„Sady s mandloněmi jsou totiž již dlouhá léta hustopečskou chloubou a také raritou, ke které se sjíždějí návštěvníci z okolí především v období jejich květu," řekl Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou.

Radnice proto neváhala, vhozenou rukavici zvedla a přikoupila ještě dalších sto dvacet kusů mandloní, aby založení hektarového sadu mělo smysl.

„Celkem jsme tedy na části dosud nevyužívaného městského pozemku v těsném sousedství domovů pro seniory vysázeli sto padesát kusů mladých mandloní," upřesnil Karel Bendl.

Poznamenal, že kvetoucí stromky lákají pozornost návštěvníků už nyní. Atraktivita vonících mandloní se ale bude zvyšovat společně s jejich věkem. Nejkrásnější jsou prý jako dospělé, kdy mohou vyrůst až do výšky šesti metrů.

„Na začátku jara jsou totiž stromy obalené květy a bzučícími včelami," nastínil ředitel benáteckých lesů s tím, že na tento zážitek si nejen turisté budou muset ještě chvilku počkat. Nicméně mandloně potřebují také čas na to, aby začaly plodit.

Tento okamžik nastane podle Karla Bendla nejdříve za pět let po výsadbě. Radnice ale počítá s tím, že nezůstane u sto padesáti stromků, ale sad postupně rozšíří o další. „Rádi bychom využili celý dvouhektarový prostor u domovů pro seniory," konstatoval s tím, že stromkům by se zde mělo dařit. Odrůdy, které rostou v založeném sadu, patří k nejodolnějším a měly by dobře zvládat téměř všechny nešvary počasí, tedy mrazivý průvan i suchá horká léta.

Přestože mandloně původně pochází z Dálného východu, tedy z daleko teplejších oblastí, poslední dobou se jim dobře daří především na jižní Moravě, odkud právě přicestovaly i do Benátek nad Jizerou.

„Vzhledem k obdobné nadmořské výšce i k měnícím se klimatickým podmínkám věříme, že jim zdejší klima bude vyhovovat stejně jako v Hustopečích," podotkl Karel Bendl a připomněl, že se už několik let také starají o vinohrad v podzámčí. A tomu, jak se zdá, se daří. „Rodí každý rok a z jeho hroznů vyrábíme kvalitní vína. Navíc jsou Benátky také platným členem burčákové unie," dodal.

Plodem mandloně je peckovice, která se sklízí v říjnu a vypadá trochu jako suchá scvrklá nezralá broskev. Využívá se jen její jádro, které má tvrdou skořápku a musí se rozlousknout.

Co budou v Benátkách z mandlí vyrábět, to je otázka do pranice. „Čas ukáže, kolik plodů a v jaké kvalitě vlastně budeme mít. Věřím, že v dohledné době dá alespoň na pár zkušebních lahví naší mandlovice, která bude minimálně stejně dobrá jako vyhlášená Hustopečská," těší se ředitel městských lesů, které se o mandloně starají.

Sad bude přístupný i pro veřejnost. Ještě před tím ale lesníci upraví přístupové cesty a vysází jako ochrannou zeleň lískové keře.