V sobotu v poledne odstartovala z Rudého náměstí v Moskvě kolona vozidel Škoda Octavia Scout, v nichž sedí čeští novináři a mezi nimi i reportér Boleslavského deníku Jiří Macek. Začal tak velký test terénního modelu mladoboleslavské automobilky s názvem „Scout Experience.“ Deník vám jako první přináší exkluzivní informace z první etapy testu v Rusku.

Jak jsme vás již informovali deset vozů Škoda Octavia Scout se vydalo na 9700 kilometrů dlouhou trasu s cílem ve Vladivostoku u Japonského moře. Posádky tak projedou 11 časových pásem a vyzkouší všechny druhy silnic.

Dál už cestu popisuje přímo zRuska reportér Deníku Jiří Macek:

Naše desetičlenná kolona vyrazila přesně vpoledne šílenou rychlostí, na semafory nebereme ohled. Cíl první etapy ve městě Penza je vzdálen „pouhých“ 630 kilometrů. Máme tam být ve 20 hodin a zdá se, že nám vtom nic nemůže zabránit. Ovšem už po pár kilometrech vypadá všechno docela jinak…

Uvízli jsme vkoloně aut a za jeden a půl hodiny popojeli jen na okraj Moskvy. Zácpy, objížďky, šílený provoz. Teď to vypadá, že vPenze nemůžeme do večera být.

To ale ještě není to nejhorší. Čeká nás jeden šok za druhým. Ten největší – jízda ruských řidičů vprotisměru pozadu. Tímto riskantním způsobem se pokoušejí předjet stojící kolonu a ušetřit čas.

Míjíme tisíce bříz, malé dřevěné baráčky. Připadáme si jako vpohádce Mrazík. Podél silnice posedávají desítky babiček na rozvrzaných židlích a nabízejí švestky, brambory, jablka a další ovoce či zeleninu. Mávají na nás, kroutí hlavami, nechápou, kdo že to kolem nich projíždí.

Zvykáme si na hustý provoz a kličkujeme mezi ostatními automobily. Jedeme 110, pak 120, nakonec 150 kilometrů vhodině. Ruští novináři nás ubezpečují, že vše je vpořádku a nic jiného nám nezbývá.

Vjednu chvíli nás čeká další šok. Při asi stodvacetikilometrové rychlosti nás vpravém odstavném pruhu předjíždí rozklepaný žigulík…

Opravdu na každém kilometru stojí milicionáři a namátkově zastavují auta. I u nás to jedna posádka odnesla za špatné předjíždění. Co teď? Všechno spravila reklamní vlajka a reklamní čepice. Zdá se, že pokuty se tady neplatí vpenězích.

Konečně přijíždíme do Penzy. Bloudíme. Naštěstí si od nás milicionáři berou další nezvyklý úplatek – troje kalhoty. Za ně nás dovedou před náš hotel.

Do cíle jsme dorazili o půlnoci. Čeká nás pět hodin spánku a druhý den druhá etapa dlouhá tentokrát „pouhých“ 419 kilometrů. Cíl? Město Samara.