Svou funkci zastává přes dva roky a spousta nevyhovujícího se i za tak krátkou dobu změnilo k lepšímu. Jeho plány zdaleka nekončí, mají široké mantinely. Musejí mít, protože v obci je podle něj zapotřebí mnoha velkých „zásahů". Krnsko se dělí na Horní Krnsko, Dolní Krnsko, Řehnice a Vystrkov. O starostech ale také radostech a novinkách v obci jsme si povídali právě se starostou Ivanem Grasevem.

Letos končí vaše volební období, ale vy starostujete dva a půl roku. Jak je to možné?
Začátky nebyly jednoduché. Po neshodách po volbách v roce 2010 jsme se v tom, jak se má a nemá obec řídit, nedohodli. Vše vyústilo v opakované, tedy mimořádné volby. Ty jsme v roce 2011 vyhráli a od té doby pracuji jako starosta Krnska.

Co se od té doby povedlo?
Kam se podívám, tam je potřeba nějaký zásah, tudíž jsou na konkrétní opravy a budování potřeba peníze. Pálila nás škola, která byla v nevyhovujícím stavu. Kapacitně nedostačovaly například toalety a zvětšovat či opravovat se musely i další prostory. Zcela vlhká a nevyhovující byla i budova obecního úřadu. I tu se povedlo dát do takového stavu, že zde můžeme fungovat.

Můžeme být konkrétnější?
Topilo se tady v akumulačních kamnech. V zimě to ale nestačilo a musely se do místností přidávat přímotopy, což mělo vliv i na vysokou spotřebu elektřiny. Navíc se topilo jen ve dvou místnostech. Byla tu opravdu velká vlhkost, kterou se nám postupně podařilo snížit instalací ústředního topení v celé budově.

Budova úřadu je poměrně velká. K čemu ještě slouží?
Máme tady obřadní síň a nově vybudovanou knihovnu. V ní se konají akce pro děti i dospělé, besedy, zázemí tam našly i zájmové kroužky, promítají se tu filmy a samozřejmě slouží k účelům, ke kterým byla zbudována. Díky tomu tu můžeme mít archiv, který splňuje podmínky dle předpisů o archivaci dokumentů.

V Krnsku je to samý rodinný dům. Nebo se mýlím?
Máme i jeden bytový dům. I ten ale volá po opravě, a to zcela zásadní. Dům je umístěn pod skálou, a když si děti hrají na dvorku, může spadnout nějaký kámen a mohlo by dojít k velkému neštěstí. Dům nevyhovuje, ale nemáme prostory, kam by se lidé mohli na čas přestěhovat abychom mohli objekt opravit. Situaci ale chceme řešit, jen to bude pomaleji, než bych si sám přál.

Kde se lidé, krom knihovny, ještě mají možnost scházet?
Je to naše hospoda, jmenuje se hasičárna, protože tam mají, v jedné části, své zázemí hasiči. Občas se se tam konají zábavy, které organizují hasiči a jiné společenské organizace, ve spolupráci s obcí. Není tam sice příliš velká kapacita, ale menší akce tam lze pořádat.

Máte nějaký kardinální problém?
Vodovodní síť a kanalizace. To jsou věci, které chceme řešit už letos. Vím také, že lidem nevyhovují některé příjezdové cesty k jejich domům, ale s tím se prostě musí počkat. Nejdříve musíme kopat, právě kvůli vodě a kanalizaci, a až poté přijde na řadu oprava silnic.

Kdy se tedy obyvatelé dočkají?
Všechno je o penězích. Nemůžeme si dovolit příliš obec zadlužit. Jako první chceme začít obnovovat vodovodní řady a to  postupně.  Začneme propojením nového vrtu s vodojemem.

Chápu dobře, že v Krnsku máte vlastní vodu – vrty?
Ano, celkem máme tři vrty, z nichž jeden je v Řehnicích. Další dva jsou pro ostatní části obce. U těchto je problém, protože oba jsou na pozemku jiného vlastníka, který žije v Kanadě. Je to potomek rodu Vratislavů, který tu vlastní jednak zámek, a pak některé pozemky. Plnou moc má ale jeho bratranec, který žije u Soběslavi. S ním my jednáme, ale musím říct, že to není vůbec jednoduché. Jednak kvůli pozemkům, ale například jsme řešili i kácení stromů. Někde jsme museli, kvůli bezpečnosti lidí, iniciovat jejich pokácení, což se podařilo, jinde zase bylo nutné zasáhnout proti jejich kácení.

Starostí a práce tu tedy máte dost. Chcete znovu kandidovat?
Rád bych dotáhl věci do konce, takže ano.

