O životě a novinkách v Sudoměři jsme si povídali s jejím starostou Janem Kroupou. Jeho úloha je nelehká. Patří totiž mezi starosti neuvolněné a tak vedle práce pro obec chodí normálně do zaměstnání. Ve snaze o zvelebování obce však nepolevuje.

Chystáte nyní nějaké investiční akce?
Samozřejmě máme investiční plány hlavně do údržby nemovitostí. Čeká nás oprava kostela a hřbitovní zdi. Výstavba dětského hřiště. Podařilo se nám koupit nádraží. Dostali jsme totiž strach, aby nám tam nezaniklo muzeum železniční historie provozované panem Pagáčem. Správa železnic menší nádraží totiž často likviduje. Případně je ve větších vesničkách opraví, ale pak se uvnitř už nic neděje.

Deník na návštěvě.Deník na návštěvě.Zdroj: DENÍK

Se Správou železnic jsme jednali asi šest let, často se měnilo vedení a začínalo znova. Ale povedlo se to, nádraží jsme koupili. Je to relativně čerstvá věc, protože vlastnictví na nás přešlo koncem loňského roku.

Dále se nám povedlo koupit prvorepublikovou hospodu, která v době komunismu zanikla. Koupě objektu má vyřešit kapacitně prostor pro obyvatele obce, kde se mohou scházet a vytvořit zázemí pro kulturu a případné volnočasové aktivity v obci. Protože nemáme reprezentativní prostor pro obec. Máme jen sál, který je kapacitně nedostačující. Teď už mám na stole i projekt na rekonstrukci. Hospoda se dochovala díky uzavření asi v 60letech v původním stavu a projektant ze Studia 23 doporučil její opravu v secesním duchu. To je ale ještě běh na dlouhou trať. Nicméně, byl bych rád, kdyby se to letos podařilo zahájit a jako zvolený starosta se na rekonstrukci mohl podílet.

Ale máte i zajímavou památku…
Ano, máme také dřevěnou zvonici z roku 1616 vystavenou mistrem tesařem Janem Wolfem. Ta je i dominantou našeho nového znaku.

Jak vám zamíchal covid rozpočtem?
Covidu jsme se trochu víc bál. Nemyslím, že je to tak strašné, máme schodek asi 200 tisíc oproti normálu. Přibližně 135 tisíc jsme dostali do státu na dorovnání. Já mám ale pochopení. Holt tady covid už jednou máme a já vím, že se musíme chovat rozumněji a peníze někde jinde šetřit. Za mě to není tragické a divím se, že to takhle dobře funguje. Otázkou je, jestli tato situace nebude mít nějakou setrvačnost a jestli to za letošní a další roky nebude horší.

Máte akce, které se opakují a teď nemohou být?
Akce nám to obecně nabouralo. Pravidelně pořádáme nohejbalový turnaj. Ten je vyhlášený po celém okolí. Účast míváme 10-12 týmů. To bylo vždycky turnaj pořádáme vždy začátkem prázdnin. Pak byl ještě druhý místní losovaný turnaj. U toho se scházeli obyvatelé obce. Bývalo nás tak kolem 20, z pytlíku se vylosovaly dvojice a hrálo se až do večera a pak proběhla zábava spojená s občerstvením a grilováním selete. Tento turnaj je však výhradně pro místní.

Oživujete i tradice…
Snažíme se celkově oživit tradice a co je zajímavé, například na Velikonoce se u nás chodilo vždy vrnčet a koledovat, nemám žádnou informaci, že by byla tato tradice přerušena. Jinak jsme začali s pořádáním masopustů a stavění máje. Čarodějnice, ty se mimochodem loni dokonce stihli. Pořádáme sudoměřské slavnosti zhruba uprostřed prázdnin takzvané Setkání Sudoměřáků. Dětmi oblíbená drakiáda a dýňování už bohužel nebyli.

Já mám zájem vrátit do Sudoměře tradici ochotnických divadel. Protože ochotnické zábavy tady byly vyhlášené. Podle dobových fotografií bývaly na polovině návsi lavičky, ochotníci měli propracované kulisy, bylo to fakt velké. To bych sem moc rád vrátil. Už jsme podnikli nějaké kroky, máme podium, ale je zapotřebí ještě zainvestovat do zázemí pro ochotníky.

Pomáháte také přírodě…
Navracíme stromy do přírody. Obnovujeme třešňové aleje, které zde historicky byly, jak jsem se dočetl v kronice obce a vysazujeme také původní druhy jabloní. Spousta alejí nám takhle vznikla na starých úvozech. Většinou má tato snaha má pozitivní ohlasy. Málo kdy se na nás někdo ohradí, že si to nepřeje. V loňském roce jsme navrátili cca 100 stromků spolufinancovaných Státním fondem životního prostředí.

Máte nový znak obce…
Ano to je asi dva roky stará záležitost. Jsem na znak pyšný, protože jsem jeho spoluautorem. Podnět na znak obce vznikl ještě pod vedením starosty pana Dvořáka na jednom ze zastupitelstev. Byli jsme v té době více než 700 let stará obec a neměli jsme znak. Oslovili jsme Heraldika Stanislava Kasíka, který nám vytvořil asi 15, možná 20 návrhů, a nic se obyvatelům nelíbilo. Zareagoval jsem na podněty obyvatel obce a začal kreslit znak se symboly, které jsou pro Sudoměřáky důležité a historicky srozumitelné ve vztahu k obci. Návrhy jsem poté předal panu Kasíkovi, on řekl, že se s tím dá pracovat, poupravil návrhy a od loňského roku máme znak obce schválený předsedou poslanecké sněmovny ČR.