Před letními prázdninami zahájil svůj provoz lesní klub, který předškolním dětem nabízí pobyt v přírodě, učení se poznáváním světa kolem sebe a individuální přístup.

O jeho zásadách a lesních školkách obecně jsme hovořili s jeho zakladatelkou Janou Krumpholcovou, která by v budoucnu ráda jeho činnost rozšířila na celý týden.
 

Z jakého popudu jste založila lesní klub?
S manželem jsme sami hledali určitou alternativní aktivitu pro naše děti. Máme dvě dcery, roční a tříletou. Od dalších rodičů jsem se dozvěděla, že by měli zájem o něco podobného, a tak jsem vyšla z konceptu lesní školky a založila lesní klub. V České republice funguje asi šedesát lesních školek, a protože vznikají další, zdá se, že mají úspěch.

Jste v našem regionu jediní?
Vím o lesním klubu v Benátkách nad Jizerou, ale ten zatím funguje také jen jako kroužek, tedy v omezené míře. Další lesní klub je v Milovicích. Uvidíme, zda se jim povede rozjet kluby celotýdenně.

Jak se vlastně liší lesní školka třeba od školky podle Montessori?
Každá alternativní školka klade důraz na trochu něco jiného. Lesní školka třeba na trávení času v přírodě a environmentální výchovu. Vždy jde ale především o člověka, který děti vede. Ten je nejdůležitější.

S tím souvisí otázka pedagogů. U vás se střídají, nebo na děti čeká vždy ten samý člověk?
Všechno souvisí s kapacitou. V současné době máme dětí ještě málo, ale personál je už nyní vlastně stálý. Zatím jsme dvě. I v budoucnu by měli být minimálně dva pedagogové na maximálně 22 dětí.

V současné době rovněž nabízíte své služby pouze ve středu odpoledne a ve čtvrtek dopoledne. Lesní klub tedy zatím nemůže zcela nahradit služby mateřské školky. Je to tak?
Zatím ano. Do klubu k nám chodí jak děti, které jsou v mateřské školce a k nám dochází pouze na kroužek, tak děti, jejichž maminka je třeba doma s mladším sourozencem a starší dítě dochází do lesního klubu. Tento provoz potrvá do léta. Pak bychom rádi rozjeli provoz celotýdenní a nabídli rodičům místo, až školky najedou na částečný provoz.

Až zahájíte denní provoz, bude vám život komplikovat nedostatečná legislativa, o které se v souvislosti s lesními školkami mluví?
Lesní školky jsou bité na tom, že nemohou nikdy splnit kritéria, která jsou kladena na klasické školky. Zejména z hlediska požadavků na hygienické zázemí. Právě na toto téma probíhá velká diskuze na ministerstvu školství. Existující lesní školky vyvíjejí činnost na úrovni běžné mateřské školky a jsou již nezanedbatelnou skupinou. Můžeme jen doufat, že v budoucnu dojde ke sladění kritérií a tedy i systému podpory.

Kde v tuto chvíli fungujete?
Město nám vyšlo vstříc a poskytlo nám kryté zázemí na Rychtě a taktéž bychom měli mít k dispozici prostor na Štěpánce vedle pozemku s dravci. Za to jsme velmi vděční.

Čím se liší denní řád v lesní školce od toho v té tradiční?
Mám dojem, že v té tradiční je to hodně nalajnované a napěchované. V lesní školce by měl program vždy vyplynout z potřeb dětí a aktuálního cyklu, který probíhá v přírodě. Například i svačiny probíhají venku. Děti si je nosí v batůžcích a nás tak nic nenutí, abychom se v přesný čas vraceli do zázemí. Samozřejmě ale určitý režim dodržujeme. Daleko víc jej však ovlivňuje to, co se právě děje v přírodě, nebo to, jak jsou děti naladěné. V přírodě mají děti vůbec víc volnosti. Nemusí se držet ve dvojicích, my jim nemusíme tak často něco zakazovat. Člověk je spíše v konkrétní situaci poučí a drží nad nimi dohled.

Mají děti z lesních školek oproti jiným dětem nějaké výhody?
Především je to ta volnost. Domnívám se, že venkovní pohyb je pro děti přirozenější. Užívají si pobyt na čerstvém vzduchu, který předchází řadě onemocnění, a jsou mimo silniční provoz, jenž by je mohl ohrozit. I při svých procházkách volíme spíše méně frekventované lokality.

Změní se něco s příchodem zimního období?
Na počasí rozhodně záleží, ale ve výsledku má s jeho rozmary největší problém pedagog. Děti si hrají a při tom se zahřejí. Důležité je, jak počasí vnímá dospělý. Pokud si ztěžuje, že je hnusně, dítě to přijme za své. Seveřané, od kterých koncept lesní školky pochází, však říkají, že není špatného počasí, jen špatného oblečení.