Počet alergiků, tedy lidí, jejichž organismus reaguje na látky, které za normálních okolností pro naše tělo nejsou škodlivé, se v posledních letech zněkolikanásobil. Imunitní systém lidského organismu může reagovat na některá jídla, na bodnutí od hmyzu nebo na rostliny v přírodě.

A nyní je právě roční období, ve kterém většina alergiků trpí nejvíc. Hlavně ti, sezonní, kteří jsou alergičtí na pyly a trávy. Během června, července, srpna a září je pylových alergenů v ovzduší nejvíce. Kvete velké množství bylin, dřevin i trav. Aktuálně z bylin kvete řepka, heřmánek, kopretina, kopřiva nebo laskavec. Mezi dřevinami je v červnu v květu hloh, bez černý, jalovec, kaštan jírovec, lípa a ptačí zob. A trávy kvetou v podstatě všechny ze seznamu možných alergenů.

Bránit se projevům alergie není vůbec snadné. Podle lékařky Markéty Staré z alergologické a imunologické ambulance Mladá Boleslav praskají v těchto dnech ambulance ve švech. „Teď je sezona alergií v plném proudu. Navíc jim nahrává i počasí. Teď sice trochu zapršelo, ale když je delší dobu sucho, je to znát a alergických reakcí je více," sdělila lékařka a dodala, že všeobecně nejrozšířenější alergie je ta na pyl. Stromy už ale odkvétají, takže největší problémy aktuálně působí trávy. „Alergici na pyly trav teď mají nejhorší období," upozornila alergoložka Stará.

Podle odborníků se na vzniku alergií podílí dědičnost i životní prostředí, ve kterém žijeme. Náš imunitní systém za normálních okolností chrání naše tělo před škodlivými látkami a mikroby, jako jsou například bakterie nebo viry, ovšem reaguje také na cizorodé látky, kterým se říká alergeny. Pokud je odpověď imunitního systému nadměrně silná, vzniká alergie.

Někdy se u člověka může alergická reakce objevovat, lékařské vyšetření však žádnou konkrétní příčinu neodhalí. „Takové případy jsou. U člověka se objevují stejné reakce jako u alergika, ale vyšetření vyjdou negativní, takže se to nedá úplně považovat za alergii," poznamenala alergoložka Markéta Stará.

Alergie. InfografikaZdroj: DeníkMezi nejhorší alergické reakce podle lékařky pak patří anafylaktický šok, kdy je pacient přímo ohrožen na životě. „Většinou nejde o reakci na pyly, ale na potraviny nebo hmyzí bodnutí. Postižený se dusí a může upadnout až do bezvědomí," vysvětlila Stará a doplnila, že mezi závažné alergické projevy patří i astmatický záchvat, což potvrzují i její kolegové z boleslavské Klaudiánovy nemocnice. Zaléčeným alergikům přitom doporučují případným alergenům se vyhýbat.

Svědění očí, rýma, kašel, zduřelý nosohltan, motání hlavy, sucho v ústech, kopřivka a pocení. Takové jsou nejčastější projevy alergie. Obvyklým bojovníkem proti nim jsou od lékařů předepisovaná takzvaná antihistaminika, léky, které mírní reakce organismu, ale samotnou alergii neléčí.

Někteří alergici se proto uchylují k alternativní medicíně a tvrdí, že ta jim od alergie nadobro pomohla. Takovou zkušenost má například Romana Tichá z Nymburka. „Dcera byla alergik, na prašné prostředí a na pyly, a velmi špatně snášela dojíždění na internát do Bechyně. Je to už čtrnáct let, dnes už není alergická. Pomohla jí alternativní medicína a já díky těmto zkušenostem pomohla několika dalším lidem. Nemají sennou rýmu, žádné otoky očí, kašel ani rýma," říká Romana Tichá.

Někteří lidé přičítají zvýšenou citlivost našich organismů chemii, která se hojně využívá v zemědělství. Alena Hájková z Poděbrad je si tím prý téměř jistá. „Ta chemie je všude kolem nás, samozřejmě je v pylech, a pak když se to dostane na sliznice, tak tělo reaguje. Syn má i od loňska ekzém na rukou, nemůžeme vůbec přijít od čeho. Bere antihistaminika a kapky," řekla o své zkušenosti.

Dnes se zvyšuje i počet alergií, které se projeví až v pozdějším věku. Podle lékařky Staré ale neexistuje rozdělení na vrozenou a získanou alergii. „To není úplně správné označení. Vrozená je dispozice a svůj vliv má tedy dědičnost. Když má dítě jednoho z rodičů alergika, je větší pravděpodobnost, že i u něho se alergie dříve nebo později projeví. Stále častěji ale chodí děti i dospělí, kteří jsou v rodině prvními alergiky, a nikdo jiný tímto civilizačním onemocněním u nich netrpí," vysvětlila lékařka a dodala, že za stoupající počet alergiků může životní styl, prostředí a částečně i dnešní někdy až přehnaná čistota.

Jak bojujete se svými alergiemi?

Denisa Hirnšalová, Mladá Boleslav

Jsem alergická od šestnácti let. Bohužel nevím zatím přesně na co, ale pravidelně v alergické sezoně mi otékají oči a mám ucpaný noc. Nejhorší je pak, když kveta řepka nebo topoly. V únoru proto začínám brát antialergika a vysazuji je až na konci července.

Denisa Hirnšalová, Mladá BoleslavZdroj: Deník / Krejsová Milena
Marek Bašta, PoděbradyZdroj: Deník / Krejsová Milena Marek Bašta, Poděbrady

Já mám alergie od malička a nejvíc mne rozparádí topol, černý bez a seno. Dřív jsem se i solidně dusil, touž ale bohudíky odeznělo. Nyní je to jeden rok dobré a další rok mám problémy, kdy se obrním trpělivostía chemii do sebe neperu žádnou.

Martina Šlejtrová, Praha

Jsem alergická na plísně, zvířecí srst i na pyl. U plísní mi nedělá dobře vlhké počasí na podzim a na jaře, kdy se objevují vzdušné plísně. S alergií na plísně se pojí i alergie na antibiotika penicilinové řady. Zvracím, jsem unavená a mám vyrážku.

Martina Šlejtrová, PrahaZdroj: Deník / Krejsová Milena
Eliška Friebová, Mladá BoleslavZdroj: Deník / Krejsová Milena Eliška Friebová, Mladá Boleslav

V pěti letech mi řekli, ať okamžitě přestanu sportovat venku. Mám poslední dobou celkem záchvaty. A co mi pomáhá? Zavřu se ve svém pokoji, ani okno raději nenechám otevřené, a koukám na filmy, než se třeba za hodinu nezklidním.