Kolik stromů tentokrát padne, zatím není jasné. „Přesný počet v tuto chvíli nelze říci, protože je teprve zažádáno o povolení ke kácení. Podle rozhodnutí stavebního odboru a odboru životního prostředí pak bude známo konečné číslo,“ uvedla mluvčí magistrátu v Mladé Boleslavi Šárka Charousková. Podle ní by mělo řádově jít o mnoho desítek stromů. Opoziční zastupitelka Jana Krumpholcová (Strana Zelených) ale tvrdí, že by jich mohlo být i přes dvě stovky.

Nejvíce zasaženy jsou lokality na rohu pod Zahradníkovou a Vančurovou ulicí, dále pak v Havlíčkových a Trávnického sadech, tedy takzvaný „Veverkov“.

Pokácené dřeviny město nahradí novými. „Stromy se budou vysazovat podle studie, kterou zpracovávají odborníci, ale pořád se preferuje co nejhojnější výsadba, uvidíme, jaký bude verdikt dendrologů,“ dodala mluvčí.

Důvodem kácení jsou podle ní dopady kůrovce, sucha i přidružených chorob. Dlouholetý správce lesa a boleslavský rodák Ivan Bohuslav pak zmínil, že podle jeho názoru se podepsala i zanedbaná péči. „Park se za těch skoro 140 let změnil. Naposledy ale byla obnovena jen malá část parku – pod Vančurovou ulicí od dětského hřiště k silnici. To však bylo před 40 lety,“ řekl muž, podle nějž se od té doby vlastně jen kácí staré nebo nemocné stromy. „Za posledních 15 let byly téměř zlikvidovány všechny keřové porosty. Vysazovalo se vždy jen velmi sporadicky,“ pokračoval a doplnil, že ne všechny nově vysazené stromy se pak ujaly.

Jako příklad uvedl osm dubů podél Královské cesty. „Prudce se zhoršuje diverzita porostu. Kromě již zmíněných keřů, to jsou smrky, borovice, břízy, kaštany o modříny. Zbývá pár obřích buků a pak už jen duby, javory a jasany. Ty jsou však napadeny nekrózou,“ vysvětlil Bohuslav.

Ohromná část stromů je pak pokryta břečťanem, a to až do koruny stromu. Bohuslav pamatuje, že břečťan začal před 40 lety pokrývat část stráně pod skálou, která se nachází na rohu Zahradníkovy a Vančurovy ulice, tedy v oblasti, kde se určitě bude kácet. Dnes je rozšířen v celém parku. „Pokud strom nezadusí, většinou ho vyvrátí, protože mu změní těžiště. Jediné zdravé stromy jsou olše kolem Klenice a ta část parku, který jsem zmínil na začátku,“ vysvětlil muž s tím, že park je zanedbaný tím, že ho nikdo léta neobnovoval, nezmlazoval.

Loni zde padlo 479 stromů, nahradilo je 150 nových

Naposledy se ve Štěpánce kácelo loni v předjaří a na jaře. Kvůli lýkožroutovi k zemi padlo 479 stromů. Za ty město vysázelo pouze 150 nových dřevin, což je značný nepoměr. Kolik stromů se musí vysázet za pokácené, dále určuje orgán ochrany přírody. Není to však vůbec nic jednoduchého. „V zákoně je jasně řečeno, že kácíme-li, tak dochází k ekologické újmě, odborník, který o kácení rozhoduje, musí zvážit velikost ekologické újmy a to jak bude nahrazena,“ uvedla Marcela Klemensová z Arniky, odbornice na ochranu přírody a vedoucí kampaně Zachraňme stromy.

Ta dále vysvětlila také právní komentáře, které říkají, že kácí-li se, tak dochází k ekologické újmě, kterou kompenzuje výsadba nových stromů. Ta jí ovšem nejen musí odpovídat, ale plně ji také nahradit. „Pokud pokácíme vzrostlý strom, tak jej těžko nahradíme jedním malým stromkem. Jeden kus za kus, to je těžko omluvitelné, je to špatně,“ vysvětlila Klemensová, že poměr „kus za kus" je vlastně málo.

To, že se stromy nahrazují v místech, kde rostly jejich předchůdci, je podle Klemensové ale v dnešní době spíše iluzivní. Právě v městech to podle ní jde na některých místech jen těžko. Přirovnala by to k situaci, kdy jdou k zemi stromy například u silnice nebo v aleji, ve které je potřeba dobudovat třeba chodník a na strom náhle není místo. V takových případech by měla náhradní výsadba proběhnout v okolí na prostranstvích, kde se bude stromům růst dobře. Ve Štěpánce se ale nesázelo ani kus za kus, natož více, ač se tedy nahrazovalo již vzrostlejšími stromy.

Všelék na danou problematiku ale neexistuje. „Hlavní heslo je, že je potřeba zohlednit místní podmínky. Nelze to zevšeobecňovat,“ dodala expertka.