V předminulém volebním období si vyzkoušel funkci místostarosty, a tak ve chvíli, kdy mu zastupitelů dali důvěru a zvolili jej starostou, věděl, že si musí vybrat. Buď škola, nebo úřad. Tomáš Sedláček si na příští čtyři roky zvolil starostenské křeslo. V čele Dobrovice stanul učitel, dlouholetý zastupitel a také ochotník.

Co byla úplně první věc, kterou jste se v úřadu musel zabývat?
Hned první den na mě čekala bohužel nepříjemnost. Česká spořitelna se rozhodla zavřít svou pobočku ve městě. Nepříjemné je to především pro starší občany, pro které je dojíždění do Mladé Boleslavi náročné. Řada z nich navíc nedůvěřuje bankomatům, a proto ani nepoužívá platební kartu. Pobočka tu měla také psychologický význam a potvrzovala, že Dobrovice je město. Dnes se ten pocit vytrácí. Bohužel je to ale soukromá firma, a tak se nám s tím nepodařilo nic udělat.

A samotný nástup do úřadu? Na vedení města se podílíte dlouho, musel jste se seznamovat s něčím novým? Vidím, že na stole máte Zákon o obcích.
Čtyři roky jsem místostarostoval, ale mezitím jsem měl pauzu, ve které jsem byl jen prostým členem zastupitelstva. Za tu dobu se něco změnilo, něco jsem zapomněl, takže se přece jen s lecčím musím teprve seznámit. Nemůžu si ale stěžovat. Zaměstnanci úřadu jsou výkonní a dělají svou práci dobře.

Jaká je spolupráce s bývalou paní starostkou, která je nyní tajemnicí?
Bezproblémová. Paní Bímová je profesionál a má organizaci v malíčku.

Počítám, že v práci trávíte ještě víc času než v případě své občanské profese.
Věděl jsem, že to bude náročné. Po zkušenosti, když jsem jako místostarosta pobíhal mezi školou a úřadem, mi bylo jasné, že ty dvě práce nejde dělat najednou. To bych ani jednu nedělal pořádně. Navíc jsem zjistil, že si budu muset zvyknout na to, že mám rozdělaných hned několik záležitostí najednou. Ale nestěžuji si, nenudím se a na nějaké pochyby nemám čas.

Jak často vás teď vídají doma?
Málo. Manželka s tím počítala. Starší dcera, které je osmnáct let, to také bere v pohodě, protože ve svém věku už nemá potřebu mít rodiče neustále na blízku. To mladší dcera, které je dvanáct, mi své rozčarování dává najevo. Myslím, že krušné budou zejména prázdniny, protože ty jsem jako učitel dosud vždy trávil s rodinou.

Co na váš odchod ze školy říkají vaši žáci?
Přemlouvají mě, abych se vrátil. Je to sice hezké, ale jak říkám, dělat ty dvě profese najednou nejde.

Probrali jsme rodinu a školu. Co bude s Dobrovítem? Vždyť dosud jste stál v čele místního ochotnického souboru.
Funkci předsedy jsem složil a novou předsedkyní byla zvolena Olga Dočekalová, bývalá jednatelka. Na její místo nastoupila Jana Vernerová. Máme dámské vedení, což je dobře, protože dámy bývají preciznější. Teď nás čeká Strašidlo cantervillské a Olga mi vyšla vstříc, takže nebudu hrát strašidlo, ale pana Otise, což je podstatně menší role. Teď za sebou máme několik zájezdů a musím uznat, že cestou domů jsem kolikrát měl pocit, že melu z posledního.

Hned na ustavujícím zasedání, kde se často řeší pouze procesní náležitosti a prakticky vše k projednání se nechává až na první řádné zasedání, jste navrhoval, aby zastupitelé na web města vyvěsili kontakty na sebe.
Ano. Musím říct, že to docela funguje. Přinejmenším někteří členové rady už mi říkali, že je lidé kontaktovali. Dnes jsme také řešili jednu aktuální stížnost. Týkala se Budovcovy ulice, kde se právě buduje chodník. Záležitost hned prověřil referent. Doufám, že občané se tuto možnost naučí aktivně využívat.

