Naposledy si zajeli na Sibiř, na Pól chladu. Své zážitky z něj prezentovali i v rámci letošního festivalu Expediční kamera, o kterém z Boleslavského deníku už víte. Jejich přednáška byla opravdu hodně zajímavá, a tak vám přinášíme  zlomek z jejich zážitků, které se skutečně staly.

Masopust v Jakutsku
„Chlapi, velký mrazy v Jakutsku skončily, už je jenom třicet až třicet pět mínus, běžte se podívat na náš masopust," řekla polárníkům jejich paní domácí. A tak na něj vyrazili. Neskutečné se stalo skutkem. „Dovedete si představit v Česku, v takových mrazech, zapnutej řetízkáč a na něm děti? Petr na mě dvakrát otočil hlavu s prosebným pohledem, ze kterýho bylo jasný, že se chce taky svézt. Ale řekl jsem rezolutní ne," komentoval návštěvu místního masopustu Sůra, který měl péřovku a bylo mu dobře.

Cesta kostí
Polárníci mířili z velkoměsta Jakuts na nejchladnější obydlené místo na Zemi – Sibiřský Ojmjakon. Právě tady se v tu dobu v celé oblasti konal i Festival pólu chladu. K němu ale dojdeme. Ovšem cesta, po které tam jeli, v sobě skrývá mnoho lidských těl. „Stalin tam nechal postavit svoje lágry známé jako gulagy, ke kterým vede právě Cesta kostí. Cestu stavěli vězni, a když byl některý z nich vyčerpaný, zraněný, nebo měl jakýkoli jiný problém, tak byl zahrabán do té stavby. Na každých sto metrech leží člověk. Je to strašné trauma celé krajiny, které chtějí místní vytěsnit a příliš se o tom ani nechtějí bavit. Nejde zapomenout, ale oni by rádi. Je to šílená představa," řekl Petr Horký a oklepal se při tom pomyšlení.

Festival a volba Miss
Polárníci se postupem času stali na Pólu chladu slavní. Nejen protože byli první, kdo se tam přijel podívat, jezdil na lyžích, ale také kdo spal v těch děsných mrazech ve stanu. Místní je oslovili, aby jeden z nich pronesl slavnostní proslov při zahájení festivalu, a druhý měl zase sedět v porotě při volbě místní Miss. „Na Petra připadl proslov a dost mi záviděl, že já se stanu porotcem. Jeho proslov měl ale obrovský úspěch a já měl trochu obavy z večera. Popravdě jsme čekali ženy, které nebudou pěkné a jednou z disciplín bude nejspíš měření svalů a podobně," vysvětloval Sůra. Opak byl ale pravdou. Všech šest finalistek bylo krásných jako obrázek. Polárníci ale poznali i jednu, která opravdu nebyla pěkná.

Nabídka k sňatku
„A právě od velmi kypré ženy, respektive od její podobně dobře stavěné maminky, dostal Vašek Sůra nabídku k sňatku. Říkal, že je ženatý a že to nejde, nic nepomáhalo. Maminka i dcera mu navrhovaly, aby se vracel třeba jen na měsíc v roce, to že by prý stačilo," uzavřel se smíchem vyprávění jeho parťák Horký.

Podobných zážitků mají polárníci ještě hodně. Zajít na jejich přednášku - besedu o Pólu chladu, tak lze jen doporučit.