Pojďme teď od starostí, alespoň v našem povídání, k zábavě?
Pořádáme tu masopust, v rámci dětského dne dobrodružné putování lesem, nebo zpívání u vánočního stromku.

Co se praví v kronikách

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360. První písemná zmínka o části obce Řehnice (kdysi samostatné) je z roku 1319. Krnsko patřilo postupně různým drobným majitelům, až v roce 1464, po smrti Zdislava z Krnska, připadlo k boleslavskému panství Jindřicha z Michalovic. Tehdy je první zmínka i o existenci zdejší tvrze, která stála v části obce zvané Horní Krnsko. Pak bylo prodáno Janu Vančurovi z Řehnic. Původní tvrz byla v průběhu 16. století přestavěna na renesanční zámek.  V roce 1726 koupil Krnsko Josef František z Vrbna, který později přestavěl zámek v barokním slohu. Je to čtyřkřídlá jednopatrová budova se čtvercovým dvorem. Kolem zámku je anglický park na místě zasypaných příkopů bývalého opevnění. Na sklonku 18. století připadlo Krnsko Václavu Šporkovi. Za Šporků byl zámek v roce 1842 opravován. Poté panství koupil Eugen Vratislav z Mitrovic. V roce 1919 byl v krnském zámku zřízen sirotčinec,  později objekt sloužil jako domov důchodců. V současnosti je v soukromém vlastnictví a je bohužel veřejnosti nepřístupný.

Co o Krnsku možná nevíte

V Krnsku sídlí dětský domov. Sirotčinec, jak se mu tehdy říkávalo, tam už ale byl v roce 1919. Dnes děti bydlí v šesti rodinných domcích, což navozuje pocit opravdového domova. Vždycky tomu ale tak nebývalo. Dříve byl dětský domov situován na nedalekém zámku Stránov v Jizerním Vtelně. V roce 1992 požádal o vrácení zámku restituent a ve spolupráci s Obecním úřadem obce Krnsko byly vytipovány a nalezeny pozemky vhodné pro stavbu nového dětského domova. Děti v domcích poprvé spaly 1. září 2002.

l Festival s lidskoprávní tématikou Jeden svět, který na Boleslavsku organizuje občanské sdružení Téma dne, se přímo dotkne i Krnska. Zřízena zde bude třetí festivalová scéna, jediná mimo Boleslav, a to v zrekonstruované knihovně. Lidé zde moci shlédnout tři filmy. Doba slevová, která se promítá v úterý 18. března od osmnácti hodin, Počátky, které uvidíte ve čtvrtek 20. března v šestnáct hodin a  Mý věci, jež oživí plátno knihovny v pátek 21. března od osmnácté hodiny. 

Dominantou Krnska je také Stránovský most. Je dlouhý 152 metrů, vysoký 27 metrů a široký 5 metrů. Vede po něm železniční trať Praha – Turnov. V roce 1958 byl vyhlášen kulturní památkou.

Místní škola

Místní základní škola byla vždy hýčkána. Přesto ale, po návštěvě hygieny, která shledala mnoho závad, bylo potřeba tyto odstranit. Bylo tam například málo toalet na počet dětí. Nyní zde  máme také výdejnu obědů celou v nerezu. V budově je i školka, kde zrušili místnost, která sloužila jako ředitelna, a vzniklo více míst pro děti.

Kultura v Krnsku

Děti se v Krnsku baví také výpravou do pohádkového lesa. Sešly se v místní části Vystrkov, procházely lesem, kde musely plnit různé úkoly. Skákaly v pytlích, nebo zdolávaly překážku – kmen stromu. V lese ale potkávaly například čarodějnice a další pohádkové bytosti, které je cestou někdy i strašidelně  provázely.   

Proč se Krnsko jemnuje Krnsko a co tu všechno mají?

První dochované písemné památky o vsi pocházejí z druhé poloviny čtrnáctého  století, kdy ji držel Arnošt z Krnska. Později, roku 1388, se majitelem stal Jindřich Chmel z Krnska. Odtud tedy pochází název obce. Občanům, kterých v Krnsku aktuálně žije 562 (v roce 2006 to bylo 516 obyvatel), slouží pošta, veřejný vodovod,  dopravní obslužnost, obecní knihovna, mateřská i základní škola, hřiště, tělocvična, dětský domov, ale i ordinace lékaře. Díky krásné okolní krajině je Krnsko nyní hojně vyhledávanou turistickou lokalitou. Krnsko leží asi pět kilometrů jihozápadně od Mladé Boleslavi.