě všech stran dohodou
Přes 800 bronzových destiček se jmény obětí holocaustu byly v dubnu ukradeny ze hřbitova v Terezíně. Rozbité je vykoupila sběrna druhotných surovin v Nehasicích na Lounsku. Zloděj si vydělal šedesát tisíc, Národnímu hřbitovu v Terezíně vznikla škoda za 2,5 půl milionu korun.
Pachatele se už podařilo dopadnout. Přispěla k tomu i přesná evidence inkriminované sběrny. Podle zákona totiž musí sběrny druhotných surovin vést evidenci osob, od kterých odpad vykoupily, a rovněž údaje o typu odpadu. Otázkou zůstává, proč výkupčím nebylo divné, odkud destičky se jmény psanými hebrejským písmem pochází.
Některé sběrny prostě vykupují cokoliv a ne všechny shromažďují údaje o výkupech. Proto připravuje vláda novelu zákona o odpadech, která by zpřísňovala pravidla pro výkup surovin. Opoziční poslanci navrhovali dokonce úplný zákaz výkupu některých surovin a bezhotovostní platbu za výkup. V jistém směru by navrhované změny změkčovaly současné podmínky. Poslanci totiž dále navrhovali kontrolovat občanské průkazy jen při výkupu některých surovin, ne při všech, jako je tomu dnes.
Jisté je, že novela bude obsahovat výrazné zvýšení horní sazby pokut za nedodržování předpisů. Dohlížet na to budou kontroly České obchodní inspekce.
Adéla Štástková, Petr Koděra, Deník
