O tom jsme hovořili s Tomášem Pilvouskem, předsedou mladoboleslavské jednoty Československé obce legionářské.

Vaše organizace se věnuje historii čs. legií. Jaký byl jejich význam v boji o svobodný stát Čechů a Slováků?
Klíčový. Masaryk chápal, že pro svoji politickou práci potřebuje silný argument. Tím byla přímá účast Čechů a Slováků v boji proti centrálním mocnostem. Věděl, že vznik armády bojující za svůj dosud neexistující stát změní výrazně právní poměr nejenom ke spojencům, ale i samotné monarchii a jeho snažení nebude přehlíženo. Proto jeho první politické kroky vedly k vytvoření podmínek pro uznání československých jednotek bojujících na frontách první světové války. Čeští a slovenští dobrovolníci pak ve stejnokrojích dohodových armád zasáhli do bojů na frontě ve Francii, Itálii a nejpočetnější vojsko pak v Rusku. Celkem za naši svobodu bojovalo přes sto tisíc mužů a jejich vystoupení a prolitá krev v bitvách u Zborova, Bachmače, Arrasu, Vouziers, La Targette, Doss Alta, na řece Piavě a v bojích na celé transsibiřské magistrále byla tím nejpádnějším argumentem, který otevřel cestu ke svobodě.

Proč by si i dnes měli Češi připomínat 28. říjen?
Pro mě osobně je tento státní svátek ten nejdůležitější. Neměl by a nesmí být vnímán jako pouhé připomenutí historické události, od které za pár let uplyne 100 let. 28. říjen má pro nás daleko hlubší význam, byť si to řada z nás ani neuvědomuje. Je odkazem k současnosti. Připomíná nám, že svobodu, kterou dnes užíváme, nemáme zadarmo. Nikdo nám ji nedal, museli jsme ji draze zaplatit životy těch nejlepších Čechů. S významovou ztrátou tohoto svátku zanikají i ideje, s nimiž bylo Československo založeno – humanitní demokracie se svobodou a rovnoprávností jejich občanů. Tyto ideje pomohly našemu národu v těžkých zkouškách 20. století. S nimi jsme překonali nacistickou i komunistickou totalitu. Ztratíme-li je, jak budeme překonávat zkoušky, které nás čekají v budoucnosti?

Chápou podle vás Češi tento den stále ještě jako svátek?
Bohužel vnímám, že dnes Češi berou státní svátek pouze jako vítaný den volna, kdy mohou dohnat resty z vytíženého pracovního týdne. Mnohem více znepokojující je však skutečnost, že mnozí ani nevědí, proč vlastně volno v tento den máme, neznají podstatu tohoto svátku a nemohou tak ani chápat jeho poselství. Je až zarážející, jak deformované jsou v naší společnosti projevy národní hrdosti. Přitom tento svátek má v dnešním multikulturním a globalizujícím se světě výrazný vzkaz. Říká nám, kdo jsme, z jakých poměrů vycházíme, co nám vlastně naši předci odkázali. Malé ohlédnutí zpět je v dnešní uspěchané době považované téměř za projev slabosti. Ale bez znalosti naší minulosti nemůžeme mít přece správný směr do budoucnosti.

Jakým způsobem se snaží tento a další svátky připomínat ČsOL?
Stejně jako v dalších významných svátcích a výročích se snažíme působit na širokou veřejnost a prezentovat myšlenky a zakládající ideály naší novodobé státnosti, přiblížit lidem okolnosti a historické aspekty významných dějinných mezníků, připomenout pozapomenuté osobnosti z našeho kraje. Proto i letos naše organizace na státní svátek nezahálí. Po vzoru let minulých se i v tomto roce spolupodílíme na městských oslavách státního svátku u pomníku Padlých legionářů na Komenského náměstí. Od 13 hodin pak v Nové Vsi u Bakova nad Jizerou připomeneme významného italského legionáře Aloise Štorcha, který byl za svoji legionářskou činnosti popraven v červenci 1918. Protože letos slavíme výrazné půlkulaté jubileum, připravila naše organizace ve spolupráci s Obcí Klášter Hradiště nad Jizerou a senátorem Jaromírem Jermářem připomínku osobnosti italského legionáře a odbojáře popraveného nacisty plk. gšt. Josefa Jáchyma, jemuž bude 28. října v 15 hodin na budově obecního úřadu odhalena pamětní deska. V rámci slavnostního programu bude ještě pokřtěn katalog z výstavy Mladoboleslavsko v boji za svobodu, který je knižním vydáním expozice instalované v letošním roce v Muzeu Mladoboleslavska. Katalog mapuje domácí i zahraniční odboj za druhé světové války se vztahem k Pojizeří.