Tu si lidé uvědomují, až když jsou nuceni se více zabývat sami sebou - když se učí na sobě pracovat - aby se dostali z nějaké životní krize a mohli žít spokojenější život.

Bývá to cesta dlouhá často plná potu a slz, ale i naděje, radosti z dílčích úspěchů - pokud vytrvají a nevzdají boj se sebou samým předčasně. Zde si často uvědomují, kde vznikaly jejich současné potíže a problémy, traumata, na kterých se rodiče a ostatní dospělí často nevědomky - v nejlepší víře podílejí svými výchovnými metodami.

Každé dítě se vyrovnává s životními zátěžovými situacemi po svém - některé pláčem, některé zlobením, některé různými úniky - do nemoci, později k nebezpečným návykovým látkám, automatům a tak dále. V lepším případě ke vhodným či méně vhodným zálibám. Vždy záleží na rodičovském vzoru a výchově, prostředí.

Toto je stručný úvod k tématu „Mikuláš“, který se stává stále více komerční záležitostí, než tradicí. Děti se skutečně „ perou“ s mnoha starostmi a problémy, o kterých rodiče nemají potuchy. Protože si s dětmi málo povídají.

Rodiče by neměli své děti strašit čerty, ani ničím jiným, a měli by se snažit hledat jiné výchovné prostředky, než je strach a násilí, kterého je kolem nás stále víc…

Setkání s čertyOpět nastává předvánoční období, kdy chodí Mikuláš s čertem. Pro dospělé to většinou bývá zábava, nebo si slibují, že jejich děti pod vlivem strachu z čerta, budou více poslouchat.

Rodiče si většinou neuvědomují, že nevhodný způsob setkání s převlečenými čerty negativně ovlivňuje psychiku především malých dětí. Nezřídka takové nevhodné setkání u některých menších dětí může mít různé negativní důsledky v podobě například koktání, pomočování, zažívacích, či trávicích potíží, nočních děsů nebo fobií, které se nemusí projevit hned.

Pokud se rodiče rozhodnou, že čerta s Mikulášem pozvou, neměli by dítě vystavovat strachu a vždy ho ochraňovat a ne ho strašit – někdy už předem: Počkej, až přijde čert, odnese Tě v pytli do pekla“… a podobně. Měli by dítě na setkání předem připravit, vše mu vysvětlit, ale rozhodně tento zážitek nepoužívat jako zastrašovací výchovný prostředek - pokud nechtějí zklamat důvěru svého dítěte, či riskovat poškození jeho zdraví.

Renata Nekolová, autorka je provozovatelkou Linky důvěry SOS a Centra psychoterapie v Mladé Boleslavi