Kliknutím zvětšíteCílem sobotní vycházky členů kosmonoské komise životního prostředí rady města bylo seznámit se se stavem polních cest mezi Kosmonosy a osadou Chaloupky a prohlédnout si místa, kterými by v budoucnu měla vést cyklostezky. Když byla skupina na křižovatce u Chaloupek, povšiml si Václav Petříček, předseda komise, kovového předmětu v příkopu.
„Ztuhl jsem. V příkopu ležela mina, o které jsem s jistotou věděl, že je protitanková," popisuje chvíle napětí Petříček, který s vojenskou technikou přišel do styku během ekologického výzkumu v bývalém Vojenském prostoru Milovice po odchodu sovětských vojsk. Kovový předmět vyfotografoval a skupina následně raději než mině věnovala více pozornosti krajině a pokračovala dál ve své obchůzce.
Petříček ještě týž den oslovil Jiřího Filipa, regionálního historika a někdejšího muzejníka, který snímky přeposlal Karlu Ludvíkovi, svému známému a profesionálnímu pyrotechnikovi a učiteli Vyšší policejní školy Ministerstva vnitra pro kriminální policii. Odpověď přišla rychle a byla velmi stručná – „Okamžitě to oznam policii".
Na obvodní oddělení se Petříček obrátil tentýž den a policisty, kriminálku i hlídku městské policie a následně také policejní pyrotechniky z Milovic na místo v někdejším průhonu dovedl.
Pyrotechnici kvůli chybějícímu bílému pruhu na mině nebyli schopni určit, zda je cvičná, nebo ostrá, a tak nařídili vyklidit okolí 100 metrů od možného nebezpečí. Teprve, když policisté zahradili všechny čtyři přístupové cesty ke křižovatce, se pustili do práce.
Hotovo bylo za 20 minut a žádná detonace se nekonala. Ani nemohla. „Pyrotechnici nález identifikovali jako padákovou protitankovou minu sovětské výroby. Následně bylo zjištěno, že se jedná o cvičný kus bez roznětky, plněný betonem," informoval zástupce Městská policie Kosmonosy.
Žádost Václava Petříčka, zda by si tedy mohlo artefakt, který není nebezpečný, převzít kosmonoské muzeum a umístit jej do své expozice, však pyrotechnici odmítli. Minu atypického tvaru totiž viděli poprvé, a rozhodli se ji tak umístit do vlastního muzea v Milovicích.
Běžné miny mívají tvar disku, ta objevená v příkopě u Chaloupek má však čtvercovou základnu o rozměrech 30 x 30 centimetrů a je vysoká asi 20 centimetrů. Její tělo tvoří asi tři centimetry silná pancéřová ocel. Podobné miny se na padácích spouštěly na cesty, kde měly likvidovat tanky a jiná těžká vozidla.
„Zvláštní je, že mina ležela na povrchu a nebyla zarostlá. Na místě jsme se tak s pyrotechniky shodli, že ji tu pravděpodobně někdo odložil. Možná člověk, který ji měl ve své sbírce a neohlášenou, což je trestné, dostal proto strach a radši se jí zbavil," domnívá se Petříček.
Nevybuchlé bomby se tu a tam na Mladoboleslavsku stále objevují. Jen 9. května 1945, v den náletu na Mladou Boleslav, jich sovětští letci svrhli na město 700 kusů o různé tonáži. Nálezy min jsou ovšem výrazně vzácnější.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
