Za dlouhodobá sucha, která na Mladoboleslavsku panují, mohou zejména nezvykle vysoké teploty na začátku jara i letošní teplá zima s nedostatkem sněhu. Zemědělské půdy, které byly suchem nejvíce postiženy, leží hlavně na jihu a jihovýchodě okresu. „Úroda je přibližně o třicet procent nižší než je dlouhodobý průměr. Je méně ozimu, ječmene a řepky. Výkupní cenu zboží to ale nijak neovlivní, ta se řídí evropským trhem,“ vysvětlil Louda.

Dopady sucha se tak už nyní částečně projevují na výnosech zemědělců, což potvrdil i specializovaný webový portál Intersucho. Ten se snaží předpovídat sucho v celé republice a informace poté zprostředkovat přímo zemědělcům. Ti si tak mohou s ohledem na vlhkost půdy lépe naplánovat polní práce. „Semeno řepky je velmi drobné. Klas pšenice ozimé je malý a zaschlý,“ shrnul stručně situaci jeden z jejich mladoboleslavských reportérů na začátku měsíce.

Mezi další živnostníky, kteří byli letošní nepříjemnou klimatickou změnou ovlivněni, patří i včelařka Sabina Křovinová z Dolánek u Bakova nad Jizerou. „Sucho se určitě na letošní snůšce medu podepsalo. Jaro bylo rychlé, teplé a suché. Včely nestíhaly nosit med a bude ho méně než za loňské roky. Cena tak půjde pravděpodobně nahoru, ale maximálně o deset korun za kilo,“ potvrdila včelařka z Včelí farmy Křovina. V současnosti stojí jedna kilová sklenice květového medu zakoupená přímo u včelaře 140 korun, lesního medu okolo 170 korun.

Problémy se zavlažováním řeší i samotná Mladá Boleslav. Rozsáhlou květinovou výzdobu ulic, kterou letos město připravilo, ničí horko a sucho. „Jednou za dva dny se zalévají květinové záhony a květiny v truhlíkách a dalších mobilních nádobách, stromy vysazené letos minimálně jednou týdně. Stromy vysazené v posledních dvou letech jsou zalévány zpravidla jednou za týden či čtrnáct dní. Pracovníci Compagu, společnosti starající se o komunální služby ve městě, ovšem denně situaci vyhodnocují a i intenzitu a četnost zálivky přizpůsobují aktuální potřebě,“ uvedl Pavel Šubrt z magistrátu na oficiálních stránkách města Mladá Boleslav.

Na rozdíl od ostatních okresů ale špatné klimatické podmínky nijak výrazně neovlivnily život v místních obcích. Zejména během května a června, kdy musely stovky starostů po celé republice vyhlásit kvůli extrémnímu suchu zákaz zalévání zahrad či napouštění bazénů pitnou vodou. Na Mladoboleslavsku ale tato situace prakticky vůbec nenastala.

„Problémy s vodou tady nemáme. Jediné, na co si lidi stěžují, je její cena. Pár lidí si tady nedávno vyvrtalo studně a o žádných problémech se suchem nevím. Situace je zde stejná jako v minulých letech, zákazy zalévání jsme nikdy nevyhlašovali,“ okomentoval téma místostarosta Jiří Horák z obce Nemyslovice. Podobný názor má i starostka obce Katusice, která se nachází asi jedenáct kilometrů severozápadně od Mladé Boleslavi. „Je tu sucho asi jako všude. Nikdo v obci navíc nemá studny, voda je tu hodně hluboko. Zdroj vody máme ale silný, čerpáme ji přímo z pramene z Podskalska,“ uvedla Eva Ulmanová s tím, že ani tam se žádné zákazy v platnost neuváděly.

Podle portálu Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) spadlo za poslední týden na území České republiky průměrně 11 mm srážek, což odpovídá 67 procentům normálu pro toto období. „Stav podzemních vod se ve srovnání s předchozím týdnem mírně zhoršil – zejména v povodí Labe od Doubravy po Jizeru a horní Ohře. Naopak v povodí horní Vltavy a Osoblahy došlo k mírnému zlepšení. Hladina ve vrtech ve srovnání s předchozím týdnem v celkovém průměru převážně mírně klesala,“ upozornil na svých webových stránkách ČHMÚ.

Problematika sucha se v různých okresech Středočeského kraje dramaticky liší. Může za to zejména velikost celého kraje i odlišné klimatické a půdní podmínky. „Zatímco na západě a severozápadě se setkáváme s vlivem srážkového stínu Krušných hor, na jihovýchodě kraje zasahujícího do vyšších poloh máme obecně vyššími srážkovými úhrny a také chladnější klima," vysvětlil pro Deník profesor Miroslav Trnka, který působí na Mendelově univerzitě a v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.