Už teď je jasné, že se 1. září v Mladé Boleslavi otevře první alternativní škola. Za jejím vznikem stojí Linda Tomaščík, která se inspirovala v zahraničí. Podle ní tento systém vyučování funguje v Anglii, ve Spojených státech a v různých částech Evropy bez problémů i několik desetiletí.

Prostory pro svobodnou školu se připravují v prostorech pod hradem v areálu bývalých pekáren. „Rádi bychom zde v budoucnu nabízeli i služby, které ve městě chybí," nastínila záměr Linda Tomaščík.Vzdělávací zařízení umístila do centra Mladé Boleslavi také proto, že do něj chtěla vnést více života.

Navíc se blízko nachází i lesní školka, kterou minulý rok založila Jana Krumpholcová. „Plánujeme s nimi spolupracovat. Líbí se nám, jak přistupují k dětem a jak je jejich výuka provázaná s přírodou. To je důležité i pro nás. My chceme školáky naučit, že je vše potřeba vnímat jako celek. Příroda se bude odrážet i v naší výuce," řekla zakladatelka školy s tím, že žáci budou mít k dispozici malou zahrádku, kde si vyzkouší třeba pěstování zeleniny.

Zápis nejdříve jinde

Přemýšlíte, že by váš potomek do takové školy nastoupil? Pak sledujte její internetové stránky, kde najdete brzy nejen přihlášku, ale také smlouvu, protože půjde o soukromé zařízení. Zápis jako takový se konat nebude.

„Aby si rodiče splnili povinnost do konce února zapsat dítě na školu, musí tak učinit na jakékoliv základní škole a k 1. září přestoupit k nám. My pak zašleme údaje o žácích na ministerstvo školství a zápis bude platit," popsala Linda Tomaščík způsob, jakým se lze do školy přihlásit. Odhadují, že v září otevřou jednu třídu pro až pětadvacet dětí. Přijít mohou i ty, které vyžadují speciální přístup, tedy handicapované, mimořádně nadané, ale i žáci s různými specifickými poruchami učení.

Po dvou besedách, které vedení školy zorganizovalo pro rodiče, mají v rukou už patnáct předběžných přihlášek pro děti zatím od první po šestou třídu.

A jak vše bude fungovat? Škola bude malotřídní, což znamená, že v jedné třídě budou žáci různých věkových kategorií. „To zabezpečí dynamiku ve vzdělávání. Menší děti se snáze učí od starších a starší si tím upevňují své znalosti, naučí se komunikovat či prezentovat. To je v dnešní době mnohem důležitější, než umět vyjmenovat rody u podstatných jmen nebo znát latinské názvy zvířat v přírodopise," vysvětluje Linda Tomaščík.

Poznamenala, že děti se budou v konkrétních skupinkách sdružovat podle svých zájmů. Po dohodě s rodiči a dětmi, si mohou děti nastavit týdenní plán. „Děti mohou dostat nějakou nabídku okruhů vzdělávání, ale nebudou mít pevný rozvrh. Dopředu totiž nevíme, co je zaujme a co je bude v danou chvíli bavit," popsala.

Pokud by je učitelé nutili poslouchat to, o co nemají zájem, zařízení by se začalo podobat modelu, který známe ze státního školství. Pro žáky by to nemělo přínos.

Kantoři musí zjistit, o jaké oblasti vzdělávání budou mít školáci zájem. Tomu by mohl napomoci adaptační týden, v prvním zářijovém týdnu. „Je to možnost, jak se hravou formou vzájemně sblížit a navázat sociální vazby," sdělila dále zakladatelka alternativní školy.

Přes určitou volnost dětí ale rodiče nemusí mít strach, že by škola nedodržovala rámcově vzdělávací program. Podle Lindy Tomaščík ho lze plnit různými způsoby. Třeba při tělocviku – na vycházce v přírodě – lze zkoumat předměty z přírodopisu, zároveň procvičovat matematiku a také fyziku. Například v zahraničních demokratických školách fungují grémia, která si řídí žáci. „Aby dokázali prosadit nějaké pravidlo, musí být schopní se nad konkrétní situací zamyslet, analyzovat ji, sepsat ji a přednést ostatním. Musí zde mít ale spolužáka, který problém zapíše. Aby pak tato pravidla mohli dodržovat, zjistí, že musí umět číst a také psát," popsala jeden ze způsobů vzdělávání. Z toho vyplývá, že děti se učí na základě vlastního popudu. Vidí, že vzdělání má smysl a zároveň mají motivaci postupovat dál a dál.

Kolik kantorů bude žáky učit, je zatím otázkou. Jisté ale je, že ředitelem svobodné školy se stane Petr Matzig, ekologicky založený člověk, který si zakládá na respektu k člověku a přírodě. Hudebně zaujmout se je bude snažit Hynek Jína, který zkušenosti sbíral v Německu na Neue Schule v Hamburku a v Praze. Do výuky by se měla zapojit ještě další průvodkyně.

Respekt, sebevědomí

Po absolvování devíti ročníků vyjdou ze svobodné školy žáci, kteří vědí, co od života chtějí. „Předpokládáme, že budou hlavně sami sebou, budou respektující, sebevědomí, že budou schopní uvažovat v souvislostech, budou se umět rozhodovat a budou přebírat zodpovědnost za to, co udělají," vyjmenovala výsledky Linda Tomaščík.

Přestože výuka nebude trvat pětačtyřicet minut a žáci neuslyší ani tradiční zvonění, neměl by pro ně být problém adaptovat se do středoškolského vzdělávání, kde se po nich již budou vyžadovat určité povinnosti. Pro další studium se rozhodnou svobodně, a proto to bude fungovat. Je však předpoklad, že tento způsob vzdělávání pronikne i na střední školy, například v Hořicích vzniká svobodné gymnázium.

Ani známky školáci neuvidí, pokud o ně samozřejmě neprojeví zájem. „Hodnocení budou potřebovat ve chvíli, kdy budou opouštět naši školu. Do té doby známkování ani vysvědčení není důležité," dodala zakladatelka svobodné školy s tím, že chtějí posilovat silné stránky dětí.