Na Novém hřbitově pak položili věnce nejen u pomníku, na němž můžeme číst jména obětí heydrichiády, ale také u toho, kde spočívají oběti druhé světové války z řad mladoboleslavských obyvatel. S květinami se zastavili také u památníku vojáků Rudé armády.

Dobovou atmosféru při pietní akci, které se zúčastnila zhruba třicítka návštěvníků, dokresloval zpěv sboru Boleslav. „Připomínáme si konec nejmasivnějšího konfliktu v dějinách lidstva, které bylo hrůzou a utrpením. Tento den je vítězstvím pro nás všechny. Zejména nyní, kdy celým světem vládne mnoho vojenských konfliktů, je potřeba si připomínat toto výročí. Den, kdy nastal celosvětový mír. Za to vděčíme těm, kteří před sedmdesáti lety takovými konflikty prošli," promluvil k přítomným náměstek primátora Michal Kopal.

Historické okolnosti popsal ředitel Muzea Mladoboleslavska Luděk Beneš.

Na boji proti konci nacismu v Čechách se před sedmdesáti lety podílelo i mnoho obyvatel Mladé Boleslavi. A jak Luděk Beneš, ředitel zdejšího muzea, připomněl, nebylo to jen na domácí frontě, ale také v zahraničním odboji.

Ve svém projevu na Novém hřbitově dále řekl, že hned na počátku nacistické okupace se Mladá Boleslav stala sídlem krajského i okresního vedení vojenské odbojové organizace Obrana národa. Návštěvníky, kteří přišli vzpomenout na oběti, které si vyžádalo složení zbraní, seznámil se jmény lidí, jež se na tom podíleli velkou měrou.

Josef Botka

„Prvním velitelem v našem městě byl hoteliér a legionář Josef Botka. Po zatčení ho v září 1939 nahrazuje major Josef Fryml, který se později stal jednou z prvních obětí nacistického teroru na jaře roku 1940," popisoval historické okolnosti.

Civilní složku vedl ve městě majitel automechanické dílny Josef Hanuš, kterého aktivní nasazení stálo život.

Přestože Obrana národa byla rozprášena během zatýkání v roce 1940, na její místo však nastoupily další odbojové skupiny.

Mladé Boleslavi patřila k neznámějším Lípa v čele s legionářem podplukovníkem Juliem Sokolářem a majorem četnictva Jaroslavem Linajem. „Životy obou byly utraceny v kruté době po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v létě 1942. Zatímco Julius Sokolář byl popravený na Pankráci, Jaroslav Linaj byl s dalšími třemi odbojáři zastřelen 1. června 1942 na střelnici pod Chlumem," nastínil osudy statečných mužů, kteří se nebáli rizika Luděk Beneš.

Severočeské podzemní hnutí

Další rozsáhlejší odbojovou síť se podařilo realizovat až na jaře a v létě 1944 v rámci takzvaného severočeského podzemního hnutí. Vůdci v Mladé Boleslavi se stali Miloslav Dvořák, Oskar Balatka a Jindřich Hes. „Navázali spolupráci se sousedními okresy. Kromě toho hnutí vytrvalo ve zpravodajské činnosti, shromažďování zbraní a munice a v pomoci pronásledovaným i po zatčení některých členů v červenci a srpnu 1944," konstatoval ředitel muzea.

A to už se blíží konec války. Původně zdánlivě pokojný průběh převzetí moci revolučním národním výborem a odzbrojování zdejší německé posádky bylo 7. května 1945 krutě přerušeno zajetím několika rukojmí a krvavým bojem v Debři.

„Když už obyvatelé města doufali v klid a mír poté, co 8. května německé velení podepsalo kapitulaci a zahájilo odsun, přišel o den později zničující nálet sovětských letadel," dodal. Ten měl za následek nejen poničení budov ve městě, ale i smrt 148 občanů.