Kliknutím zvětšíteNa chotětovské návsi zastavila sanitka, vyložila pacienta na kolečkovém křesle i jeho věci, a odjela. Bezdomovec, kterému lékaři museli v zimě amputovat obě nohy, aby mu zachránili život, se vrátil z léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) v Brandýse nad Labem domů. Nikdo na něho ale nečekal. A bylo jasné, že večer nebude mít kde složit hlavu. Nocleh mu zajistila až místní radnice, v kabinách na hřišti. V následujícím dni už se stěhoval do sociálního zařízení nedaleko Karlových Varů.
Podobnou zkušenost měli ze začátku letošního roku také v Horním Slivně. Ženu s psychickými problémy, která žila sama v opuštěném domku, odvezla na podzim sanitka do nemocnice. Pacientka skončila rovněž v brandýské LDN. Odtud ji však podobně jako v chotětovském případě po třech měsících přivezli zpátky.
Starostka Horního Slivna Libuše Přibylová dostala ze sociálního odboru boleslavského magistrátu zprávu, že je žena na cestě domů, když už byla sanitka na cestě. „Byla zima a ta žena, která se o sebe nebyla schopna postarat, se měla vrátit do nevytopené místnosti," popisuje půl roku starý případ Přibylová. „Naštěstí se nám řidiče podařilo přesvědčit, aby ji odvezl zpátky," dodává starostka.
Tvrzení, že brandýská LDN pacienty propustila bez předchozího oznámení, však primářka Eva Keyřová kategoricky odmítá.
„Nikdy nepropouštíme pacienty bez předchozího upozornění. To lze ověřit v záznamech, které vedeme pro všechny pacienty," říká primářka Eva Keyřová, která má novější případ z Chotětova v živé paměti. Výjimkou podle ní mohou být případy, kdy pacient na svém propuštění sám trvá. Takového člověka, je-li svéprávný, zdravotníci nemohou zadržet.
Muž bez domova z Chotětova využíval péče oddělení následné péče Nemocnice Brandýs nad Labem půl roku. Už v únoru se začal po oddělení pohybovat na invalidním vozíku a sám prý tvrdil, že až bude mít svůj vlastní vozík, bude zcela samostatný a všechno ostatní si už zajistí sám. Jelikož nešlo o člověka bez prostředků, mohl požádat chotětovského starostu Blahoslava Jírů, aby mu koupi vozíku zprostředkoval. To se také stalo.
Pacienti z Brandýsa a jeho okolí, kteří oddělení dlouhodobě nemocných opouštějí, míří podle primářky Keyřové, alespoň v případě, že si to mohou dovolit, do některé z brandýských ubytoven. Muž měl však dát přednost návratu do Chotětova.
Jak upozorňuje mluvčí mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice Hana Kopalová, část personálu léčeben dlouhodobě nemocných tvoří sociální sestry, které vykonávají práci sociálních pracovníků.
„Například pomáhají vyřizovat důchody, doklady a další agendu, ve spolupráci s magistrátem a obecními úřady pak řeší opatrovnictví, sociální dávky, příspěvky na péči a zajištění následné péče. Také umístění do domovů důchodců nebo azylových domů i do střediska Naděje, pokud se pacienti nemají kam vrátit," popisuje běžnou praxi.
Od té se neodchylují ani v Brandýse nad Labem, kde před propuštěním pacienta bez domova oslovují sestry sociální pracovnice, aby mu zajistily umístění v některém specializovaném zařízení. V této souvislosti si však starosta Chotětova posteskl, že se tak aktivně děje až na poslední chvíli.
Podle vedoucí mladoboleslavského centra Naděje Ivony Horákové bude podobných případů, jako je ten chotětovský nebo hornoslivenský, přibývat, pokud se nezmění celý sociální systém.
„Je to velmi špatně nastavené, ve zdravotním systému je velká mezera, a pokud si to někdo konečně neuvědomí, bude na ulici končit čím dál více nemocných lidi, kteří se o sebe nejsou schopni postarat," varuje Horáková, která se sama s podobnými případy setkala. „Vzpomínám si na klienta, který trpěl schizofrenií. U nás jsme ho ubytovat nemohli, jelikož vyvolával hádky a byl agresivní. Léky nebral, neboť na ně neměl peníze, a došlo to tak daleko, že jsme na něho museli zavolat policii. Ta ho umístila do psychiatrické léčebny, odkud ho ale druhý den propustili s tím, že jeho stav nevyžaduje hospitalizaci," kroutí hlavou Ivona Horáková.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