S jakými investicemi město Dobrovice počítá na příští rok?
Tu největší musíme příští rok dokončit. Jde o dostavbu spojovacího bloku školy za jedenáct milionů korun. Škola se skládá z historické budovy, která letos oslavila sto dvacet let, vedle stojí budova prvního stupně, postavená v osmdesátých letech. Léta se počítalo s propojením, ale ten projekt se nikdy neuskutečnil. Když dětí chodí do tělocvičny nebo na počítače, musí chodit venkem. To už brzy odpadne. Ve spojovacím traktu navíc vzniknou odpovídající šatny. Tato investice se začala realizovat na konci letošního srpna a hotová by měla být v dubnu příštího roku.

A další investiční akce?
Zůstává nám rezerva sedmi milionů korun. Z té bychom chtěli čerpat na několik menších projektů. Předběžně jsme se v radě bavili o výstavbě chodníků v místních částech. Na řadě míst obcemi prochází hlavní silnice a chodník tam postrádají, nebo je nevyhovující. Například v Úhercích nebo v Sýčině. Také bychom rádi investovali do lepšího propojení města s místními částmi. V tomto ohledu patrně využijeme polní cesty, na kterých chceme zřídit stezky vhodné pro pěší i cyklisty.

Město se vedle přístavby školy připravuje také na investici do Husovy ulice, že?
Rekonstrukci Husovy ulice, která už řadu let potřebuje generální opravu, jsme se rozhodli odložit na rok 2016 a příští rok ji připravit. Musíme ještě vykoupit některé pozemky, potom bude možné vybudovat chodníky na obou stranách ulice, kterou denně proudí žáci do školy.

Několikrát jsme také psali o objektu fary. Posunula se v poslední době někam tato záležitost?
Fara byla v den, kdy jsem byl zvolen starostou, zapsána jako kulturní památka. S tím jsme celkem počítali. Zatím neexistuje projekt, ale rádi bychom do těchto prostor výhledově přesunuli městskou knihovnu, prostory základní umělecké školy a část městského archivu, protože prostory v radnici nedostačují. Charakter kulturní památky určitě prodraží jakoukoliv rekonstrukci. Je sice pěkné tu památku mít, ale ta cesta k ní bolí. Myšlenku zřídit na faře zařízení pro seniory jsme přehodnotili. Ten pro starší občany obtížně přístupný terén by nebyl moc vhodný.

Cukrovarnická kampaň je za polovinou. Stěžují si starostovi obyvatelé města na největší místní podnik?
Musím říct, že zejména v listopadu se stížnosti množily. A byly oprávněné. Vliv dopravy je zanedbatelný, samotná Dobrovice o kamionech na rozdíl od Libichova skoro neví, hlučnost je trochu vyšší, ale ani to není ten největší problém. Nejhorší je to se zápachem. S vedením cukrovaru jsme jednali, s místostarostou a odborným konzultantem úřadu jsme navštívili výrobu, seznámili se s technologií a dozvěděli se, kde jsou problematická místa. Zároveň jsme se domluvili na opatřeních, která firma přijme. Nevím, zda je to změnou povětrnostních podmínek, nebo realizacích některých úprav, které už proběhly, ale pachová zátěž se v posledních dnech zdá být menší. V některých lokalitách se mnou možná nebudou souhlasit, ale stížnosti se přestaly kupit. Nyní čekáme, zda budou mít přijatá opatření požadovaný efekt, a pokud tomu tak nebude, bude muset společnost hledat další řešení.

Vaši spojitost s místní školou jistě nezapřete. Získá škola tím, že jste byl dosud zástupcem ředitele, nějaké výhody?
Samozřejmě, ke škole mám osobní vazby. Myslím, že když ze školy přijde nějaký požadavek, budu mu díky své dvacetileté praxi lépe rozumět, a bude tak snazší ho podpořit. Navíc jsem místní rodák a k naší škole mám citový vztah. Chci, aby naše děti měly jednou na dobrovickou školu hezké vzpomínky.