O tom nás přesvědčila i Jana Dumková, vedoucí muzea. Vysvětlila, že program volně navazuje na předchozí Všední den prababičky, který se odehrával v sousedním klášteře. „Nyní jsme vytvořili projekt, v němž využíváme našich muzejních expozic, tedy archeologie, lékárny, modelu Drábských světniček, národopisné výstavy a ornitologické sbírky," popsala. Žáci dopoledne absolvují čtyři zastavení.

Prvním je stará lékárna. Děti se zde učily rozlišovat bylinky, které mnohdy neznají ani podle názvu. V miskách si přivoněly k sušenému květu lípy, přesličky, ale také šípku, bezu či známé sedmikrásce. Dozvěděly se i k čemu slouží a kde by ji mohly nalézt, pokud by si ji chtěly usušit. „Hned jsem poznala třeba šípek. O řepíku lékařském a šalvěji jsem zatím jen četla," řekla Veronika Svobodová, která si se spolužačkami pochutnala i na čerstvém čaji ze sušených bylinek. Na závěr si společně s průvodkyní vyrobily měsíčkovou mast, kterou si odnesly domů.

Za dveřmi do další místnosti na ně čekala archeologie. Zde si povídaly nejen o pravěku, ale také si prohlédly dobové nádoby, šperky i dochované zvířecí kostry. Jak mají šikovné ruce mohly ukázat při tvořivé činnosti. Vyráběly totiž podobné ozdoby, které jsou vystavené ve vitríně a pochází z doby bronzové.

„Z drátků vyrábí různé náušnice, prstýnky či přívěšky. Menší zase mají k dispozici modelovací hmotu, z níž se snaží nádoby vytvarovat," pokračovala Jana Dumková.

Pověst o obrovi

Do hodin přírodopisu se žáci vrátili i v místnosti, kterou téměř celou zabírá model Drábských světniček. Kromě vzniku skal se dozvěděli také o pověsti a o obrovi. Vrcholem bylo ale hledání pokladu, tedy sáčku s čokoládovými penízky. Ovšem, kdo do skutečných Drábských světniček přijde, ihned zjistí, že mezi skalami žije spousta ptáků. A protože má muzeum ornitologickou sbírku, tradiční „poznávačce" neunikli. Pomáhaly jim tom pracovní listy s úkoly.

Poslední zastavení bylo v oddělení národopisu. „Na co se používalo trdlo? A kdo vyráběl sudy?," ptala se průvodkyně v této části. Nebyla to však jediná její záludná otázka. Žáci dostali také lístečky s nástroji, které se dnes již příliš nepoužívají, a v expozici je museli najít. Elišce ze 4.B se nejvíce líbila vesnická chalupa, které šla sundat střecha: „Museli jsme uvnitř uklidit, rozmístit nábytek nejen po obytné světnici, ale měli jsme uspořádat i chlév," popsala úkol, který dětem ukazoval, jak se dříve žilo na vesnici a jak to vlastně ve vesnické chalupě přibližně vypadalo.

Program, na nějž muzeum požádalo o dotaci ministerstvo kultury, se těší oblibě. Přihlásila se do něj téměř čtyřicítka tříd z Mladoboleslavska a okolí, například z Bakova nad Jizerou, Dolního Bousova, ale také z Turnova.