Rudolf Jíra, předseda Okresního mysliveckého spolku v Mladé Boleslavi, má za svou dlouhou mysliveckou dráhu možnost srovnání. "Na světě jsem už pěkných pár desetiletí pobyl, jako malý jsem zažil i vyprahlý rok 1947. Ale za celou dobu svojí zhruba šedesátileté myslivecké praxe si snad nevybavuji tak dlouhotrvající vedra a sucha jako letos. Proto je také těžké předvídat následky, ale nic dobrého z toho jistě nevzejde," říká Rudolf Jíra.

"Zvířata, obzvláště pak mláďata, budou mít obrovské potíže sucho zvládat. Myslivci se snaží zřizovat pro ně napajedla, ale je to poměrně obtížný boj, voda se z nich rychle vypařuje, nebo začíná v horku zahnívat. Lepší je situace v lesích okolo Jizery, kde jsou ještě poměrně hluboké tůně, ale jestli bude horko trvat, kdoví, jak to dopadne," varuje myslivec.

"Obrovský problém je samozřejmě uschlá tráva a vůbec nedostatek šťavnaté zeleně, které by se zvěř mohla napást. Vše je na troud. Jak říkám, je těžké předvídat, vše se naplno projeví vlastně časem, až vedra pominou, ale následky budou jistě zlé," obává se Rudolf Jíra.

S trochu pozitivnější zprávou ale přichází alespoň ornitolog Pavel Kverek. "Hodně se věnuji slavíkům a musím podotknout, že letošní rok byl pro slavíky nejlepší, jaký si lze přát snad za celá desetiletí. Slavící hnízdí na zemi a zejména jejich mláďata pak špatně snášejí deště, bouřky a chladna. Nic z toho se letos v podstatě od jara tady na Mladoboleslavsku nepřihodilo a tak se v suchu podařilo vyhnízdit rekordním počtům těchto pěvců. Ale ani z hlediska ostatních ptáků to není tak zlé. Zadařilo se i vlaštovkám a zpěvným ptákům obecně," vysvětluje Pavel Kverek. "Samozřejmě jsou na tom v souvislosti se suchem nejhůře vodní ptáci, ale i těm se letos celkem podařilo vyhnízdit včas. Jak to s nimi bude dál, se ukáže, pokud toto počasí potrvá," říká Pavel Kverek.

"Z hlediska zdejšího ptactva tedy o katastrofě mluvit nelze. Vizuálně se možná zdá, že nejsou vidět například kosi, ale to je tím, že začínají pelichat a tudíž se skrývají. Ve stínu stromů a keřů ještě stále najdou potravy dost. Úplně jiná věc je ale samozřejmě to, jak je na tom zbytek přírody. Tam je to skutečně zlé – již od pohledu vidíte, jak usychají rostliny, ba i celé stromy, z nichž některé se už nemusí vzpamatovat. Klesající voda představuje problém pro ryby, vysychající tůňky pro lesní zvěř. Tedy ano, je to dvoustranná mince."

O něco lépe než v přírodě mohou výměnnou za svobodu horkům vzdorovat zvířata chovaná v zajetí. Tak je tomu i v minizoo a ekocentru Zahrada, kde se zároveň starají o zraněné a handicapované živočichy, zejména ptáky a dravce. "Zvířata pravidelně kropíme jemnou mlhou – některá si to užívají, dalším to není tolik po chuti, je to nicméně pro jejich dobro," vysvětluje jeden z chovatelů v Ekocentru. "A samozřejmě jim pravidelně měníme čerstvou vodu. Nedávno si tu nějaká paní stěžovala, že papoušci mají v pítku žlutou vodu – to není prosím zkažená voda z horka, ale voda s acidofilním lékem, kdyby se snad nějaký návštěvník podivoval," podotýká chovatel. "A samozřejmě jsme také záchrannou stanicí, takže sem lidé nosí zraněné ptáky, ptáky se zlomeným křídlem, ptáky vypadlé z hnízda… to ale s vedrem nesouvisí, v tomto ohledu je nynější léto stejné jako ta ostatní. Až na to kropení fungujeme jako jindy," dodává pracovník Zahrady.