„Snad si lidé neřeknou, co to bylo na radnici za …“ obával se v úvodu rozhovoru pro Boleslavský deník Svatopluk Kvaizar, bývalý mladoboleslavský primátor, dnes člen rady města za TOP09. Šel totiž s kůží na trh a poprvé veřejně prozradil, že když byl v roce 1950 první den ve škole, nevydržel tam ani chvíli a utekl!

„Asi jsem nějak nepochopil nápis ve škole: Pojď sem synu a uč se moudrým býti,“ smál se Kvaizar, kterého rodiče našli prchajícího až na Staroměstském náměstí. Samozřejmě tehdy byli učitelé i rodiče výrazně přísnější, než je dnes běžné a proto z toho byl slušný poprask.

„Dodneška se v naší rodině traduje jako zábavná historka, jak jsem v první den utekl ze školy. Ale naštěstí se tehdy dávali prvňáčci do tříd ke starším žákům, aby jim v prvních dnech pomohli a já se dostal do třídy, kam chodil i můj starší bratranec, tak jsem se uklidnil a ve škole dobrovolně zůstal,“ vypráví Svatopluk Kvaizar.

Peprná je v té souvislosti i skutečnost, že od té doby se současný politik učil tak dobře, že vystudoval rovnou dvě vysoké školy a jednu dokonce s červeným diplomem.

A jak prožívaly první den ve škole další boleslavské osobnosti?

Dan Marek, náměstek primátora
Můj první školní den znám spíše z fotografií. Víme, že mě do školy vedly máma s babičkou a také s námi šla moje mladší sestra. Od mala jsem byl aktivní žáček, když jsem si sednul hned do první lavice, ale musím říci, že se můj názor postupně měnil a střední školu jsem končil v zadní lavici.

Jiří Štěpo Štěpánek, ředitel Rádia Jizera
Jediné, co si pamatuji z mých začátku v základní škole je hrůzný zážitek, kdy jsme byli v Lysé nad Labem u příležitosti 50 výročí KSČM a naše ředitelka nás nutila zdravit „čest práce!“ Byli jsme jediná škola, kde se tak muselo mluvit. Celkově jsem byl průměrný, spíše zakřiknutý školák.

Jiřina Hančarová, zastupitelka
Musím se přiznat, že na svůj první školní den vzpomínám určitě hezky, protože jsem se tam těšila. Do první třídy jsem vyrazila s krásnou červenou taškou a už před tím jsem rodiče nutila, aby mě učili psát a poznávat písmenka. První třídu jsem absolvovala v malotřídce na vesnické škole, kde nás bylo 15 a všichni jsme se znali, takže to bylo výborné období.

Raduan Nwelati, primátor
Jediné, co si pamatuji, je, že jsme přicházeli do budovy rohovým vchodem po točitém schodišti, ale bohužel žádné jiné pocity už z tohoto okamžiku nemám. Maminka mi vyprávěla, že to bylo hezké a já ji věřím. Z pozdějších let si pamatuji, že jsem nikdy neměl problém s učiteli ani s výukou, škola se mi líbila. Na druhou stranu, když to porovnám s mými dětmi, tak jsem byl zlobivější než oni. Moje děti se naštěstí učí dobře a říkají i, že mají školu rádi, dělají mi radost.