„Každý rok se dělají dva monitoringy – jeden jarní, aby se zjistilo, kolik jedinců se z místní populace probudilo; a letní, který nám řekne stávající stav. Má to na starost jeden tým, který navštíví 27 podobných lokalit po celé republice. Letní monitoring proběhl před třemi týdny a právě, co se týče Loděnice, zde došlo k úbytku a přežili asi jen čtyři jedinci,“ říká Jaroslav Veselý, zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).

Za posledních 15 let se tak jedná o významný pokles. Například ještě minulý rok na jaře se jich zde probudilo něco kolem 30. Příčinu vidí Veselý v delší zimě. „Je v tom více faktorů, ale letos to má s velkou pravděpodobností na svědomí zima, která se dost protáhla. Navíc se nacházíme na svahu, který je orientován na sever, takže sem jde sluníčko později a tání zde trvá déle. Může se tedy stát, že přijde velká obleva, která je utopí,“ vysvětluje zoolog.

Čtyři desítky syslů z Radouče posílí kolonie v Kolíně a Loděnicích.
Čtyřicet syslů z Radouče se vydalo šířit dobré jméno kolonie do světa

Populaci syslů u Loděnice se snaží zachovat pomocí záchranného programu. „V Česku teď běží Záchranný program sysla obecného, který pomáhá jeho populaci zachovat. V současné době se například tento druh odchovává i v zoologických zahradách. A protože jsme v některých lokalitách dosáhli přebytku, tak jsou jednotliví jedinci přemístěni do jiných, kde naopak ubývají. Právě jako je tato. Anebo se udělá výsadba v místě, kde dříve žili a dnes už ne,“ říká Veselý.

V Loděnici přibude celkem šedesát syslů

Skrze záchranný program bylo schváleno, že se v příštích třech letech v Loděnici vypustí celkem 60 nových jedinců. „Letos to je prvních dvacet s tím, že víme, kolik se vypustí samců, samic a mláďat. Syslové jsou z Radouče u Mladé Boleslavi, kde jich v současné době žije velmi hojný počet a už tam nemají dost místa, kde by se roztáhli,“ doplnil Veselý. V Radouči by tak hrozilo přemnožení.

Na loděnické Syslí louce jsou do konce víkendu nainstalované speciálně upravené klece, které mají hlodavcům pomoct se na novém místě usadit. „Klece jsou tu kvůli tomu, aby se nám syslové nerozutekli a aby se na novém místě dobře aklimatizovali. Zároveň jsou v prvních dnech chráněni před predátory. V prostoru jsou vyhloubené asi půlmetrové umělé nory, které si postupně sami prohloubí dál a vytvoří si tak vlastní útočiště,“ vysvětlila odborná referentka z AOPK Tereza Brzobohatá, která je zároveň koordinátorkou programu.

Český ráj.
Aby se Ráj nestal peklem: návod radí, jak kálet v přírodě ohleduplně

Záchranný program sysla obecného vede právě Agentura ochrany přírody a krajiny. Aktualizace programu byla minulý rok schválena Ministerstvem životního prostředí. Dle dosažení postupně vytyčených cílů má program běžet zhruba do roku 2030.