Povídali jsme si s místní starostkou Ivetou Němečkovou.

Co se vám za poslední dobu v Tuřicích povedlo?
Jsem velmi ráda, že jsme získali dotaci na kanalizaci, kterou velmi potřebujeme. V nejbližších dnech už budeme vypisovat výběrové řízení.  Do roka také bude v obci Dům s pečovatelskou službou, což je na takhle malou obec poměrně unikátní.  Vznikne v něm osm bytových jednotek. Hned vedle pak najdou zázemí malé děti. Vznikne tu totiž mateřské centrum.

Školku v obci sice nemáte. Vím ale, že už teď myslíte i na  nejmenší obyvatele.
Ze zasedací místnosti jsme jim zatím zbudovali mateřské centrum, kam mohou maminky s dětmi přijít a hrát si tam.

Jaké akce pravidelně pořádáte?
Začínáme maškarním, následuje dětský den, o prázdninách je to neckyáda, hasiči vše prokládají pořádáním diskoték, potom je závěr prázdnin. To pořádáme cyklistické závody pro děti a pak se všichni těšíme na Mikulášskou, kdy k nám jezdí naprosto úžasná čertovská výprava.

Jak se rozrůstáte?
Podstatně. V Tuřicích bydlí necelé tři stovky obyvatel. Vzniká ale u nás nová lokalita, kde postupně vyroste na čtyřicet rodinných domů. Takže se zřejmě do pěti let rozrosteme třeba o dvě stovky lidí.

Co máte před sebou?
Podařilo se nám získat dotaci na kompletní rekonstrukci místního pohostinství, kde je i obchod a také chystáme vybudování komunikací v nové lokalitě rodinných domů. Moc ráda bych v obci vybudovala i nové chodníky, opravila obecní úřad, který nevypadá pěkně a obec by velmi potřebovala hřiště, na kterém bychom mohli pořádat nejrůznější akce. Pokud se to podaří, budu moc ráda.

Název obce Tuřice a Sobětuchy

Jako nejpravděpodobnější se jeví vědecky podložená verze našeho patrně nejvýznamnějšího odborníka v této oblasti profesora Antonína Profouse. Ten soudil, že uvedený název vznikl přidáním jmenné přípony – „ice" ke slovu „tuří", což ve staročeštině znamenalo louku (v literatuře je dochováno pomístní jméno „turá lúka"). Pouze do oblasti bájí a legend, nicméně dodnes pro nás půvabných a přitažlivých, můžeme odkázat teorie o původu jména obce od Tura či Tyra, dle pověstí jednoho ze staroboleslavských vrahů knížete Václava, stejně jako romantické názory, že „tuřice" byly staroslovanské slavnosti letního slunovratu, nejbujnější a nejveselejší v celém roce, za tajemné noci, kdy člověku bylo dopřáno za pomoci kouzelného kapradí vyplnění všech jeho tajných tužeb. Tance, medoviny a „radosti ohnivého mládí v šeru hvozdů" se prý přitom užilo do sytosti.

V případě Sobětuch je výklad tohoto slova mnohem jednoznačnější než u Tuřic a jednotliví autoři se na něm (až na nepatrné výjimky) plně shodují. Vesnice nepochybně dostala jméno podle svých obyvatel „sobětuchů", tedy lidí, kteří „sobě tuší", jsou odvážní, dávají naději.  

Část historie obce Tuřice a Sobětuchy

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1194. K uvedenému roku je datována listina, vydaná pražským biskupem Jindřichem.
Stvrzuje v ní koupi dvoru Roveň bratry špitálu jeruzalémského, tedy pravděpodobně řeholníky řádu křížovníků s červeným křížem. Mezi svědky, „qui viderunt et audierunt", tedy kteří viděli a slyšeli je uveden i „Zbraslaus de Turic". Zbraslav z Tuřic. Jedná se bezpochyby o vladyku, majitele dvorce, možná i tvrze, stojícího v katastru dnešní obce.

To je ovšem vše, co o něm můžeme říci, žádný další pramen, kterých je ostatně pro celé období raného středověku málo, se o něm nezmiňuje.
Po celé 13. století, ani v 1. polovině 14. století se jméno Tuřice v písemných pramenech neobjevuje. Až teprve z roku 1354 pochází listina, v níž je Jošt z Tuřic jmenován mezi několika dalšími zemany a snad i duchovními správci z okolí, kteří byli pověřeni děkanem kamenským (kamenský či kamenický děkanát byl v této době církevní správní jednotkou, zahrnující rozsáhlé území severovýchodně od Prahy), coby vykonavatelé  poslání.
Léta 1384 – 1618  – Následující desetiletí jsou na zmínky o Tuřičích poněkud bohatší.

K roku 1375 je jmenován Hassko de Turzicze – Hašek z Tuřic, který prodal Slavatovi, děkanu boleslavskému jakési dnes již obtížně lokalizovatelné zboží včetně několika přidružených platů. A konečně o devět let později se z temnoty vynořuje Pesco de Turzicze, tedy Pešek z Tuřic, který ve jménu Gedrudy z Milčevsi hájil pomocí zemských desek blíže neurčenou koupi (bezpochyby se jednalo o zakoupení dvorce či pozemků). Léta 1618 – 1918 - Perioda třicetileté války, započatá stavovským povstáním v roce 1618, byla pro oblast dolního Pojizeří a středního Polabí nelehká a na dlouhá desetiletí zde zanechala kruté a nesmazatelné stopy.

O dvě desetiletí později krajem několikrát táhly pruské vojenské oddíly během jednotlivých fází válek o rakouské dědictví. V roce 1741 stál v jejich čele samotný Friedrich II. coby spojenec Karla Albrechta Bavorského, nárokujícího si český trůn. To už ovšem byl plných šest let v platnosti reskript Marie Terezie z 23.1.1751, uzákoňující krajské zřízení. Pro Tuřice i Sobětuchy znamenalo vydání této zákonné normy pouze potvrzení již déle trvajícího stavu, totiž příslušnosti ke kouřimskému kraji…
Text vznikl za použití pamětní publikace, která byla vydána k výročí obce (uřice – Sobětuchy – 800 let, jejímž autorem je  Luděk Beneš, František Kačírek, Ing. Petr Kalivoda, Miloslav Hrubý.


Obec Tuřice se nachází v okrese Mladá Boleslav. Rozkládá se asi dvacet tři kilometrů jihozápadně od Mladé Boleslavi. Obec Tuřice leží na hraně trojúhelníka tvořeného městy Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Benátky nad Jizerou a Lysá nad Labem, v těsném sousedství rychlostní komunikace R10 Praha-Mladá Boleslav. Obec je tvořena dvěma základními sídelními jednotkami – vlastními Tuřicemi a částí Sobětuchy.

V roce 2007 zde trvale bydlelo 220 obyvatel. Dnes je to podle starostky Ivety Němečkové necelé tři stovky obyvatel. Katastrální území obce je silně ovlivněno tokem řeky Jizery, která protéká zdejší krajinou a vzhledově ji formuje. Obec leží v typické zemědělské oblasti.

Dominantou Tuřic je železobetonový obloukový most s dolní mostovkou. Oba postranní oblouky tohoto silničního mostu mají šestimetrové vzepětí. Mostovka je zavěšena na 14 poměrně silných svislicích s metrovými roztečemi. Další most tentokrát dálniční most v Tuřicích vede přes Jizeru na přeložce silnice I/10. V celkové délce 465 metrů má 15 polí.