Divocí králíci jsou v Mladé Boleslavi doma už přes sto let. V současné době jde o největší kolonii v České republice. Žijí ve vysokých počtech po celém městě, nejvíce jich je právě na Radouči, některých kruhových objezdech nebo na Severním sídlišti.

Nyní se den co den počet králíků prudce snižuje. Nehybná těla sbírají městští strážníci. Musí rychle zmizet, aby se jich nedotýkaly děti nebo s nimi nepřišli do styku psi a kočky. „V sobotu strážníci využili většího klidu na území města a část z nich se soustředila právě na park Radouč a přilehlé okolí, kde se každý den sbírá větší množství králíků uhynulých na myxomatózu,“ připomněl velitel městské policie Tomáš Kypta. Devětašedesát kadavérů králíků pak čekalo v asanačním boxu na služebně městské policie do včerejška, kdy došlo na likvidaci v kafilérii.

Podle mluvčí mladoboleslavského magistrátu Šárky Charouskové není současná situace výjimečná, epidemie myxomatózy totiž přicházejí ve vlnách. K úhynu většího množství králíků došlo už v minulosti.
„Už dříve byli ve městě přemnoženi kromě holubů také volně žijící králíci, jejichž počet ale tehdy snížila myxomatóza,“ připomněla předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Klenice Milada Vrbová. Teď se situace opakuje.

Přemnožení byli divocí králíci i letos. Před atakem myxomatózy město plánovalo podzimní omezení jejich populace, na kterém se obvykle podílejí sokolníci a myslivci. „Vždycky se to dá dělat až ve chvíli, kdy se uloží k zimnímu spánku chránění syslové, aby se nestali kořistí dravců,“ podotkla Charousková.

Podle vedoucího mladoboleslavského odboru životního prostředí Jana Jihlavce by letošní myxomatóza neměla mít pro populaci divokých králíků fatální následky. „Redukce bude vyšší než normálně. Jsme ale rádi, že se jejich počty sníží. Silnější jedinci určitě přežijí,“ uvedl Jihlavec a připomněl, že myslivcům se podařilo odchytit několik králíků, u nichž poté veterinární testy potvrdily, že trpí myxomatózou.

Myxomatóza se může přenášet také do domácích chovů. „Přenos je určitě možný. Je riziko, člověk může přinést nákazu domů třeba na botách,“ vysvětlil mladoboleslavský veterinář René Ullman, který všem chovatelům doporučuje nechat ušáky naočkovat a po čtrnácti dnech ještě přeočkovat.

Stejně to vnímá i místní chovatel Miroslav Heller. „Myxomatóza do chovu může kdykoli přijít. Za pětadvacet let se mi to stalo jednou. Důležité je mít králíky naočkované, a to i proti králičímu moru,“ připomněl Heller, že v posledních dvou letech ohrožuje králíky v domácích chovech také králičí mor 2.

Veterinární správa výskyt myxomatózy mezi divokými králíky neřeší. „Myxomatóza nepatří mezi závažné nákazy, při nichž bychom přijímali opatření. Navíc je proti ní možné domácí chovy očkovat. Pokud si je chovatelé chtějí ochránit, mohou této možnosti využít," uvedl mluvčí Veterinární správy Petr Vorlíček.